Článek
Nejslavnější český spisovatel své generace se narodil v Brně 1. dubna 1929 do vážené rodiny rektora Janáčkovy akademie múzických umění Ludvíka Kundery. Do literatury vstoupil jako básník a dramatik, nakonec se ale autor románů Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost stal jedním z nejvýznamnějších světových prozaiků druhé poloviny 20. století. Psal nejdříve česky a pak i francouzsky, protože od roku 1975 žil ve Francii, kde také v Paříži 11. července 2023 ve věku 94 let zemřel.
Patřil ke generaci, která vstoupila do aktivního života po roce 1948, kdy moc v zemi získali komunisté. Od poloviny padesátých do začátku šedesátých let patřil k prominentům oficiální literatury jako populární a kritikou chválený básník a dramatik. V roce 1948 vstoupil do komunistické strany. Za dva roky byl však vyloučen spolu s přítelem Janem Trefulkou, když Státní bezpečnost objevila jejich korespondenci zesměšňující vysokého stranického funkcionáře Jiřího Hendrycha. Kunderu incident inspiroval k hlavní zápletce v románu Žert z roku 1967. Do strany se vrátil v roce 1956, aby z ní byl vyloučen po čistkách v roce 1970 následujících po sovětské okupaci.
Jako prozaik debutoval v roce 1958 povídkou Já, truchlivý bůh. Následuje První a Druhý sešit Směšných lásek. Fakt, že začínal jako stalinský básník, přispěl k tomu, že doma nebyl úplně prorokem a byl přijímán nejednoznačně. I když tuto část díla záhy zavrhl a s komunismem zúčtoval v již zmiňovaném románu Žert či v dalším Život je jinde. V šedesátých letech se postupně stal významným aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů z reformně komunistických pozic. Vystoupil s úvodním referátem na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, ve kterém mimo jiné odsoudil snahy zakázat filmy Věry Chytilové.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy ještě polemizoval s Václavem Havlem o takzvaném českém údělu, tedy bránil reakci Čechoslováků na sovětskou okupaci. Pak už ale byly jeho knihy zakázány. V dalších letech Kundera žil z honorářů za cizojazyčná vydání svých děl a přivydělával si psaním horoskopů pod pseudonymem. V roce 1972 ještě ve vlasti napsal Valčík na rozloučenou, který nese rysy grotesky s tragickými aspekty. Zbaven vyhlídek, sledován Státní bezpečností, přijal v létě 1975 pozici hostujícího profesora literatury ve francouzském Rennes. Když mu v polovině 80. let zemřela matka, „byla tím přestřižena poslední nit, která mne ještě vázala k bývalé vlasti pravidelnou korespondencí“, vysvětlil později.
Díky Nesnesitelné lehkosti bytí hvězda světové literatury
Už ve Francii napsal nejprve ještě česky (až pak došlo k překladu do francouzštiny) dva romány. První z nich je Kniha smíchu a zapomnění (1978), v nichž opět kriticky účtuje s domovinou. Po vydání této knihy mu bylo odebráno československé státní občanství. Druhým byla Nesnesitelná lehkost bytí, která vyšla v roce 1984 a z Kundery udělala hvězdu světové literatury. K roku 2021 byl tento román přeložen do 44 jazyků. V roce 1988 byl i zfilmován v americké produkci, s výsledkem ale Kundera spokojen nebyl a od té doby nedovoloval svá díla adaptovat pro film.
V roce 1988 vychází román Nesmrtelnost, poslední psaný česky. Jde také o první román, ve kterém se česká tématika už neobjevuje. Všechny následující po Slavnost bezvýznamnosti už vytvořil ve francouzštině, kde dovedl do krajnosti i stylovou proměnu: vytvářel čím dál kratší, přehlednější texty, čím dál úspornější věty bez příkras či metafor. Knihy napsané francouzsky Milan Kundera desítky let nevydával v Česku, za což opakovaně čelil kritice. Tento postoj změnil až po devadesátce, kdy jeho pozdní prózy začalo vydávat brněnské nakladatelství Atlantis v překladu Anny Kareninové. Teprve když ve Francii ukončil kariéru, symbolicky věnoval posledních deset let života rodné zemi.
Dlouholetým Kunderovým přítelem byl Milan Uhde, spisovatel, dramatik, scénárista a politik. V rozhovoru pro Lidovky.cz odpovídal na otázku, proč se část české veřejnosti ke Kunderovi chovala přinejmenším podivně, včetně nepodložené kauzy o jeho údajném udavačství. „Myslím, že ti, kdo ho napadali, byli zasaženi jeho velikostí. Ono je opravdu těžké strávit skutečnost, že je tady velikán, jemuž nesaháme někteří ani po paty, někteří ani po břicho a někteří ani po krk a vůbec nikam. Takže ho potkalo to, co potkává velikány. Do vysokých stromů bije blesk prý velice často. Takže je to snad součást krutého života, který žijeme,“ domníval se.
Zdroj: Aktualně cz¨
https://magazin.aktualne.cz/kultura/nekrolog-milan-kundera/r~315e4b2020cc11eea25a0cc47ab5f122/
Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Kundera
iDnes.cz
https://www.idnes.cz/kultura/literatura/milan-kundera-nekrolog-umrti.A191128_131117_literatura_kiz
Lidovky.cz
https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/milan-kundera-uhde-umrti-rozhovor-smrt.A230712_154554_ln_kultura_rkj
