Článek
Jedno z nejkrásnějších období láká za dobrodružstvím a barvami. A právě kombinace těchto dvou může být právě v případě rostlin životu nebezpečná. Teď například začíná kvést na našich horách prudce jedovatá rostlina náprstník červený. Nejraději se vyjímá na sluníčku podél turistických stezek, kde láká všetečné ruce kolemjdoucích. Jen dva listy rostliny znamenají jistou smrt do dvou až tří hodin. I stokrát menší množství, například ulpělé na rukách před svačinkou, přináší velmi vážná zdravotní rizika.
Bobkovišeň
Nástrahy číhají ale i v našich zahradách. Mezi velmi nebezpečné druhy rostlin patří i tis červený, oleandr obecný, rododendron nebo bobkovišeň. Jedovatá může být i petržel. Její temná stránka se projeví teprve v druhém roce po jejím odkvětu. Semena obsahují apiol, který působí na vlákna hladkého svalstva močového měchýře, střev a dělohy. V dřívějších dobách se používal na vyvolání potratu a často měl fatální následky i pro matku samotnou.
Ani nevinné čichání nezůstává bez následků
Štědrec odvislý, známější jako pravý zlatý déšť, je rostlina též prudce jedovatá pouhým přičichnutím. Ve všech jeho částech najdete alkaloid laburnin a cystisin, tedy křečový jed, který působí na centrum dýchání a zvracení. Nejvíce jedu je v semenech. Nebezpečný je hlavně pro malé děti a nezřídka končí smrtí. Pozor také na bolehlav plamatý, na který narazíte téměř na každém kroku. Pouhé přivonění přináší nejisté vyhlídky na záchranu.
Asi nejzákeřnější a pro děti nejlákavější rulík zlomocný
Tváří se, jako by říkal „dej si mě!“ Alespoň na děti tak rozhodně působí. Jenže rulík zlomocný, jedna z nejjedovatějších bylin střední Evropy, se řadí mezi nejčastější letní traviče. Jedovatý je od kořenů, přes lodyhu až po plody. Stačí jen tři malé černé bobule a následek je fatální. Smrtelná dávka pro dospělého je 3× větší. Působí na autonomní nervový systém, utlumuje srdeční činnost a dýchání. A to nejen po snězení bobulí, ale i vypití mléka z kozy, která si na něm pochutnala, protože pro ni je neškodný.
Rulík zlomocný
Král zahrad rododendron, rozkošný zabiják
Nejnebezpečnější jsou listy rododendronu. V nich je obsažený jed andromedotoxin, který způsobí potíže s dýcháním a zástavu srdce. Z jeho listů si sebevrazi připravují vražedný čaj. Velmi nebezpečný kyanid obsahují zase květy hortenzie velkokvěté, ne ale tolik, jako oleandr obecný. Jedovaté jsou všechny části keře, nejjedovatější je ovšem míza. Buď zpomalí, nebo zrychlí srdeční rytmus, podle zdravotního stavu člověka. V obou případech srdce zastaví. Podle dostupných statistik zahrádkářů z roku 2003 si oleandr vyžádal jen Americe 847 lidských životů. V zahradách podceňovaný je také břečťan. Vyrábí se z něj sirup na kašel, tak jak by mohl být nebezpečný? Mohl! Nejen na dotek, kdy vyvolá alergickou reakci, ale také kořeny, které můžou otrávit zeleninovou zahrádku a proto je třeba dát pozor, aby byl mimo dosah zeleniny.
Rododendron
Jako první pomoc černé uhlí
„Mezi nejčastější zdroje otrav patří pámelník, jenž se u nás hojně využívá jako okrasná rostlina v parcích i zahradách a se kterým si děti rády hrají, protože jeho bobule hezky praskají.
Pámelník bílý
Dále pak skalník nebo ptačí zob, které lákají barevnými bobulemi. „Doporučujeme vždy podání několika tablet aktivního uhlí, které je univerzálním antidotem a obvykle je mají rodiče po ruce, dítě je možné většinou sledovat doma,“ radí na webu odborné společnosti praktických dětských lékařů. K výrazně nebezpečnějším venkovním rostlinám pak podle něj patří i tis červený, který je rovněž oblíbenou ozdobou zahrad a parků. Toxická přitom není dužnina jeho bobulí, ale semeno uvnitř. Udává se, že po požití pěti až osmi bobulí je třeba nutit ke zvracení. Ještě nebezpečnější je ovšem konzumace jehličí tisu. Smrtelné intoxikace vznikají po vypití odvaru z jehličí mladistvými. Kromě zvracení, průjmu, mydriázy, závratí, letargie, hypotenze nastupuje bradykardie, arytmie, respirační deprese, křeče a kóma. Smrt nastává obvykle respiračním nebo kardiálním selháním.
Tis červený
Tis - v našich krajích strašák číslo jedna
Ze skupiny významně jedovatých rostlin je každoročně největší počet dotazů na požití bobulí tisu červeného. Rostlina je celá toxická, výjimku tvoří dužina červeného míšku, která děti nejvíce láká. Tvrdá semena uvnitř míšku jsou jedovatá, batolata je ale obvykle nerozkoušou. Pokud dítě semena vyplivne, není třeba žádných opatření. Pokud spolkne 3 rozkousaná semena, postačí podle webu Pediatrie pro praxi dostatek tekutin. Je-li semen více než 3, podává se aktivní uhlí a dítě se sleduje ve zdravotnickém zařízení. Druhým nejčastěji zastoupeným dotazem týkajícím se jedovatých venkovních rostlin je požití červených plodů konvalinky vonné s obsahem kardioglykosidů. Děti zpravidla ochutnají jen jednotlivé hořké bobule, méně často květy. Po požití 1–3 plodů postačí podání tekutin, po větším množství se podává aktivní uhlí.
