Článek
„Oni ho v systému měli vedeného od chvíle, kdy tam byl na operaci se srdcem. Když byl na vyšetření na ultrazvuku, tak i tehdy ho strašně bolelo břicho, když mu tam paní lékařka dávala gel a ošetřovala ho. Já sám jsem jim řekl, že nemůže chodit na záchod a má nafouknuté břicho. Ale nijak na to nereagovali. Prosil jsem je, aby mu dali něco na bolest, protože ho to strašně bolelo, sotva vyšel z auta. A lékařka řekla, že je Kulíšek a probiotika mu pomůžou,“ vzpomíná táta. Jeho malý syn zanedlouho zemřel.
„Právní kroky zatím neřešíme, ještě nemáme zprávu o úmrtí. Kdyby byl nějak dlouho nemocný, tak to bych chápal. Ala ta operace na srdci byla úplně v pohodě a jediné, co měl dělat po ní, bylo pořádně doplňovat magnesium a hořčík. A to bylo vše! Jsme v kontaktu s vedoucím našeho konzulátu a jak jenom bude zpráva, pokusíme se to řešit. Ještě máme paní a pana Škodu, kteří nám pomáhali přivolat sanitku v ten poslední okamžik. Snad i jejich svědectví pomůže.“
Pomocnou ruku podaly maminky dětí z fotbalového týmu
Na konci dubna už byl na Ukrajině pohřeb. Tak, aby byl Artem pohřben u svých blízký, u své rodiny. Veškeré záležitosti řešila pohřební služba. „Proto jsme založili sbírku na Znesnáze, aby bylo možné zaplatit fakturu za jejich služby v hodnotě 60 tisíc korun. Založit sbírku pomohly maminky dětí, se kterými Artem hrál fotbal. Máme kolem sebe fajn lidi. Já sám jsem přijel do Česka v roce 2020 za prací. Vždy se ke mě lidé chovali dobře. Když na Ukrajině začala válka, vzal do Prahy v březnu roku 2022 manželku a děti. Tady jsme byli spokojení. Oba máme práci, děti chodí do škol. Vždy vše bylo v pohodě. I vyšetřeni a operace syna v Motole… až do doby…,“ ohlíží se smutkem v hlase táta malého Artema.
Veselý kluk, který přinášel dobrou náladu, kam přišel
Artem chodil do osmé třídy a byl to veselý klučina. Tak ho všichni znali, tak ho všichni denně vídali: „Teď je doma je strašně ticho. Rád se všemi bavil, byl velmi přátelský. I v okolních obchodech ho tak znali. Na rozloučení s ním lidé přijížděly autobusy. Ve škole měl dobrou kamarádku. Právě dnes mi volala, jak se cítím. Vždy mu hodně pomáhala s učením, šla mu těžko čeština. Každé ráno spolu jezdili do školy. Chtěla jet i na pohřeb na Ukrajinu, ale nemohla,“ vzpomíná na svého syna tatínek.
Smrt dítěte je tou nejhorší životní zkouškou rodičů.
Kdo nese vinu za Artemovu smrt?
Artemova velká láska byl fotbal. Znal snad všechny týmy světa a sám byl brankářem. Limitovaly ho ale jeho problémy se srdcem. Kamarády měl nejen v týmu, ale i ve škole, která poslala na pohřeb na Ukrajinu velkou kytici. Byl také velmi milovaným vnukem, a proto bylo pro rodiče tak těžké o jeho smrti prarodičům říct. Rodiče museli požádat o pomoc praktickou lékařku, která je na to připravila.
Jde o obrovskou tragédii. Jako vždy, když zemře dítě, které bylo milované, šťastné a mělo mít dlouhý život před sebou. Dítě, které uteklo před válkou, aby smrt našlo v naší zemi. Ačkoli rodiče nejsou ukvapení v hledání viníka, je zde příliš mnoho „ale“. Jen ve zkratkách - v neděli 20. dubna si začal stěžovat na bolesti břicha. Večer začal zvracet. V pondělí, během svátku, ho rodiče odvezli na pohotovost do Motola, kde mu byla provedena krevní vyšetření i rentgen. Lékaři určili, že jde o lehčí virózu, a poslali ho domů s doporučením na hydrataci a probiotika. Následující den se Artemův zdravotní stav zhoršil. Při pokusu o cestu zpět do nemocnice zkolaboval. Přivolaná záchranka ho odvezla do nemocnice na Karlově náměstí, kde lékaři konstatovali, že Artem zemřel. Nejsem lékař, ale troufám si říct, že ta fatální chyba se stala už na začátku. Záleží ale samozřejmě na úmrtní zprávě a silách rodičů, jestli se jim podaří příčinu neštěstí dohledat.
Pomoc v nesnázích nabízejí nejen okolní rodiny a škola, ale i veřejnost
Oba Artemovi rodiče pracují ve stavebnictví, přesto teď čelí velké finanční zátěži. Sbírka, kterou založili s pomocí a podporou rodičů Artemových kamarádů, je určena výhradně na úhradu převozu Artemova těla zpět na Ukrajinu, aby kde byl pohřben mezi svými blízkými, a kde jednou spočinou i jeho rodiče. Vedle svého syna, který tak náhle a nevysvětlitelně musel z jejich životů odejít.
