Článek
„Jmenuji se Valérie a možná mě znáte ze sociálních sítí, kde sdílím svůj každodenní život, radosti i překážky, které mi osud postavil do cesty. V prosinci roku 2023 se mi život obrátil naruby. Prodělala jsem těžkou infekci, kvůli které jsem byla v kritickém stavu a přišla o končetiny. Od té doby se učím žít znovu a hledám způsoby, jak být co nejvíce samostatná,“ začíná své vyprávění houževnatá slečna z obce Holice. Vyprávěla jsem vám o ní nejednou a společně jsme jí před 2,5 lety pomáhali na cestě za speciálními protézami. Val si vaší pomoci nesmírně váží, opravdu jí pomohla začít znovu. Dělá neuvěřitelné pokroky od prvního okamžiku. Rozhodně totiž nepatří mezi lidi, které by překážky zastavily. Naopak. Mám pocit, jako by jí celý ten smutný příběh dal energii překonávat a plánovat zdánlivě nemožné. Tak nějak o tom mluvila také v tomto rozhovoru.
Ani v těch nejtěžších chvilkách neztrácí naději a optimismus.
Valérii nic nezastaví v tom, co má ráda. Ať je sebehůř. Už poté, co přišla o první část končetin, nezůstávala v beznaději v posteli. Prostě se rozhodla, že život bude možná náročnější, ale pořád krásný. Bohužel pak musely následovat amputace další. Ale právě bionické protézy ji utvrdily v tom, že i tak to zvládne.
Minuty, které běžely nekonečně pomalu a zároveň až příliš rychle
„Máme toho hodně, řeknu vám to v rychlosti. Vaše dcera nejspíš do pár hodin zemře, na tuto nemoc umírá většina dětí i dospělých,“ byla slova lékařky pro přijetí do nemocnice o Vánocích roku 2024, která přinesla rodině Kmentových místo útěchy absolutní bezmoc. Valinka měla ten den se svou taneční skupinou vánoční vystoupení, kde už měla teplotu,“ vzpomínala maminka Hana, která tehdy doma Valinku uložila s přesvědčením, že jde o virózu. Druhý den jí bylo špatně, měla teplotu 38 stupňů a špatně se jí dýchalo, a tak jeli do Pardubické nemocnice, před kterou jim Valinka řekla, že špatně cítí nohy a je jí velká zima, a tak jí tatínek odnesl v náručí na dětskou pohotovost. Celý průběh si můžete přečíst ve zmiňovaném článku, který jsme tehdy sepsaly s maminkou Valerie. Je dlouhý a upozorňuju, že vás asi velmi znepokojí, ale pro pochopení situace určitě dobře poslouží.
Varovné příznaky u teenagerů
U mladých, jinak zdravých lidí se tyto infekce zpočátku těžko rozpoznávají, protože první příznaky mohou připomínat běžnou chřipku nebo svalové zranění. K lékaři je nutné vyrazit hned jak přijde extrémní bolest, která je zcela neúměrná viditelnému zranění nebo otoku (např. prudká bolest v noze bez zjevné příčiny), rychle se šířící zarudnutí, otok a horkost na kůži, vysoká horečka doprovázená zimnicí, motáním hlavy, zmateností nebo upadáním do letargie a výskyt tmavých puchýřů nebo modročerných skvrn na kůži. Včasné podání nitrožilních antibiotik a okamžitý chirurgický zákrok jsou klíčem k tomu, aby se zabránilo nejhorším následkům. Amputace končetin v důsledku streptokokové infekce u teenagerů nebo mladých lidí jsou extrémně vzácné, ale bohužel reálné případy. K tomuto tragickému scénáři dochází, pokud se běžná bakterie dostane do krevního oběhu nebo hlubokých tkání a rozvine se tzv. invazivní streptokokové onemocnění. Nejčastějším viníkem je bakterie Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A), která běžně způsobuje pouze angínu nebo spálu. Pokud však pronikne hlouběji do těla, může vyvolat dva kritické stavy. Ne nadarmo se jí říká „masožravá bakterie“. Je nepředvídatelná a zákeřná. V případě Valérie ale rozhodně nevyhrála. Jen pár měsíců po tom, co přišla o nohy, už zase tančila.
„Nyní se ale nacházím v úplně nové životní fázi – dokončuji si řidičský průkaz“
Jak už jste asi pochopili, tato odhodlaná slečna rozhodně nemá v plánu sedět v koutě a přemýšlet o tom, co by kdyby. A tak si právě dělá řidičský průkaz, aby mohla být ještě více samostatná: „Upravené auto pro mě neznamená jen odvoz. Znamená to pro mě nezávislost, svobodu a pocit, že opět mohu sama rozhodovat o tom, kam a kdy pojedu. Potřebuji spolehlivý vůz s automatickou převodovkou, vyšším posezem pro snazší nastupování bez zbytečného ohýbání a s dostatečně velkým kufrem, do kterého se mi vejde vozík. Především ale musí vůz projít speciální a velmi nákladnou úpravou. Bude nezbytné předělat pedály na ruční ovládání plynu a brzdy a volant osadit speciální pomůckou pro bezpečné řízení,“ vysvětluje důvody založení nové sbírky na dárcovské platformě Znesnáze21, která má za cíl jí cestu ke snu umožnit.
Valérie
Valerie po tragickém zásahu nemoci pochopila, že říct si o pomoc není ostuda, ale cesta k lepšímu životu
Vybrané peníze využije na pořízení vhodného auta a jeho rozsáhlou individuální úpravu na míru jejím fyzickým možnostem. „Po všem, čím jsem si prošla, je pro mě samostatnost tou největší metou a váš příspěvek je obrovským krokem k jejímu dosažení. Budu vám nesmírně vděčná za jakoukoliv pomoc a podporu na mé cestě k nezávislosti,“ říká závěrem směrem k veřejnosti, která jí už nejednou ukázala svou silnou podporu.
Přijít o nohy v patnácti letech je šok. Tím více, když milujete tanec a věnujete mu vše. Lékaři se snažili Valince zachránit nohy co nejvíce, udělali jí velké zářezy přes celá lýtka, ale jelikož po magnetické rezonanci bylo zjištěno, že Valinka má odumřelé svalové tkáně a špatné kosti, bylo nutné přistoupit k amputacím. Jednoduše - kdyby Valince zachovaly nohy, tak by se na ně už nikdy nepostavila. Sama se rozhodla, že chce zase chodit a hlavně tančit. Speciální protézy, které si díky podpoře dárců mohla pořídit, ji tuto cestu za snem znovu otevřely. A teď jí opakovaná solidarita lidí pomůže snad i k možnosti řídit a být ještě více samostatná.
