Hlavní obsah

Chce váš pes házet míček do zblbnutí? Nemůže za to, má závislost jako člověk na automatech

Foto: Pixabay

Psi můžou být stejně závislí, jako my lidé. Na hračkách, ale i na nás. Jaký je rozdíl mezi psí a lidskou „odvykačkou“? Vlastně skoro žádný. Obě potřebují odborníka a nemálo peněz a trpělivosti.

Článek

Psí závisláci se od těch lidských zas až tolik neliší. Stejně jako u nás je jejich závislost podmiňována nějakou okolností, situací nebo věcí. Pejsek si zkrátka myslí, že věc nutně potřebuje ke své existenci. Pokud mu tuto radost dopřáváte - závislost je na světě. A je přímo spojována s hračkami a především aportováním. Taky jste nucení házet míček stokrát za den? Pak si asi za to možná můžete sami!

Ovčáci - závisláci numero uno. A může za to člověk

Některá plemena mají ten lovecký pud a touhu něco pořád nosit v sobě. Výzkumníci pozorovali, že mezi všemi plemeny, která studovali, měla ovčácká plemena jako německý ovčák a belgický ovčák nejvyšší skóre pro chování podobné závislosti. Ovčáci jsou vyšlechtěni pro činnosti, které přímo vyžadují vysokou koncentraci, jako je ochrana dobytka, policejní práce a záchranné akce. Milovníky aportů jsou například i Border kolie nebo Jack Russel teriér… ale jak jistě teď mnozí z vás chtějí z vlastní zkušenosti říct - i úplně jiná plemena.

Foto: Pixabay

Chtějí aportovat pořád a cokoli. Nenechají vás chvíli v klidu a sami se nedokáží unavit. Způsobů, jak závislost u psa poznat, je hned několik.

Jak poznat závislého psa

Závislý pes je neustále ve střehu a nedá krok bez své oblíbené hračky. Leží u nohou a smutným pohledem, pošťuchováním, či předhazováním balónků upoutává vaši pozornosti. I přes značnou vyčerpanost není schopen ulehnout na klidné místo. Často se psi závislí na hračkách nechtějí své kořisti vzdát. Dožadují se navrácení kňučením, skákáním nebo dokonce štěkáním. Za aport je není třeba odměňovat, hra je pro ně samoodměňující záležitostí. Problém nastává v případě, že je pes uchvácený hračkou natolik, že nereaguje na žádné povely ani okolí. Taková situace už je problém, protože může být nebezpečná - pro něj, pro vás, pro okolí…

Pokud jste si jisti, že je váš pes závislý, je nutné stejně jako u každé jiné závislosti podstoupit odvykací kůru. Ta musí probíhat velmi pomalu. Aktivity postupně nahrazujte jinou zábavou, například pachovými pracemi, zdoláváním překážek a nebo výcvikem poslušnosti. Taky prý funguje odměňovat pamlsky, nikoliv hračkou. Balón neházet nikdy vícekrát než 3× za sebou a hru prokládat chvilkami klidu a odpočinku.

Foto: Pixabay

Třikrát a dost. Pravidlo aportu, které může závislosti předcházet.

Jenže, co když se ta závislost týká i nás? Co když je pejsek závislý na naší přítomnosti?

Ano. Psi mají sklon být závislí na pánovi a to zejména v případě, že s nimi tráví moc času nebo veškerý čas. Pes by si měl jednoduše zvyknout na to, že lidé z domu odcházejí a zase přicházejí. Takže žádné zdlouhavé loučení, úplně postačí povel „čekej“. (Vím, to se snáz řekne, než udělá). Trénujte příchod a odchod několikrát denně. Zpočátku postačí nechat psa o samotě jen několik minut a dobu postupně prodlužovat. A podnikejte dlouhé procházky, výlety, seznamujte jej s ostatními psy a lidmi. Když ani to nezabere, pak, stejně jako u lidí, je třeba vyhledat pomoc odbornou.

Psychologickou pomoc pro psy dnes už zajišťují psí terapeuti a behavioristé, kteří pomáhají řešit problémy jako strach, agrese, stres nebo třeba právě závislost. Existují i školy pro psy a konzultační centra, ale i online kurzy a veterinární poradny. Samozřejmě se stejně jako u lidského terapeuta musíte připravit na nemalé výdaje. Cena konzultace v domácnosti je včetně cestovného, času stráveného na cestě a všech dalších nákladů i 3600 korun, co jsem namátko dohledala. Jistě se budou ceny lišit napříč spektrem a regionu. Tohle je jen malá ukázka.

Když je závislý se psem i páníček

Jeden z mnoha výzkumů týkajících se našich čtyřnohých přátel ukazuje, že náš mozek reaguje na psy stejným způsobem jako na lidské děti. Vyvolávají stejnou neurologickou reakci. Vědci zjistili významný překryv mezi emocionální zkušeností vztahu matka-dítě a vztahu matka-pes. Amygdala, mozková oblast, která řídí vytváření vazeb a odměnu, se rozsvítila, když se ženy dívaly na obrázku na své dítě - a svého psa. Takže ano, psa můžeme milovat jako dítě. A stojí za tím vývoj dvacet až čtyřicet tisíc let evoluce, která nás nutí se takto chovat. Otázka závěrem tedy je - chceme to vůbec měnit, nebo jsou psi už zkrátka členy rodiny, a basta?! :)

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz