Článek
Autismus je jednou z vážných vrozených poruch dětského mentálního vývoje. Tato duševní porucha nemá jednoznačně známé příčiny. Má několik forem, v průběhu vývoje dítěte se mění i jeho projevy. Čím dříve je u dítěte diagnóza PAS stanovena, tím dříve mu také může být zajištěna potřebná pomoc a podpora. Některá specifika nemoci tak lze výrazně eliminovat a zvyšují také šanci, že se podaří nastartovat další pozitivní vývoj. Podle Naděje pro autismus žije na spektru více než 2,7 % populace, z toho více než 250 tisíc občanů České republiky. A jejich počet stále roste.

2. duben. Den věnovaný porozumění.
Přesná čísla nejsou, pojišťovny evidují nárůst každoročně, školy ještě více. Podle studií je zřejmé, že Léčba poruchy autistického spektra pomocí kmenových buněk není nová úvaha. Je etablována v praxi po celém světě, přičemž byl proveden výzkum o její účinnosti a bezpečnost. Terapie kmenovými buňkami je typ léčby, která využívá buňky těla k podpoře hojení a regenerace různými způsoby. Léčba autismu kmenovými buňkami může pomoci zlepšit některé příznaky, jako je sebepoškozující chování, hyperaktivita a špatné spánkové vzorce. Kmenové buňky jsou jedinečné, nespecializované buňky schopné sebeobnovy. Jejich možné použití je široké, od podpory regenerace až po léčbu různých stavů a poranění různé etiologie. A na to spoléhá také máma téměř 14letého Artura s PAS, a jeho o rok staršího brášky.
V jednom pokoji, přesto každý v jiném vesmíru. Máma a autistický Artur hrají vabank s časem
„Jmenuji se Marija a sama pečuji o dva syny – 13letého Artura a 14letého Alexandra. Artur je nízkofunkční autista s ADHD, neverbální a s těžkými poruchami porozumění a chování. Nerozumí času ani prostoru, nemá pud sebezáchovy a komunikuje pouze pomocí piktogramů, které pro něj vyrábím. Jediný způsob, jak ho fyzicky unavit, je chůze, a tak denně podnikáme dlouhé procházky. Pravidelně také navštěvujeme bazén, což mu velmi prospívá, ale vyžaduje individuální lekce, které jsou finančně náročné,“ začíná maminka chlapce s PAS své vyprávění. Jejím přáním a nadějí je právě léčba kmenovými buňkami. Jenže peníze nejsou a čas schází. Význam má pouze do určitého věku.
„Mým největším přáním je, aby měl Artur šanci na zlepšení svého stavu. Nyní máme naději díky terapii kmenovými buňkami, která by mohla zmírnit jeho obtíže a zlepšit kvalitu jeho života. Cena této léčby je však mimo moje možnosti,“ vysvětluje důvody založení sbírky na dárcovské platformě Znesnáze. Léčba kmenovými buňkami je experimentální a stále nebyly předloženy studie, které by jednoznačně prokázaly jejich účinnost. I proto musí v Česku pacient celou terapii hradit sám.
Aplikace transplantací kmenových buněk u autismu pomáhá modulovat imunitní reakce prostřednictvím indukce protizánětlivých stavů a potlačení hyperaktivní imunitní reakce. Kmenové buňky pro autismus podporují snížení oxidačního stresu tkání, a tím přispívají k optimalizaci zdravějšího mikroprostředí. Zlepšit může sociální fungování a efektivní komunikaci. Léčba autismu kmenovými buňkami je spojena s významným zlepšením sociálního fungování a efektivní komunikace. Při léčbě bylo pozorováno, že děti věnují více pozornosti sociálním podnětům, což může naznačovat zlepšené soustředění a možná i lepší artikulační schopnosti v průběhu času. Léčba autismu kmenovými buňkami poskytuje novou naději pro ty, kteří prokázali jen malé nebo žádné zlepšení konvenčními terapiemi.

Prevalenční studie (2023) z USA udává, že v populaci 8letých dětí má diagnózu PAS 1 z 36 dětí . Výskyt je přitom čtyřikrát častější u chlapců.
Ačkoli se najde stále dost odpůrců, podle kterých jde jen o byznys s falešnou nadějí, pro nejbližší nemocných lidí bývá v konečné fázi právě naděje to jediné, co jim pomáhá jít dál. Rodiny dětí s PAS dlouhodobě strádali také kvůli nedostatku terapeutů a často nekonečné čekací lhůtě na analýzu. Odborná společnost proto zveřejnila český překlad projektu Simple Steps jako první pomoc pro rodiče dětí s diagnostikovaným autismem. Obsahuje kroky a rady, jak lépe porozumět chování těchto dětí. Do práce se za podpory pojišťovny pustili i pediatři.
Od roku 2016 je možné zjistit diagnózu v rámci preventivní prohlídky dítěte
Vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra (PAS) se provádí plošně v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku dítěte. Jedná se o zhodnocení psychomotorického vývoje dítěte se zaměřením na vyhledání problémů typických pro poruchu autistického spektra. Mezi dovednosti, které jsou sledovány, patří například sdílené pozornosti (navázání očního kontaktu, ukazování prstem na objekty, reakce na zavolání jménem atd.). Pediatři pro vyšetření využívají jednotný dotazník (odpovědi ano/ne), jehož vyhodnocení trvá několik minut, výsledek je tedy známý v průběhu prohlídky. Pokud se projeví některé rysy PAS či rodič sám má podezření na tuto diagnózu, musí být dítě neprodleně vyšetřeno u odborného dětského psychiatra.

Ilustrační obrázek PAS
Jak jde naproti dětem s autismem naše školství?
Vzdělávání a fungování žáků s PAS ve školním prostředí je velmi náročné a souvisí s mírou symptomatiky PAS, komorbiditami a s dalšími poruchami a onemocněními. Čím těžší je míra tohoto handicapu, tím výraznější jsou dopady do vzdělávání. Ty se prohlubují ve chvíli, kdy se pedagog snaží žáka normalizovat a přizpůsobit ho standardním požadavkům školního prostředí. Žáci s PAS v takovém případě zažívají stres, který je spojen s nároky pedagogů, s potřebou naplnit jejich požadavky, s nutností podřídit se různým situacím. To vede k obavám ze selhání a neúspěchu nejen při vzdělávání, ale také při zvládání sociálních situací, jimž často žáci s PAS nerozumí. Předpokladem úspěšného začlenění žáka s PAS do školního prostředí je jeho přijetí se všemi přednostmi i nedostatky. Toto přijetí nelze zaměňovat za omlouvání nevhodného chování vůči vrstevníkům i dospělým, neznamená to ani, že je možné rezignovat na úspěšné vzdělávání a objektivní hodnocení výsledků. Cestou k úspěšnému vzdělávání žáka s PAS je vytváření vhodných podmínek pro jeho úspěšné fungování, zvládání školního prostředí po stránce sociální i organizační a v neposlední řadě i vlastního učení, píše se na webu Národního pedagogického institutu, který vytvořil speciální seriál věnovaný tématice vzdělávání dětí s autismem v Česku. I to je krok směrem k rodinám s dětmi s PAS. Čtvrt milionů lidí na 11 milionů obyvatel. To určitě není málo. Dost na to věnovat lidem s poruchou autistického spektra nejen pozornost a pochopení, ale i naději na snadnější život. Začít můžeme třeba právě u Artura. Nebo někoho v našem okolí. Někdy stačí jen úsměv a klidná, chápavá přítomnost. Nesoudit, ale pochopit. Nebo se o to alespoň snažit. Být jiný je v pořádku. Být neohleduplný nikoli.