Článek
Máme za sebou pár deštivých dní a dalších pár nás podle ČHMÚ ještě čeká. A samozřejmě, s blížícím se podzimem bude takových „uplakaných dní“ přibývat. Ale ony vlastně uplakané vůbec nemusejí být. Stačí jen té „blbé náladě“ úplně nepropadnout. Tady je patnáct tipů na to, jak i ty nejzpruzenější dítka přimět k radosti z toho, že na vejlet to teď prostě fakt není.
ČTENÍ
Tím můžete začít hned ráno, když se nikomu ještě nechce z pelechu. Nevybírejte knížku podle toho, co by děti měly číst, ale podle toho, co chtějí číst. Asi není nutné je vzdělávat vždy a za každou cenu. Jen ať si klidně vyberou tu největší blbost z knihovny. Zásadní je přednes. Čím bláznivější budete dávat postavám hlasy a grimasy, tím déle tahle aktivita bude děti bavit. A dlouho na ni budou vzpomínat. A možná vás i při těch „nejvhodnějších“ příležitostech napodobovat. Uvidíte.
Čtení je jistota. Zvlášť, když se dokážete náležitě pitvořit.
MALOVÁNÍ A TVOŘENÍ
Pojďme si říct, že tohle není zábava pro každého. Ani jedno z mých dětí nikdy nepropadlo mému nadšení ze stolu vyskládaného barvičkami, štětci, papíry, hmotou a dalším tvořícím materiálem. A když, tak jen na chvíli. Možná proto, že jsem jim „radila“, co mají dělat a „usměrňovala“ je v borčusu, co kolem nich rostl v dosahu několika metrů. Zásadní chyba! Dětská fantazie daleko přesahuje naši zálibu v pořádku a obavu ze zničených křesel. Když se s tím naučíte pracovat, zjistíte, že i počmáraná zeď má daleko větší kouzlo než monotónní výmalba. Aspoň se máte o čem bavit s nevítanou nudnou návštěvou (nebo domácím;).
VAŘENÍ
Tady může přijít problém spíše pro matky, které mají vaření už po krk. Třeba jako já. Vaření není radost, ale otročina, která je nezbytná pro zdravý vývoj dětí a uspokojení jejich vylítaných žaludků. Pokud máte k této aktivitě stejný přístup, možná vám to hraje do karet. Od výsledku totiž nikdo nebude očekávat žádné zázraky. Naopak - čím šílenější výtvor, tím větší legrace. Nebojte se děti pustit do pečení se vší vervou. Ani ty následky v kuchyni nemusejí být marné. Minimálně zajistí další vyplněnou půlhodinku propršeného dne.
Pojďme si říct, že takhle vaše dílo pravděpodobně vypadat nebude. Ale to by přece stejně nebyla taková legrace.
HLEDÁNÍ POKLADU
Tohle je vášeň! Venku, i vevnitř. Najděte flašku od rumu nebo vína ( záleží na vašich preferencích a možnostech), odmočte etiketu a nalepte izolepou na bílém papíře černě namalovanou lebku se zkříženými hnáty. Zvládnete, nebojte. Dovnitř uložte papír s otrhanými nebo opálenými kraji, na kterém bude zakreslena mapa pokladu, který se ukrývá ve vašem bytě, kůlně, hodbě nebo sklepě. Nechali ho tam piráti (jak se tam dostali záleží na vaší fantazii), ale mohl to být třeba i bláznivý soused, který ho schoval před domnělými zloději právě u vás. Můžete tam dát mince na zmrzku a dobroty. Pokud je máte zrovna doma, můžete dát místo peněz, tím líp. Když zvládne pořídit něco na nákupu, třeba věci na další tvoření nebo super stolní hru, tím lépe. Piráti přece milovali stolní hry! Poklad samozřejmě děti nebudou hledat na základě „přihořívá, hoří“. To by vám moc času nezabralo. Je třeba vymyslet pár úkolů na jednotlivých stanovištích bytu nebo garáže. Například jako při cestě za pokladem na venkovní šipkované. Máte na vymýšlení úkolů celou noc (stejně vám v tom slejváku žádné hlídání nepřijde :).
DOMÁCÍ KINO
Které dítě ho nemiluje. Nechte si ho na podvečer, ať vám po něm pěkně vytuhnou. Připravte popcorn a minimálně dva oblíbené filmy podle gusta dětí. Po prvním budou ječet ‚ještěéé‘, tak ať jste připravení. Dovolte jim vzít si jídlo do postele, dotáhněte si polštáře i z gauče, natahejte si tam všechno, co je libo a hlavně se pořádně přitulte, když se budete bát a řechtejte, když bude čemu. A i když nebude. Stačí, že jste spolu, to už je důvod k radosti (i když si to v té dešťové izolaci tak úplně pořád nemyslíte). A když budou brebentit a vyrušovat z děje, zahajte polštářovou bitvu!
TANEC
A tady přichází váš čas dotáhnout ke zdárnému dnu tu načatou, skoro dopitou, lahvinku vína v lednici, z dob, kdy ještě chodily návštěvy. Ať jste povolnější. Bude se tančit! Sousedy nešetřete, však oni chvilku více decibelů unesou. Pusťte dětem svoje oblíbené „šlágry“, ukažte jim, na co jste tancovali vy v jejich věku. Uvidíte, jak je pobavíte. Tím spíš, když jim předvedete i taneční kreace, které k tomu v minulém století neodmyslitelně patřily. Možná se z nich stane i vaše domácí klasika, kterou se děti pochlubí při nejbližší možné příležitosti vašim příbuzným. Ti jim k tomu jistě řeknou pár svých příběhů, které si pamatujete „jinak“.
Zahrajte si na DJ! Nikdo neocení vaši kreativitu víc než vaše děti, to si pište!
STROM ŽIVOTA
Tak se zase na chvilku uklidníme. Papír a tužku máte, teď už jen trošku zašátrat v paměti a rodinném fotoalbu. Svoje babičky a dědečky děti určitě znají. Ale znají i jejich rodiče, nebo dokonce prarodiče? Vědí o povoláních, které dělali a nebo jak se seznámili? Že to nevíte ani vy? Zavolejte vašim a zeptejte se! Budou rádi, že voláte, a rádi si s vámi zavzpomínají. Vše si zapisujte a pak si sestrojte váš rodinný strom. Jeho podobu jistě znáte, ale fantazii se meze nekladou. Hledejte, co máte společného s vašimi předky, co ve vás zanechali, za co jste jim vděční a co jste naopak rádi, že nebudete muset jako oni prožít. Bude to přínosnější, než se teď může zdát.
LEGO
Nenávist a láska k němu je proměnlivá. Záleží na tom, jestli ho máte v ruce, nebo v noze. Základem jsou krabičky a jednobarevný koberec. Stavět můžete podle návodu, ale ještě lépe bez něj. Vymýšlejte nesložitelné hlouposti s výzvou a sázkou, komu se to podaří. Staňte se znovu dětmi! Vzpomeňte si na svoje největší dílo a zkuste ho znovu postavit. A že vám do toho hodí vídle nejmladší dítě a všechno zboří? No a co? Aspoň můžete začít znova!
Přes den těší, v noci bolí. Lego! Jistota zážitku.
KOUPEL
Zní to možná divně, ale můj malý syn ji ve dne zbožňuje. A když prší a je po obědě, tak ze všeho nejvíc. Napustit hodně vody, ještě více pěny, narvat tam všechny hračky, ideálně kromě papírových, a pustit si parádní muziku. A hlavně dopouštět teplou nebo polívat konvičkou. Čím více postaviček na okraji vany s příběhem a nečekanými pády do hlubin, tím lépe. A ta vodní pistole, co nechala otisk na stropě? Uschne! Ještě dnes si vzpomínám naprosto živě na tu skvělou chuť mokré žínky v puse. A neříkejte, že vy ne! Nechcete to zase zkusit? A na strop jistě taky ještě dostříknete, vsadím boty!
PLAY STATION a jiné „maštění“ her
Zapomeňte na řeči o tom, že počítačové hry škodí. Když děti nehrají každý den a dlouhou dobu, může to naopak jejich fantazii a vynalézavosti prospět. Určitě víc, než čučení na youtubeové nesmysly ve smyčce. Hrajte s nimi! Nechte si poradit. Nechte se nadchnout. Budou šťastné, když vám budou moci ukázat co umí, a něco pro změnu naučit ony vás. A když si zvyknete na to, že to totálně projíždíte a naučíte se z toho dělat legraci nebo dokonce záminku, užijete si srandu, na kterou budete dlouho vzpomínat.
Nespočet různorodých her pro nejmenší najdete také na Déčku. Mají úžasnou grafiku, vtip, příběh a děti se na nich učí, aniž by o tom věděly. Nejen počty nebo angličtinu, ale i o lidech, přírodě, o sobě. Nevydržíte ani deset minut a budete škemrat, ať vás k tomu také pustí.
BUNKR A OPIČÍ DRÁHA
I tady je fajn vzpomenout si na to, jak jste řádili jako malí. Jak vás bavilo tahat židle, deky a polštáře ze zakázaných míst a stavět z nich obydlí a překážky. Postavit si bunkr uprostřed místnosti a číst si tam s baterkou knížku nebo časák je super dobrodrůžo. Stejně jako překážková dráha, pro jejíž výstavbu se dá skvěle využít nábytek. Berte to pozitivně, aspoň za ním pak zametete, než ho vrátite na původní místo.
TŘI NA TŘI
Naše nejmilejší každodenní aktivita. Hlavně před spaním. Dítě řekne tři slova (kdo, co, kde) a vy na ně vymyslíte příběh. Srandovní, samozřejmě. Když se den nedařil a přinesl nějaké novinky, můžete taková pohádka pomoci i nenásilnou formou k řešení nebo přehodnocení pohledu na věc. Tři na tři proto, že takové příběhy na tři dítětem vymyšlená slova jsou vždy tři. Jeden je přece málo!
HOLINY A VEN!
Prší, ale není odporná zima? Tak co vzít holiny, pláštěnku a vyrazit ven? Kdo zná hysterickou sebestřednou postavičku Prasátko Peppa, moc dobře ví, že není nic lepšího než skákat v kalužích. A kdo byl někdy malý, tak taky. Asi vám to nesežere víc než hodinku času, protože budete zmáchaní tak, že to bude zavánět nachlazením, ale než pořádnou kaluž najdete, taky to chvilku potrvá. Vemte si to nejhnusnější na sebe, co máte. Zkombinujte nekombinovatelné, ať jste pořádní bubáci. Na sousedy kašlete, stejně nevystčej čumák z domu. Ale vy jo! Vy nejste žádní cukrouši!
Nic nezavře dětem pusu líp než dobrý film… a popcorn.
CHYTRÁ TUŽKA „NARUBY“
Jako tohle není úplně standardní počin, spíš taková naše Guilty pleasure (po česku úchylárnička), kterou ocení jen milovníci albiknížek. Zkusili jste si někdy nepřepnout před zahájením čtení knížku po té předchozí? Zkuste to, funguje to nejlépe u přírodovědních encyklopedií, ale určitě přijdete i na další chujovinku, která rozseká zejména ty nejmenší, ale místy i vás (puberťáky bych zapojila jen v nejtěžší krizi. I když, můžou překvapit).
MUZEUM, KINO, DĚTSKÝ ZÁBAVNÍ PARK
Dobře, každý není na skákání v kalužích dělaný. Hlavně my matky s únikem moči po opakovaných porodech máme občas problém s následkem (který se na druhou stranu v tom deštěm promáchaném oblečení snadno ztratí). Pokud si chcete přece jen alespoň chvíli připadat kultivovaně, můžete se v dešti přemístit na čtyřech kolech třeba do kina, muzea nebo dětského zábavního areálu. Sice tam necháte tolik, co by vás stál nový podzimní kabát, na který si od srpna pomýšlíte, na druhou stranu, k čemu by vám byl, když budete pořád schovaní za deštníkem, že jo.
Tady je jistota jednoho probenděného víkendového dne určitě. Přechozí „chytré“ rady by vám mohly vystačit na ty dny do příští středy, kdy má přestat pršet, určitě. A jestli ne, nažeňte unuděné smraďochy k učení nebo úklidu. Každý sranda jednou končí! :)
