Článek
O těhotenství se často mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy. Jenže realita někdy vypadá jinak.
Možná jste si vysnila holčičku. Nebo chlapečka. Představovala jste si společné chvíle, jméno, oblečení i budoucnost. A pak přišel ultrazvuk.
Místo radosti se dostavil šok. Silné zklamání. Smutek. Pocit viny.
A spolu s nimi i strach to komukoli přiznat. Protože okolí často reaguje větami jako:
„Hlavně že je zdravé.“
„To přece není důležité.“
„Buď ráda, že můžeš mít děti.“
Jenže emoce nefungují podle toho, co bychom „měly“ cítit.
Zklamání z pohlaví miminka je mnohem častější, než se zdá.
Jen se o něm téměř nemluví. Mnoho žen se za své pocity stydí a dusí je v sobě, protože mají pocit, že jsou špatné matky.
Důležité je s těmi emocemi pracovat a nezůstat na ně sama.
Pět způsobů, jak se s těmito emocemi vyrovnat
1. Přiznejte si své emoce bez pocitu viny
Řekněte si: „Ano, jsem zklamaná.“
Měla jste nějakou představu a ta se nenaplnila. To z vás nedělá špatného člověka ani špatnou mámu. Důležité je své pocity nepotlačovat, ale pochopit je.
2. Neznamená to, že své dítě budete méně milovat
V tuto chvíli to tak možná vůbec nevypadá. Jenže láska k dítěti často nepřijde v jedné dramatické vteřině jako ve filmech.
Roste postupně.
Až budete držet své miminko v náručí, jeho pohlaví pro vás velmi pravděpodobně přestane být tím nejdůležitějším.
3. Zaměřte se na pozitivní emoce
Miminka jsou bezelstná. Objevují svět, smějí se maličkostem a žijí přítomným okamžikem. Právě to v nás často dokáže probudit něco jemného a uklidňujícího.
Možná to zní úsměvně, ale zkuste si pustit videa smějících se miminek. Funguje to trochu podobně jako videa se štěňaty nebo koťátky - po chvíli zjistíte, že se usmíváte taky.
Když se díváme na něco roztomilého a bezpečného, naše tělo přirozeně uvolňuje hormony spojené s blízkostí a pocitem lásky, například oxytocin. A právě pozitivní emoce vám mohou pomoct postupně změkčit strach, napětí i původní zklamání.
4. Zkuste si představit budoucnost jinak
Mít chlapečka automaticky neznamená, že z něj vyroste nezvladatelný neposeda. A holčička zase nemusí být tichá, poslušná a něžná princezna.
Děti nejsou jen stereotypy, které si s sebou nesou podle pohlaví. Velkou část jejich světa vytváří prostředí, láska, bezpečí a vztahy, které zažívají doma.
Možná jste si pod určitým pohlavím představovala konkrétní budoucnost. Zkuste si ale otevřít novou představu. Co všechno spolu můžete zažít? Co ho nebo ji můžete naučit? Jaký vztah spolu můžete vytvořit?
Někdy nám děti přicházejí do života i proto, aby něco léčily. Syn může ženě pomoci uzdravit vztah k mužům, důvěře nebo mužské energii. Holčička zase může otevřít témata ženskosti, jemnosti, sebevědomí nebo vztahu k sobě samé.
Ať už čekáte chlapečka nebo holčičku, pořád před vámi stojí nový člověk - ne předem daný osud.
5. Dejte si čas
Někdy potřebujeme oplakat představu, kterou jsme si vysnili.
Neznamená to, že odmítáte své dítě. Jen se vaše mysl a srdce potřebují přizpůsobit nové realitě.
Pocity, které prožíváte dnes, nemusí být stejné za měsíc. Ani po porodu.
Mateřství není test dokonalosti. Je to proces.
Možná se teď za své pocity stydíte. Možná máte strach, co by si o vás ostatní pomysleli.
Ale zklamání z pohlaví miminka z vás nedělá špatnou mámu.
Důležité není to, co jste cítila v jednu konkrétní chvíli po ultrazvuku. Důležité je, že své emoce nezavíráte do sebe a snažíte se jim porozumět.
A právě v tom může začít vznikat skutečný vztah mezi vámi a vaším dítětem.
