Čápi letos začali přilétat až o dva měsíce dříve. Někteří za teplem ani neodletěli

Na svatého Řehoře čápi letí od moře. Pranostika k 12. březnu začíná pozbývat na platnosti, protože čapí hnízda v Česku jsou z velké části obsazená už od začátku února. Do Česka se vrátili zase o něco dříve. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února. Přitom běžně se tito ptáci v Česku objevují až teď, respektive od poloviny března do poloviny dubna. Podle České společnosti ornitologické se čápi od začátku února uhnízdili hlavně na západě Čech. Další přilétají právě teď. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim, které souvisejí se změnou klimatu. Někteří čápi se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo do Afriky migrují na jih Evropy - a někteří čápi z Česka podle ornitologů dokonce neodlétají vůbec.

„Je tu teplo, zůstaneme doma!“

V Česku podle ornitologů každoročně zimuje zhruba deset těchto zvířat. Ti ostatní se do Česka se vrací právě v těchto dnech. Jako první ti, kteří migrují takzvanou západní tahovou cestou a mnohdy zimují v jihozápadní Evropě nebo Německu, takže to pak mají na hnízda blíž než ti, kteří využívají východní tahovou cestu přes Turecko až do jižní Afriky. Ornitologové se shodují na tom, že brzký přílet ptáků zimujících v Evropě závisí na počasí a množství dostupné potravy. Oba faktory ovlivňuje zase hlavně klimatická změna. Což je zjevené také u dalších ptáků, kteří začínají zpívat a hnízdit dříve. Díky dostupnější potravě přestali odlétat na jih i jedinci některých tažných ptáků. Například část populace rehků domácích, holubů hřivnáčů, pěnice černohlavé nebo budníčka menšího zůstávají v tuzemsku. Letošní zima byla opět teplejší než ty předchozí. Pro zimující ptáky to je dobré, nestrádají a mají dostatek potravy. I když si lidé stěžují, že jim na krmítka přilétá stále méně ptáků, je to tím, že umělé zdroje potravy ptáci vyhledávají, až když jsou bobule odkvetlých rostlin nebo semena pokryty vrstvou sněhu. Což letos moc nebylo.

Cesta dlouhá až 20 tisíc kilometrů

Čápi bílí hnízdící v ČR se od listopadu do února shromažďují v travnatých oblastech afrických savan a stepí. Při průtahu Afrikou využívají okolí vodních ploch, kde tráví delší přestávky na tahu. Neletí tedy přímo, a tak cestě „tam a zpět“ překonají určitě více než 20 000 km, což dělá z čápa bílého náš nejdále táhnoucí ptačí druh. Migrační trasa čápů černých je výrazně kratší – u ptáků táhnoucích jihozápadním směrem je to cca 10 000 km „tam a zpět“, u jedinců táhnoucích na jihovýchod pak cca 14 000 km.

Čápi hledají místo tam, kde najdou v okolí potravu, prostoru mají ale stále dost. Když se podíváte na statistiky pod mapou čapích hnízd, uvidíte, že v naší republice je už více než 350 prázdných čapích podložek, tedy míst, která uměle staví lidé. To je 350 marných snah pomoct čápovi, ale on to úplně nepotřebuje. Tato akce je smysluplná jen v případě, kdy slouží jako náhrada za zničené původní hnízdo. První přilétne většinou samec. Zpravidla se vrací na místo hnízda z předchozího roku. Začne ho opravovat a zhruba 14 dnů po něm přilétá partnerka. Ačkoli před dvěma lety byl zaznamenaný v Chýnově na Táborsku i pár lesbický, naproti kostelu obývaly hnízdo dvě černobílé ptačí slečny. Šlo o jedinečný způsob hnízdění čápů bílých, které tamní ornitolog nezaznamenal za celou svou padesátiletou kariéru. Čápi většinou tvoří stálé páry, pokud se jednomu z nich nic nestane, opravdu rok co rok hnízdí stejný pár na stejném místě. Zimu spolu ale netráví.

Domov téměř v oblacích

Po příletu se nejdřív přivítají klapáním zobáků. Pak dostaví hnízdo. Přibližně po měsíci inkubace se začnou líhnout mláďata. Líhnou se postupně, jsou tedy různě velká. A ten nejmenší to má vždycky nejtěžší, protože je vlastně jen jakási záloha. Když je počasí nepříznivé a čápi poznají, že nebude možné vyvést všechna mláďata, tak většinou to nejmladší rovnou zabijí, aby měli šanci uživit aspoň zbylá mláďata. Čápi hnízdí jen jednou, takže si nemohou dovolit riskovat, že by všechna mláďata uhynula na podvýživu. Mláďata rostou relativně rychle. Po pár měsících už mají tréninkové lety a na konci srpna se s rodiči rozdělují.

Čapí život v přímém přenosu

Díky kamerám je možné sledovat online téměř tři desítky čapích hnízd v Česku. Každý tak může být svědkem toho, kdy se objeví mláďata, sledovat, jak trénují let a zjara se těšit, až se vrátí. Nebo být svědkem bojů o hnízdo a fandit tomu „svému týmu“ co ho brání před vetřelcem. Pokud nemáte plán na deštivý víkend a v televizi vám také nic „nedávají“, doporučuju web birdlife.cz/capi/webkamery/ a máte o dobrodrůžo postaráno.

Čápi naší zem milují, daří se jim tady skvěle!

Loni měli čápi v Česku dokonce rekordní sezonu. Ornitologové a dobrovolníci v roce 2024 napočítali 837 hnízd se vzrostlými mláďaty, což bylo nejvíc za deset let. Podle všeho jim pomohli vyšší počty hrabošů, kteří tvoří podstatnou část jídelníčku čápů. A právě to může podpořit hnízdění čápů, protože pokud mají rodiče v blízkosti dostatek potravy, jsou schopní vychovat větší množství mláďat. Může to být samozřejmě i počasím. Jsou roky, kdy přijdou výrazné průtrže a krupobití v době, kdy jsou na hnízdech čerstvě vylíhnutá mláďata. A ta nepřízeň počasí dost pravděpodobně nepřežijí. Čápi nemají většího nepřítele, než je právě špatné počasí. Hnízda mají hodně vysoko, kam se žádný predátor nedostane, navíc si mláďata dobře hlídají a jsou schopni se ubránit, když je potřeba.

I vy můžete být součástí mapování čápů v Česku

Do sčítání se zapojují každoročně desítky tisíc Čechů. Čápi jsou indikátory zdravé krajiny. Jde o takzvaný deštníkový druh. To znamená, že když budeme chránit je, zároveň ochráníme i mnoho dalších nenápadných druhů. Když se v krajině něco změní k horšímu, třeba vyschne mokřad nebo se někde použije nevhodný chemický prostředek, což vyhubí určité živočichy, tak si většinou nejdřív všimneme, že zmizela nějaká velká zvířata, jako jsou právě čápi. A když pak podnikneme nějaké kroky k nápravě ve prospěch čápů, tak se zlepší podmínky i pro ty méně nápadné druhy. Jsme součástí řetězce nejen toho potravního, naše všímavost je moc důležitá.

Čáp jako symbol nového života

Asi všichni jsme někdy tvrdili malým dětem, že je přinesl čáp. Je to snad stejně nevinná lež jako s příchodem Ježíška na Štědrý den. Jak to ale vlastně vzniklo? Asi proto, že přilétají v době, kdy se rodí mláďata různých druhů. Jejich přílet je symbolem jara, takového toho období „kdy bude lépe“. Jak vysvětlit to, že i dětí se rodilo na jaře více je asi hodně… to, že když skončilo těžké období kolem žní, měli zemědělci v srpnu a září trochu klidu na … jinou práci, nebo spíš zábavu… Začaly se protahovat večery… ono by to tak časově vycházelo. Každopádně v naší mytologii je to naprosto legendární pták, odjakživa lidé čápy vítali, vztah k nim byl vždycky pozitivní. Tak snad tomu tak bude i nadále. Jen chvilku v létě sledujte ta malá bílo-černá stvoření, jak vyčuhují z hnízda, jak zkouší svůj první let… Je to malý zázrak. A je mu nás dobře!