Článek
Letos za první pololetí vybral český stát na spotřební dani na lihoviny podle unie stejnou částku jako v roce 2023. „Za leden a únor 2024 obdržel státní rozpočet inkaso spotřební daně z takzvaného předzásobení, ale za měsíce březen až červen byl už výběr o 51 procent nižší než v roce 2023,“ uvedli zástupci unie.
Zvýšení spotřební daně mělo zvýšit příjem do státního rozpočtu o půl až jednu miliardu korun v letošním roce, zástupci unie ale tvrdí, že vývoj je opačný a příjem bude naopak nižší. Zvýšená spotřební daň na lihoviny podle nich překročila únosnou míru ve vnímaní spotřebitelů a dalši navyšování spotřební daně v letech 2025 a 2026 by podle nich bylo pro celý sektor likvidační.
Češi stále více vyměňují tvrdý alkohol za něco „lehčího“.
Mladé už propařený víkend netáhne tak jako jejich rodiče
Odborné studie docházejí k závěru, že mladí lidé v Evropě přestávají pít alkohol. S tím ale, že alkoholické nápoje nevyměňují paralelně za jiné drogy. Jen se rozhodli žít zdravěji než jejich rodiče a prarodiče. Důkazem je široce citovaná studie německé Spolkové centrály pro zdravotní výchovu, využitelná i pro jiné evropské země, včetně Česka. Zatímco v roce 2004 se k pití alkoholu alespoň jednou týdně přiznalo 21 % dotázaných ve věku 12 až 17 let, v roce 2021 to bylo už jen 9 %. Pokles zaznamenala i skupina do 25 let.
Opíjení bylo dříve automatickou součástí víkendu velké části mladých lidí. Dnes je to spíše vzácnost.
Plná pokladna státu, nebo raději zdravá játra a rodiny jeho obyvatel?
Čeští výrobci a dovozci lihovin podle údajů unie odvádí do státního rozpočtu více než 12 miliard korun ročně, z toho devět miliard tvoří spotřební daň. To odpovídá 63 procentům celkové výše spotřební daně z alkoholu, přičemž lihoviny tvoří 28 procent na celkové spotřebě alkoholu. Výrobci piva odvádí zhruba čtyři procenta z celkové spotřební daně, přičemž spotřeba piva činí 31 procenta na celkové spotřeby alkoholu v ČR, upozorňuje unie.
Když už pařit, tak raději u vína nebo piva
Z údajů unie mimo jiné vyplývá, že spotřeba lihovin v posledních 30 letech klesla o 15 procent, zatímco u vína stoupla o 41 procent. Spotřeba piva byla loni nejnižší za posledních padesát let. Důvodem významného poklesu jsou prý neuskutečněné nákupy českých spotřebitelů z důvodu velkého růstu maloobchodních cen nebo jejich nákupy v zahraničí, kde jsou díky nižší spotřební dani i příznivější prodejní ceny. Růst spotřební daně na lihoviny je naplánovaný do roku 2026, letos se navýšila o deset procent. Zdaněné je v ČR víno šumivé, kde se odvádí spotřební daň 23,40 koruny za litr. Více zdaněné jsou ostatní alkoholické nápoje, od piva přes ovocné destiláty až po běžný líh, kde se spotřební daň pohybuje ve stovkách korun za litr čistého alkoholu v nápoji. O možnosti zavést v ČR spotřební daň na tiché víno se hovoří opakovaně, plány na zdanění ale vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň dosud nikdy zavedená nebyla.
Stane se ze státu pijanů jednou kultivovaná země po vzoru těch okolních?
V 19. století v Norsku začal bujet alkoholismus, během první světové války pak země zavedla úplnou prohibici, která se ale zcela neosvědčila. Alkohol se často pašoval. Nyní platí prohibice částečná. Omezeny jsou reklamy na alkohol a všechny nápoje jsou zatíženy vysokou daní, čili jsou velmi drahé. Například Maledivy jsou zemí, kde alkohol vnímají jako spouštěč sociálních problémů. Není možné ho pít na plážích ani v ulicích. K dostání je jen na vybraných místech v hotelových resortech A oprávnění míchat a podávat ho turistům má jen několik málo zaměstnanců. Pokud bude turista pít alkohol mimo vyhrazená místa, jedná se o ilegální čin.
Pro inspiraci ale nemusíme chodit daleko. V sousedním Polsku teď například přišli s podstatně tvrdšími následky pití alkoholu za volantem. Od března tam musí řidiči počítat s tím, že když jim policie naměří více než 1,5 promile alkoholu v krvi, auto jim jednoduše zabaví. Propadne státu. Navždy. Finito. V Polsku je obchodování s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. V některých městech platí úplné zákazy pití alkoholu. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění.
Svět se mění, párty s ním.
Naši mladí pijí méně než generace Husákových dětí. Přesto pořád více než sousední státy. Většinou prý „na kuráž“
Mezinárodní studie HBSC sledující trendy v oblasti zdraví a životního stylu dospívajících uvádí, že procento patnáctiletých, kteří přiznávají, že se v životě nejméně dvakrát opili, u nás za posledních 10 let klesl z 29 na 22 procent u dívek a z 32 na 25 procent u chlapců. Přesto mladí Češi stále pijí více než jejich vrstevníci z Německa, Francie nebo Španělska. Kampaň Suchej únor v roce 2020 doprovodil průzkum mezi zhruba 2000 studenty realizovaný ve spolupráci s ISIC Česká republika, který mapoval jejich motivace k pití alkoholu. Výsledky ukázaly například to, že 33 % studentů pije alespoň několikrát ročně na kuráž a 25 % z nich alkoholem zahání osobní problémy. Nejvíce však mladí lidé mají alkohol spojený se změnou v prožívání a komunikaci. Až 92 % se po alkoholu cítí otevřenější vůči ostatním, 86 % snadněji mluví o svých pocitech a 67 % má pocit větší sexuální přitažlivosti. A cítí zároveň i méně zábran, pokud jde o sex jako takový. Tady se tedy v porovnání s předchozí generací zas tak moc nemění. Možná jen úbytek objemu spotřeby souvisí s tím, že už ani víkend pro současnou mladou generaci neznamená to, co dřív. A to smsku vyťukanou z tlačítkového mobilu přátelům - je pátek, jde se pařit!
