Článek
„Jmenuji se Vladislava a obracím se na vás s prosbou o pomoc. Dlouho jsem se potýkala s těžkou životní situací a udělala jsem v minulosti chyby, které mě stály hodně – i možnost starat se o svého syna Dušana. Dnes ale žiji jiný život. Dušan je teď v dětském domově. Udělám všechno pro to, aby mohl být zase se mnou. Spolupracuji s OSPODem i s terénními pracovnicemi, které mi pomáhají naučit se znovu být dobrou mámou a vytvořit pro něj bezpečný a láskyplný domov. Jen mi chybí peníze na kauci, na kterou sama nestačím,“ začíná své vyprávění maminka malého Dušana.
Mám práci, našla jsem si byt, kde bych mohla začít znovu – tentokrát správně. Moc vás prosím, pomozte mi udělat ten poslední krok. Díky vám budu moci začít nový život se svým synem po boku. Děkuji ze srdce každému, kdo se rozhodne pomoci.
„S paní Vladislavou mě svedla dohromady pracovnice OSPOD, která s klientkou pracuje. Ví, že jsem v Chomutově v tuto chvíli jediná lektorka kurzu pozitivního rodičovství Triple P, a chtěla domluvit spolupráci mezi mnou, jakožto pracovnicí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a paní Vladislavou, která nutně potřebuje posílit rodičovské kompetence,“ popisuje první cesty k sobě pracovnice v sociálních službách Světlo Kadaň Jana Pešinová. Paní Vladislavě od začátku pomáhá najít a financovat bydlení pro ni a syna. Dušan půjde v září do školy a v tu dobu potřebuje být se svojí mámou. Vlastně už teď v létě, aby se na sebe adaptovali. I to je důvod založení sbírky na Znesnáze, kterou jim chce cestu co nejvíce usnadnit. Ačkoli ví, že to nebude snadné, druhé šance v takových případech veřejnost mnohdy nedává: „Vladislava měla v minulosti problém s neplacením výživného na své starší dcery. Ve skutečnosti neměla z čeho, protože byla na rodičovském příspěvku a partner jí na děti, které nejsou jeho, peníze nadával. Došlo to až tak daleko, že byla ve výkonu trestu. V té době právě Dušanův otec dal syna do dětského domova, protože si našel jinou partnerku, která se o něj starat nechtěla,“ popisuje smutný příběh sociální pracovnice Jana.
Držím vám i Dušanovi palce na cestě zpět k sobě. Žádné dítě by nemělo vyrůstat bez mámy — a žádná máma by neměla zůstat sama, když se snaží o nový začátek. ❤️
Paní Vladislava se podle sociální pracovnice opravdu snaží. Spolupracuje s OSPOD, dělá veřejně prospěšné práce, posiluje rodičovské kompetence tak, aby mohla být se svým synem. Aby měl Dušan svůj domov. Aby měl rodičovskou lásku. Čeká je sžívání se a vstup do školy, maminku Dušana ještě i dokončení kurzu pozitivního rodičovství. Mají před sebou ještě hodně úkolů, návraty vždy nebývají lehké, ale pořád mají hlavně nadějí a víru v nový a lepší život.
V ČR má odhadem 30 000 až 40 000 dětí rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody.
Nechtěný, odloučený, ztracený. Tisíce dětí v česku s podobným osudem v sobě nesou těžké příběhy
V České republice má odhadem 30 000 až 40 000 dětí rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody. Toto číslo pochází z odhadů organizací jako Mezinárodní vězeňské společenství z.s. a z projektů zaměřených na děti s rodiči ve vězení, protože oficiální statistiky o těchto dětech neexistují. Tyto děti jsou často označovány jako „zapomenuté“ nebo „neviditelné“, protože se jim nedostává systematické odborné pomoci a jejich práva nejsou dostatečně chráněna. Odchod rodiče do vězení má na ně velmi negativní dopad a často se musí vyrovnávat se stresem, úzkostí a pocity studu nebo viny.
Organizace, jako je Nadace Albatros, se snaží těmto dětem pomáhat prostřednictvím různých programů a projektů, aby zmírnily negativní dopady uvěznění rodiče na jejich život. Odchod rodiče do vězení je pro děti obrovským traumatem. Přesto jsou stále skupinou, o které se téměř nemluví a na všechny ty těžké emoce ve výsledku zůstávají často samy.
Nejtěžší je absence rodiče, lásky a pomazlení
„Najednou jsou postaveny do situace, která je zasahuje ve všech oblastech života. Nejzávažnější je, že zvláště malým dětem chybí blízkost a láska rodiče,“ popisuje Jitka Navrátilová z Katedry sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity. Stojí za projektem Rodičovství za mřížemi, ve kterém se zaměřuje právě na potomky vězněných lidí. I podle ní jsou neviditelnými obětmi trestných činů. Jejich příběhy dopadají různě, pravděpodobnost, že sami skončí ve vězení je statisticky 5 - 8× vyšší. Přesto jsou případy, jako ten Dušanův, kdy je pořád ještě šance na dobrý život, ke kterému je teď ale potřeba rodičovská láska. Díky každému, kdo na začátku téhle cesty pomůže.
