Kvůli zlomené ručičce při porodu si Andreas ponese následky po celý život

Andrea dříve pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici. Před půl rokem do její rodiny přibyl k prvňáčkovi Kubovi malý Andreas. V těhotenství bylo vše v pořádku, vlastně až do porodu. Tam ale přišly nečekané komplikace: „Nepřiměřenou manipulací došlo ke zlomenině pravé pažní kosti a poranění nervové pažní pleteně na levé ručičce. Tento typ poranění vzniká trakčním mechanismem při porodu a vede k obrně horní končetiny. Následná diagnóza poporodní paréza brachiálního plexu levé horní končetiny nás velmi zasáhla. Jde o hendikepující postižení s výrazným dopadem na běžné aktivity denního života,“ vysvětluje maminka Andrea.

Toto postižené s sebou nese nejen omezenou pohyblivost ruky, ale také celkové křivení těla, protože člověk využívá hlavně jednu jeho polovinu. Do jedna dvaceti let (do období ukončení růstu), tak chlapce čeká dlouhodobé docházení k celému spektru odborníků, zejména fyzioterapeutů.

Paréza brachiálního plexu u novorozenců způsobená během porodu znamená poranění nervového svazku v oblasti klíční kosti. Tento nervový svazek, nazývaný brachiální plexus, se skládá z nervů vycházejících z krční míchy. Nejvýraznějším projevem parézy brachiálního plexu je omezení nebo úplná ztráta pohyblivosti horní končetiny. Nervy vycházející z brachiálního plexu ovládají svaly ramene, lopatky, paže, lokte, předloktí, zápěstí a prstů. Kromě pohybu zajišťují také povrchovou a hlubokou citlivost a podílejí se na řízení krevního oběhu, látkové výměny, a tím následně i růstu celé končetiny.

Paréza brachiálního plexu u novorozenců vzniká obvykle při porodu v důsledku nadměrného tahu nebo komprese oblasti ramene a krku miminka. Častou poporodní komplikací je zlomenina klíční kosti miminka spolu s otokem a zhmožděním měkkých tkání. Tento stav může nastat zejména, když je rameno miminka zaklíněno za stydkou kost matky, což způsobí nadměrný tah za krk a rameno a zvyšuje riziko poškození brachiálního plexu velkým tahem. Další příčinou může být velikost dítěte, která má vliv na větší riziko zaklínění ramének. Komplikace během porodu, jako je například nepostupující porod a následně nutnost vybavit miminko, mohou vést ke zlomenině klíční kosti a poškození brachiálního plexu.

„Nedávno Andreásek podstoupil velmi náročnou operaci. Nikdy nezapomenu na ten pohled na své miminko napojené na přístroj, který za něj dýchal, obklopené hadičkami. Po operaci nás čekala tří­týdenní rekonvalescence spojená s imobilizací operované ručičky,“ vzpomíná maminka, podle které ale řešení následků porodních komplikací nekončí. Teď je před nimi pravidelné dojíždění na rehabilitace a postupné zapojování operované ruky do cvičebního režimu. Cvičit musí i doma minimálně čtyřikrát denně. V plánu jsou také doplňující terapie, jako je elektrostimulace, ergoterapie, Bobath koncept nebo lázeňský pobyt.

„Díky rodině, přátelům, kamarádům i známým jsme zvládli nejtěžší začátky. Teď však, abychom mohli pokračovat v léčbě, potřebujeme pomoc širší veřejnosti,“ vysvětluje Andrea Valášková důvody založení sbírky na Znesnáze a děkujeme předem za pomoc případným dárcům.

Lehké poranění, ale i invaliduzijící postižení

Ochrnutí nervů na horní končetině po porodu, tak by se dala laicky popsat poporodní paréze brachiálnho plexu. O unikátní diagnostice a exkluzivní multioborové spolupráci týmu lékařů, kteří navracejí malým pacientům hybnost horních končetin, mluvili před časem na Českém rozhlasu Dvojka MUDr. Ivan Humhej a rehabilitační lékař MUDr. Peter Olšák. Příběh dcerky Marušky, která prodělala při porodu komplikace a utrpěla těžký úraz, přišla vyprávět do pořadu Moci bez nemoci její maminka Barbora.

V ČR můžeme mluvit s touto diagnózou o 1,5 dítěti na 1000 živě narozených. Což představuje v naší zemi každoročně 120 - 150 dětí s tímto postižením.