Článek
Pravdou je, že o dně hlubokých oceánů nevíme téměř nic. Po desetiletích průzkumu zůstává nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi, navzdory tomu, jak nesmírně je to zajímavé místo a zásadní pro naši planetu. I díky oceánu si můžeme uvědomit, jak malí jsme a málo víme. Voda, oceány a jeho hlubiny pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu a hrají také klíčovou roli v ukládání uhlíku a regulaci klimatu a to nemluvím o živočiších, kteří tam žijí. No a mezery v našich znalostech se rozhodla zmapovat průzkumnice National Geographic Katy Croff Bellová, která vedla už desítky oceánských expedic po celém světě. Zkušenosti má a evidentně i „koule“ prokopnout dosud zavřené dveře.
Čtyřicet tisíc ponorů za 70 let je -příznačně- jen kapička v moři úspěchu
Pouhých 0,001 procenta dna oceánských hlubin bylo vizuálně pozorováno. Ačkoli od padesátých let 20. století proběhlo více než 40 tisíc ponorů do velkých hloubek, mnoho z nich zkoumalo stejná místa, takže bylo prozkoumaných asi jen 12 000 jedinečných lokalit. čili skoro nic. Řekněme, že za téměř všechny ponory je zodpovědných pouhých pět vyspělých zemí. I to je málo. Za tento monopol může částečně vysoká cena hlubinného výzkumu. Cena pokročilého nástroje, jako je hlubokomořské ponorné vozidlo, dodnes dosahovala až na miliony dolarů. Zmiňovaný vědkyně se téměř deset let snaží zpřístupnit oceánské hlubiny širšímu okruhu vědců. Průlom nastal v roce 2018, kdy svolala téměř 250 badatelů a řekla jim, že musí existovat něco levného, co dá tomuto oboru větší šance. Když to hodně zkrátím.
O 99,999 procentech mořského dna nevíme téměř nic. Jak chce jedna výzkumnice zpřístupnit hlubinný průzkum všem. https://www.nationalgeographic.cz/veda/hlubokomorsky-vyzkum-katy-croff-bell-doris/
Posted by National Geographic Česko on Sunday, August 24, 2025
Po sedmi letech výzkumů dojde k představení revolučního ponorného vozidla, které má mnoho vlastností multimilionových zařízení, ale v ceně 10 tisíc dolarů. Nástroj, který není o moc větší než potápěčská láhev, je konstruován tak, aby vydržel obrovský tlak ve hloubce 6 100 metrů pod hladinou, což mu umožní dosáhnout 98 procent oceánského dna. Bude vybavený senzory pro detekci teploty, hloubky a salinity (slanosti), ale jeho primárním cílem je pořizovat záběry pomocí kvalitních fotoaparátů a videokamer. A i zde se do týmu připojí umělá inteligence.

Není těžké sníst tvora chytřejšího než jste sám, když jste hlupák.
Už teď víme, že někteří tvorové na dně oceánu mají i 15 tisíc let, a to je ta malinká část, kterou známe. Co teprve ti ostatní! Už se na ty objevy opravdu neskutečně těším. Tento přístroj všechny poznatky posbírá a díky inteligenci vyhodnotí. A navíc díky své malé ceně, velikosti a snadné použitelnosti bude moci být vypouštěno i z plavidel, která se běžně pro hlubinný výzkum nepoužívají. Trošku mi to připomíná fotoaparát - před sto lety robusní těžko dostupná vzácnost, dnes v kapse každého z nás. Možná hloupé srovnání, ale jistě rozumíte, co tím chci říct.
Nová fascinující kapitola tajuplného světa v našem světě
Více o tomto příběhu si můžete přečíst v zářijovém vydání časopisu National Geographic a já si ho tedy rozhodně ujít nenechám. Oceány jsou úžasná obrovská část naší planety a vždycky si říkám, když se lidi pídí po existenci mimozemšťanů, že ještě ani nepoznali tvory, co mají na vlastní planetě! Já, jako obrovský milovník a fanda chobotnic, které svým IQ a EQ pravděpodobně převyšují i mě samotnou, brzy můžu zjistit, že takových podobných tvorů na dně oceánů žije daleko více?! Vau! Je nabubřelé myslet si, že ti nejchytřejší na Zemi jsme my jen proto, že chodíme po souši. tím spíš, když jsme sami z vody vzešli. Tohle by nám trošku mohlo „učesat hřebínek“.

Stejně jako lidské tělo i naše planeta je tvořena ze 71% vodou. Náhoda?
Zdroje: