Sestupuje Orbán na ruskou „úroveň”?

A ukázala se na 17. listopad, výročí svobody. Ten den, po oslavách výročí sametové revoluce v Bratislavě, byl bez varování napaden a surově zbit slovenský herec Ivan Kozák. Důvod? Útočník se s největší pravděpodobností domníval, že Kozák je homosexuál. Ten totiž krátce předtím s kamarádem v rámci zábavy a provokací předstíral, že je gay. Rok a měsíc od vraždy dvou homosexuálů před bratislavským LGBT+ barem rukou nenávistného neonacisty. Násilí na člověku, který nikomu neubližoval a nic špatného nedělal.

Stejně tak nechci, aby se lidi v našem regionu báli o práci kvůli dodržování profesních standardů. A to se taky děje. V prvním listopadovém týdnu byl v Maďarsku vyhozen ředitel Národního muzea László L. Simon. Důvod? Na výstavě World Press Photo – největší a nejprestižnější putovní výstavě reportážních fotografií na světě – bylo vystaveno i několik snímků zobrazujících osobu homosexuální orientace. Kvůli nim byla dokonce výstava zapovězená návštěvníkům do 18 let!. Je to vůbec poprvé, kdy v téměř 70leté historii výstavy spjaté s tímto oceněním došlo k cenzuře!

Už dříve jsem upozorňovala na přijetí nebezpečného homofobního zákona, kvůli kterému se v Maďarsku staly terčem knihkupectví a nakladatelství, učitelé, vzdělávací programy i občanští aktivisté a psychologové. A především lidé jiné sexuální orientace, kteří se v takovém prostředí cítí pořád méně a méně bezpečně. O rovnosti práv a povinností ani nemluvím - v tomto nastavení zůstávají jen povinnosti..

Tahle maďarská cesta vyhazování z práce za profesionalitu má ještě jeden kuriozní rozměr. Vyhozený ředitel byl členem vládnoucí strany Fidesz. Maďarská nevládní média (a že jich mnoho není) situaci komentovala slovy:

„Ruská úroveň“. Každý by se měl naučit, kdy pokorně ohnout páteř. Nikdo, ani ten, kdo je členem Fideszu a tedy součástí vládnoucího režimu, by si neměl myslet, že existují nějaké profesní standardy, které mají přednost před Orbánismem.

Kontext situace je mnohem širší a týká se i potlačování nezávislého vzdělávání a kultury v orbánovském Maďarsku. Poslední dekáda se nesla ve znamení snahy o usmýkání či vyhnání moderních, vysoce uznávaných a dlouholetých institucí kultury a vzdělávání. Tak tomu bylo v případě CEU, Vysoké školy divadla a filmu, divadla Átrium, a dalších institucí literárního a výtvarného života, uměleckých organizací nebo v případě Maďarské akademie věd.

Mizení běžných evropských demokratických standardů v Maďarsku pod vládou strany Fidesz a Viktora Orbána, spojené s plíživou destrukcí klíčových institucí a svobod i diktátem jednoho radikálního světonázoru, je extrémně nebezpečné. V situaci, kdy řešíme celou řadu zásadních problémů a konfliktů, kdy se prudce zhoršuje bezpečnostní prostředí, nám Orbán vysílá vzkaz, že největším problémem je fotografie osoby homosexuální orientace ve státem vlastněném a provozovaném maďarském Národním muzeu. Veřejné označení nepřítele - jako by to byly menšiny namísto Putinovy armády.

Teď navíc Orbán vytasil zbrusu novou zbraň proti opozici a občanské společnosti: za „ohrožení suverenity“ Maďarska bude hrozit až tříleté vězení. Na ruskou „úroveň“ zavírání politických oponentů sestupuje čím dál rychleji. Přitom má pod kontrolou tři čtvrtiny médií ve své zemi a člověk by si řekl, že národovecko-populistické strašení zahraničními agenty (a ne, neznamená to řešení ruského vlivu) nebo zavírání názorových protivníků nemá zapotřebí. Ale z nějakého důvodu to dělá. Možná si říkáte, tak ať. Jenže je to blízká, téměř sousední země. Člen NATO a EU. Takže i naše #bezpecnostniriziko. A LGBTQ+ lidi jsou jen první cíl. Upozorňuji i proto, abychom si uvědomili, že budou následovat další.