Článek
„Tomáš byl výjimečný člověk, táta, partner a kamarád. Miloval hory, kolo, cestování a byl typem člověka, který se nezalekne žádné výzvy. Vždy ochotně pomohl, nenechal nikoho ve štychu a dokázal si poradit i v těžkých situacích. Snažil se pomáhat hlavně lidem s těžkým osudem,“ vzpomíná z Austrálie na kamaráda Dita Finnigan. Sám si prý prošel mnoha nelehkými životními zkouškami, ale jeho láska k životu a blízkým ho vždy znovu postavila na nohy. Bohužel jen do osudného silvestrovského dne.

Hory byly pro Tomáše vášeň.
Byl nádherný prosluněný den v rakouských Alpách. Panovaly ideální podmínky pro každého milovníka hor. Tomáš se rozhodl, že mezitím, co jeho partnerka a nejmladší syn Marek budou lyžovat, on se vydá na procházku po horách. Miloval je celou svou dobrodružnou duší. Byl zkušený, dobře vybavený a podobné túry podnikal pravidelně už mnoho let. Tohle rozhodnutí ale změnilo život Tomáše, i celé jeho rodiny.
Tomáš se dlouhé hodiny neozýval a nevracel. Když padla tma, bylo jasné, že je situace vážná. Rychle se rozjelo rozsáhlé pátrání. Do akce byly nasazeny záchranářské vrtulníky a horská služba, všichni ho hledali několik nekonečných hodin. Zprávy, které na prahu oslav nového roku přinesli záchranáři a policie, byly jako ze zlého snu. Tomáš se nešťastnou náhodou zřítil z turistické trasy a nebylo mu už možné pomoci.

V době, kdy byla rodina ještě spolu.
Silná parta kamarádů zůstala
Tomáš měl, a pořád má, skvělé kamarády. Spojili se, aby se postarali o to nejcennější, co jejich kamarád měl: „Založili jsme sbírku na dárcovské platformě Znesnáze, abychom vytvořili důležitou pomoc pro tři Tomášovy děti – desetiletého Marka, který se připravuje na zkoušky na osmileté gymnázium; dvacetiletého Honzu, studenta jaderné fyziky; a dvaadvacetiletou Nikolu, která studuje magisterský obor psychologie. To nejcennější jim už bohužel nikdo nevrátí. Můžeme ale alespoň trochu ulevit jejich strachu a finanční nejistotě, která je v následujících letech čeká,“ vysvětluje své kroky parta přátel.
Vybrané peníze použijí na podporu vzdělání dětí a na pokrytí nezbytných životních nákladů spojených s jejich studiem a dospíváním: „Byl to bojovník, který věřil v lepší zítřky a pozitivně ovlivnil životy mnoha lidí. Jeho děti pro něj byly vším, byly jeho největší pýchou i hnacím motorem. Měl to být den plný radosti. Den, kdy se Tomáš s rodinou těšil, že poprvé společně oslaví konec roku v rakouských horách. Začal krásně, skončil, jak nejhůře mohl,“ vzpomínají přátelé a jsou vděční každému, kdo jim pomůže v jejich úsilí podpořit blízké, jejichž život pokračuje dál. Jen bez člověka, který pro ně vždycky byl tou největší oporou.

Tomáš byl dobrodruh. Přírodu miloval. Bohužel se mu ale jedno z dobrodružství stalo osudným.






