Článek
Asi jen málokdo z pražských, natož pak mimopražských tuší, že 80- 120 cm pod povrchem naší metropole se skrývá 55 kilometrů tras pro dopravu malého materiálu. Řeč je o potrubní poště, která před dvěma lety oslavila své 125. výročí veřejného provozu. Jde o nejzachovalejší potrubní poštu na světě, která byla aktivně využívaná až do povodní 2002 posledním fungujícím městským systémem tohoto způsobu dopravy zásilek. Díky nadšencovi z řad podnikatelů ale usnadňuje život mnoha lidí i nadále.
První trasa pražské potrubní pošty vznikla za Rakouska-Uherska roku 1887 a vedla z hlavní pošty v Jindřišské ulici na poštovní úřad na Malostranském náměstí. Později byla tato trasa prodloužena na Pražský hrad, její celková délka v té době měřila přes pět kilometrů. Systém sloužil hlavně k přepravě telegramů. Ale nejen to. Když přišel na techniky hlad, dokázali (ti blíže bufetu) zajistit solidárně svačinku svým kolegům na druhé straně, jak to tom barvitě mluví Janek Rubeš v aktuálním dílu youtube pořadu Kluci z Prahy.
Hlavní rozvoj potrubní pošty nastal mezi roky 1927 až 1932, kdy vznikaly další trasy a systém přepravoval přes 400 tisíc pouzder ročně. To je v přepočtu více než tisícovka zásilek denně. Rychlostí 10 m/s, tedy 37 km/h. To už je, díky principu přetlaku a podtlaku, pořádný „šupec“. Zájem a využití ale výrazně neupadali ani s nástupem modernějších technolgií. Ještě v 90. letech 20. století bylo potrubní poštou přepravováno 9 tisíc pouzder měsíčně. Během druhé světové války sehrála potrubní pošta důležitou roli při zásobování obléhané budovy rozhlasu. Pravdou ale je, že postupně provoz slábl a ničivé povodně v roce 2002 ho ukončily definitivně. V roce 2012 ovšem potrubní poštu koupil od tehdejšího vlastníka Telefónica Czech Republic podnikatel Zdeněk Dražil, který se rozhodl celý systém opravit a znovuotevřít jako fungující turistickou atrakci.
Do pouzder se vejdou zásilky až o průměru 5 cm a maximální délce 20 cm. Jejich hmotnost může být do 3 kg. Zpravidla se jednalo o stočené ruličky blanketů s telegramy, ale bylo možné přepravovat v podstatě jakékoliv zásilky do daných maximálních rozměrů a hmotnosti. Rychlost pouzder se dala regulovat, takže například křehká zásilka se mohla poslat i velmi šetrným způsobem.
Okamžitý stav trasy indikovala signální světla na příslušné hlavě. Na trasu se mohlo poslat až 10 zásilek v intervalu 30 sekund za sebou. V praxi se ovšem takové množství zásilek obvykle nepoužívalo. Na trasách s výhybkami musely být zásilky seřazeny do předem určeného pořadí. Výhybky bylo totiž možno uvést do aktivního stavu z ústředny pouze před vlastním započetím posílání pouzder. První pouzdro bylo danou výhybkou odbočeno, ale po jeho projetí se výhybka sama vrátila do neutrální polohy, takže další pouzdra již projížděla bez odbočení. Proto pouzdro, které mělo odbočovat, muselo být ve várce zařazeno na první pozici.
Síť pražské potrubní pošty sestává z pěti hvězdicovitě uspořádaných hlavních tras vybavených výhybkami a koncentrátory a z tzv. účastnických spojů. Na některých velmi frekventovaných úsecích je potrubí dvourourové (oddělené směry), ale většina tras je pouze jednorourová a směr zásilky se určuje správným směrem chodu kompresorů. Hlavní trasy putují z ústředny na Jindřišské na poštovní úřady Prahy 2, 3, 5, 6, 7 a 10. Účastnických spojů bylo 16, ale do dnešních dnů se jich zachovalo pouze 7. Po celé Praze tak do dneška zůstalo 24 stanic potrubní pošty.
Rozsáhlou síť neobvyklého poštovního zařízení zachránil před sešrotováním soukromník a stále ji udržuje v provozuschopném stavu
Pouzdro se zásilkou se vložilo do systému potrubí a speciální dmychadlo začalo do potrubí vhánět vzduch, tím se vytvořil přetlak. Tak mohlo pouzdro cestovat až na vzdálenost tří kilometrů poměrně vysokou rychlostí. I když poslední městský systém potrubní pošty zničily povodně, vnitřní systémy v Česku stále fungují. Využívají je například nemocnice pro dopravu rentgenových snímků, krve mezi transfuzní stanicí a operačním sálem, ale také pro transporty léčiv či laboratorních vzorků. V některých supermarketech se potrubní pošta používá pro odvádění tržby z pokladen.
Pražská potrubní pošta je dnes již jediný dochovaný systém městské potrubní pošty na světě. Fungovala například i v Londýně od roku 1853 na na základě vynálezů Denise Papina (1647–1714), ovšem po celou dobu fungovala pouze v interním provozu a dnes se v jejích útrobách skrývají kabely na internet. Následovala další evropská města v pořadí Berlín, Paříž a Vídeň, výhody tohoto systému si brzo uvědomila c.k. rakouská poštovní a telegrafní správa a jako první v Evropě otevřela potrubní poštu i pro veřejnost (1. března 1875 ve Vídni).
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/potrubni-posta-letos-slavi-116-vyrocni-sveho-provo
https://www.facebook.com/watch/?v=473998197940152
https://www.youtube.com/watch?v=DWWyKF2-t7U
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_potrubn%C3%AD_po%C5%A1ta
https://radiozurnal.rozhlas.cz/zdenek-drazil-majitel-prazske-potrubni-posty-6219815
https://ceskykutil.cz/video-34640-vite-jak-funguje-potrubni-posta
