Článek
V mé práci totiž někdy chybí spojení toho, co prosazuju a za co bojuju, s konkrétními výsledky. Třeba právo rodičů být s dítětem v nemocnici, jak v tomto případě, je otázka mnoha a mnoha oddělení ambulancí a nemocnic.
Odkaz na blog z kulatého stolu zde: Děti potřebují své blízké, během hospitalizace zejména - Seznam Médium
Co se povedlo - z dopisu:
„Milá Olgo, dokud to člověk neprožije, neocení, proč je rodič v nemocnici tak důležitý. Jak pro psychiku dítěte, tak pro svou. Musím pochválit naprosto úžasný přístup personálu na dětské chirurgii v Pardubicích, od ambulance přes rentgen, emergency, oddělení a sál a jip. Emča spadla a zlomila si ruku tak nešťastně, že musela okamžitě na operaci.
Čekaly jsme spolu v pokoji, pak přišla sestra a říká mi - Maminko, jedeme na sál. Emču jsem si tam vezla, spinkala po oblbováku. Na sále jsem ji pomáhala přendat na operační lůžko, a to se vzbudila, vtipkovala jsem s ní, že ani do těch sto nedopočítá, a usne. Usnula téměř hned po nandáni operační čepičky. Operatér za mnou ještě velmi empaticky přišel a říkal mi, co jí bude dělat. Hned po operaci mě volali, ať jdu na Jip, že ji tam vezou. Vzbudila se asi za 45 minut, zmateně koukala a říká mi: Ahoj maminko, kde to jsem…
Celou dobu na JIP jsem seděla u ní, neměla ani náznak strachu z neznámého. Poté nás převezli na pokoj, kde jsem měla postel.
Děkuju Olgo za takovou možnost být se svou malou, když to nejvíc potřebovala. V nemocnici je ani nenapadlo, že bych ji tam měla nechat samotnou, ten přístup mě dojal. Protože pro ně byly důležité nejen dětská práva, ale hlavně psychika dítěte a rodičů.
A to je i Tvoje zásluha. Prosím, klidně zveřejni ten příběh, i s fotkama. Třeba to někomu dalšímu pomůže a povzbudí. Děkuju I.“
Emča před zákrokem
Bez politiky to ale taky nejde
Víme, že to je zásluha konkrétních lidí. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a předsedkyně Výboru pro práva dítěte Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, Kanceláře Veřejného ochránce práv, která tuto metodiku oficiálně iniciovala, mnohých rodičů i zdravotníků, protože právě ti přispěli k dnešní podobě metodiky. Zkušenostmi z praxe. A díky jim za to. Současně I. posílá pochvalu přímo do Pardubic. Bez politiky to ale taky nejde.
A tohle jsou společné výsledky.
Připomenu. Podařilo se nám, spolu s Pirátským náměstkem ministra zdravotnictví Josefem Pavlovicem připravit metodický pokyn k podpoře uplatňování Zákona o zdravotních službách. Ten schválil ministr zdravotnictví, za což děkuju a teď vidím, jak se uplatňuje v praxi. V příběhu Emči a její mámy.
Odkaz na metodiku zde: Metodicky-pokyn-k-pritomnosti-zakonnych-zastupcu-a-osob-blizkych-u-deti-pri-poskytovani-zdravotnich-sluzeb.pdf (mzcr.cz)
Se zavedením nových a jasných pravidel ubude sporů, předejde se tak i možným žalobám. Věřím, že je to změna ku prospěchu všech. Dětí, jejich blízkých i zdravotního personálu. A zkušenost z Pardubické chirurgie ukazuje, že to jde. Ukazuje, jak bezpečným a zklidňujícím dojmem můžeme projít tak traumatizující situací, jako je operace našeho dítěte, jak se naši malí rychleji hojí, nebojí se tolik, protože rodiče už nejsou návštěva.
