Dětská duše za mříže v jednadvacátém století nepatří

Na dětské psychiatrické nemocnici Louny se léčí děti od věku tří let z celého Ústeckého kraje a je jednou ze tří psychiatrických nemocnic pro děti v ČR. Na stanovení diagnózy čekají bez terapií dlouhé týdny a pak se ocitnou na místě, které jim pocit klidu a bezpečí určitě nepřinese. Za zoufalým stavem nemocnice ovšem nestojí nezájem personálu, ale jeho nedostatek. Stejně jako nedostatek peněz. A tak vše opět vzali do rukou sami Češi v čele s českou novinářkou Lucií Šaléovou, která na konci loňského roku založila na Znesnáze sbírku: „Vůbec jsem takovou reakci a podporu veřejnosti nečekala! Já vlastně jen napsala příspěvek na sociálních sítích jako takový výkřik do tmy. O tamní tristní situaci mi před časem řekla moje psycholožka, která v Lounech pracovala. Požádala mě jestli bych nemohla nějakým způsobem pomoct. Třeba tam udělat besedu se slavnými lidmi, jako dělám pro dětskou psychiatrii v Motole. Když jsem se ale podívala na jejich fotky a pak viděla ještě fotky v článku z iRozhlasu, řekla jsem si, že tam beseda nepomůže, protože to prostředí na mě zapůsobilo strašným dojmem. A právě v těch emocích jsem napsala příspěvek, že není možné, jak vypadá dětské zařízení,“ vysvětluje vznik sbírky. „Bylo ve mně spousta emocí a muselo to ven. Chtěla bych všem moc poděkovat za to, jak vše dopadlo,“ neskrývá nadšení zakladatelka sbírky Lucie Šaléová.

Stačilo udělat první krok a  na cestu pomoci se přidávaly stovky lidí

K poslednímu dni roku 2023 dosáhla sbírka 132% cílové částky. Peníze putují právě teď k vedení dětské psychiatrické nemocnice s velkými plány: „Doufám, že to použijí na vymalování a třeba nákup nových postelí, ať tam nemusí mít ty šílené železné. Paní ředitelka byla k nabídce pomoci velmi vstřícná. Bylo na ni poznat, že už je z té situace sama unavená, ale na druhou stranu chce bojovat za lepší prostředí. Budu s ní v kontaktu a promyslíme i to, co by se dalo udělat víc třeba v rámci různých besed,“ přemítá Lucka.

„Personál se bál lynče, ale on je naopak tím, kdo se snaží dětem pomoci“

Lucii napadlo při prvním návalu emocí udělat sbírku hraček. Vzápětí si ale uvědomila, že ani hračky v takovém prostředí nepomohou: „Mou snahu přivítalo vedení nemocnice tak trochu s rozpaky, protože fotky jejich zařízení vyvolaly obrovskou reakci a ne vždy hezkou, takže se báli, aby oni nebyli ti lynčovaní. Ale jak jsem mohla vidět na vlastní oči, tak ty děti mají opravdu rádi. Jen je bohužel vidět, jak moc tam chybí peníze. Ty kachličkové pokoje mě doslova vyděsily,“ přibližuje své dojmy z návštěvy Lucie, jejíž osobní zkušenosti z dětství sehrály v odhodlání hlavní roli. Sama se léčila před dvaceti lety na dětské psychiatrii v Motole s anorexií a moc dobře si uvědomuje, jak důležité prostředí pro dětského pacienta je: „I před těmi lety Motol vypadal jako grand hotel oproti Lounům. Úplně mě to vyděsilo, v čem ty ztracené dušičky musí být. Proto to ve mně vyvolalo ohromné emoce!“

Prostředí je pro děti s nemocnou duší stejně důležité jako personál

Lucie měla jako dítě velké štěstí nejen na prostředí, ale i sestřičky a lékaře a tak se mohla v průběhu své léčby cítit bezpečně a dobře. „Pro mě to nebyla nemocnice, ale místo, kde mi pomohli, kde mi zachránili život, jinak bych se uhladověla k smrti. Chce to samozřejmě i přiznat si ten problém a to je někdy oříšek, tak jsem si nejdřív říkala, že mi přece nic není. Ale tím, jak se tam ke mně chovali, jak to tam měli v rámci možností útulné, přesvědčilo mě to, že to není místo za trest, ale šance uzdravit se. A to bych chtěla dopřát i dětem v Lounech,“ soucítí s malými pacienty žena, které se v jejím podcastu svěřují s vlastními démony české celebrity. S důvěrou k člověku, který si sám v životě prošel hned několik těžkých zkoušek.

Češi nabízejí po zveřejnění problému nejen peníze, ale i svou fyzickou a profesionální pomoc

Sbírku organizoval a plně zaštiťoval Nadační fond pomoci, nemocnice z administrativních důvodů sbírku pořádat nemůže. Peníze chce použít především na nakoupení nového nábytku a vybudování herny pro děti, pravděpodobně přijde na řadu i výmalba. Už se vznikem sbírky se ale začínali ozývat odborníci, kteří chtěli nezištně pomoci: „Už máme firmu, která se přihlásila na začátku celé akce, ta zvelebí herny. Vlastně je udělá celé nové, aby měly děti místo, kde si hrát a kde relaxovat. Doufám, že to bude co nejdříve. Samozřejmě vítáme i další dobrovolníky, zejména na fyzickou pomoc. Je tam práce jak na kostele a každá ruka bude dobrá. Mohou se ozvat klidně mně na instagram ne_zavisla. Já bych to dala do kupy s vedením a zvolili bychom termín, kdy by se tam mohlo třeba malovat. Všem moc děkuji předem!“ Těší se ze zájmu veřejnosti Lucie Šaléová.

„Zatím jsem nepátrala po tom, jak to vypadá v ostatních podobných zařízeních, protože se u tohoto strhla šílená lavina pomoci, že jsem řešila jen Louny. Ale co jsem slyšela nejen od své psycholožky, ale i psychiatričky MUDr. Ivany Růžičkové, která mluvila i v dokumentu Co ti je? Nic, tak se shodly na tom, že u Loun je to prostředí nejhorší. Ale nejsou jediní. Bohužel dětská psychiatrie je v děsivém stavu a jestli s tím nebude Ministerstvo zdravotnictví něco dělat, bude to ještě mnohem horší. Až mě to samotnou děsí,“ uzavírá Šaléová.

Dětská psychiatrická nemocnice Louny je významným terapeutickým a diagnostickým zařízením v České republice. Nemocnice nabízí komplexní zdravotní služby lůžkové pro stavy vyžadující dlouhodobější hospitalizaci v oboru dětská a dorostová psychiatrie pro děti od tří do osmnácti let. Nemocnice poskytuje zdravotní služby ambulantní v oboru dětská a dorostová psychiatrie. Zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Nemocnice má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Nemocnice byla založena v roce 1961 v městysu Ročov. Je neodmyslitelnou součástí města Louny, které je okresní město v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR s kapacitou 50 lůžek následné péče pro děti a dorost od 3 do 18 let, je spádovou oblastí pro celou Českou republiku, ambulantní i pobytová.