Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Deníky z montovny aneb čekání na Ukrajince 2

Foto: pexels

tovarna, montovna, prekerni prace

Českým firmám se zoufale nedostává zaměstnanců! Je potřeba „uvolnit trh pro zahraniční pracovníky“. Nespekulují ale tak trochu s brzkým předpokladem levné pracovní síly na úkor českých zaměstnanců?

Článek

Nedávno jsem tady popsala svou zkušenost z jedné tuzemské montovny.

Jak se tam chovali ke kolegům z Ukrajiny, bylo, myslím, dostatečně výmluvné. V poslední době slýchávám hodně o tlacích na to, aby vláda udělala kroky směrem k otevření trhu práce pro zahraniční pracovní sílu. Nejvíce na toto tlačí Hospodářská komora (překvapuje někoho, že její prezident je z ODS? Nepřekvapuje, že.). Samozřejmě se tím nemyslí, že by do našich fabrik naklusali třeba Němci a pracovali tady za třetinovou mzdu, než je německá minimální, ale počítá se hlavně s Ukrajinci. Jak teda vypadala personální politika v montovně?

Nábor nenábor

Nábor pracovníků do kanceláří měla na starosti personalistka, ale do výroby nabíral právě můj šéf. Na jeho stole se věčně povaloval nějaký životopis (jestli nevíte, jak končí vaše CV poslané naslepo do firmy, tak už to víte). A zájemci o zaměstnání se chodili ptát i osobně. Tak jednou až dvakrát do týdne se vždycky nějaký zájemce objevil mezi dveřmi. Pokud bych měla říct, jestli firma má nedostatek zájemců o zaměstnání – tak ne, nemá nedostatek. A vůbec o tom nepochybuji.

Pořiďte si kartičku ZTP!

Když byl šéf mimo kancelář, zvedala jsem jeho telefony já. A telefonátů lidí ptajících se po práci bylo dost. Nejčastěji se touto formou ozývali maminky malých dětí, které chtěly pracovat hlavně v podnikové prodejně nebo na vrátnici, protože třísměnný provoz ve výrobě by daly těžko. Hodně jsem jim přála štěstí, a i když jsem je obvykle ujišťovala, že si jejich kontakt zapíši a předám, věděla jsem, že mají smůlu – nejsou ZTP. Tady v okrese máme spoustu chráněných dílen. Chráněná dílna montující solární panely, chráněná dílna velkého nadnárodního distributora kancelářských potřeb, chráněná dílna nemocničního bufetu, chráněná dílna úklidové firmy a dovozce pneumatik, chráněná dílna výrobce palet… Na mzdy zaměstnanců ZTP dostávají zaměstnavatelé dotace z úřadu práce, mzdové náklady na zaměstnance mají tedy mnohem nižší. Slyšela jsem povzdech prodavaček v nemocničním bufetu, že ho přebírá nový majitel, který si je prý nechá, když si pořídí kartičku ZTP (bodejť by nevyhrál výběrové řízení dle ceny, že). A podobně to bylo i v podnikové prodejně mé montovny.

Žádaní pracovníci – Ukrajinci a elektrikář

Jednou jsem zažila i to, že se šéf velmi snažil získat nového zaměstnance. Elektrikáře. Pán byl trochu nemile překvapený absencí podnikové jídelny, když v blízkosti nejsou restaurace. Nakonec se nechal udolat částkou mzdy, kterou mu šéf tajně podstrčil na fosforovém lepivém papírku. Ale ani tak spokojený nakonec nebyl, potkala jsem ho za pár týdnů, jak si mumlaje pochoduje pryč s kufříkem, se kterým i přišel, a naštvaně švihá rukou.

Největšími spasiteli montoven však mají být Ukrajinci. Svatý Grál hospodářského růstu ČR. Ano, i tady na ně čekají. Sice mají asi třetinový personální stav než před lety (svěřují se dlouhodobí zaměstnanci) a dost zájemců ze strany místních, ale ti nejsou očividně tak zajímaví jako Ukrajinci s nízkými nároky na mzdu a dodržování zákoníku práce. Vedoucí a personalistka se na jejich příchod extrémně těšili.

Nahnědlé tendence

V mém regionu vyhrálo volby hnutí ANO. Když se zeptáte řady lidí, koho budou volit, řeknou vám: „Babiša“. A to dokonce i tam, kde Andrej Babiš vůbec nefiguruje na kandidátní listině – třeba v místních komunálkách. Mezi dalšími favority je SPD a jako další unikátní nedemokratické lahůdky se tady objevily třeba Řád národa a Trikolora.

Lidé tady nejsou ani hloupější ani naivnější než lidé kdekoliv jinde v ČR. Dopřávají ale sluchu pochybným slibům, protože tradiční a velké strany je zklamaly. Nereflektují jejich každodennost. Parlamentní a vládní politikové jako jediný mustr mají Prahu a případně větší krajská města. Jak jinak si vysvětlit centralizaci zdravotnictví do velkých měst? Nerozvoj regionů? Dopravní infrastrukturu na lince vedoucí jenom ke krajskému městu? Když chcete cestovat mezi dvěma obcemi – i kdyby je dělilo pár km – trvá cesta 2 hodiny, protože linka nadjíždí na velké město a až z něj se dostanete zpátky do vedlejší obce. A jsou tady velké obce, čítající několik tisíc obyvatel, co nejsou propojené a jsou tak odkázané na individuální dopravu. A to je jenom pár příkladů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz