Článek
Obvykle tráví teenageři čas ve škole, s kamarády, na kroužcích, doma v pokojíčku u počítače nebo učení. Honza má od páté třídy domácí výuku, jeho introvertní povaha klukovinám naproti moc nejde a pokojíček na učení a svoje soukromí nemá. Žije v pokoji zastlaném harampádím, plísní na zdi a spí na zemi se svojí mámou. Stejně jako on velmi chytrou, pohlednou a empatickou bytostí, která se už příliš dlouho a příliš moc trápí.
Tohle není komora. To je reálná obývaná kuchyň.
Do nešťastné situace je dostal její bývalý manžel. Ačkoli na ni nikdy nevztáhl ruku, bolesti přinesl hodně. Rodinu zadlužil nespočtem exekucí, které nakonec vedly k tomu, že Klára s Honzou skončili v domě jejích rodičů, kteří mají problém s hromaděním věcí. Jejich dům tak připomíná jedno velké skladiště, ve kterém se nedá hnout a ve vzduchu kromě plísní létají také výčitky a ponižovaní, které Kláru ničí. Navíc, s ohledem na svůj věk, na dnešním trhu práce velmi těžko hledá náhradu za svou dobře placenou práci, o kterou přišla: „Bojím se psát to veřejně na sociální sítě a hlavně nechci zveřejnit celý moje jméno, nechci veřejný zájem, protože je mi 15 let a moje máma by to taky nechtěla protože bychom neměli v životě klid. Proto ani nepíšu z mého emailu protože tam je moje celé jméno v adrese. Moc moc chci pomoc mojí mamce a tím i sobě. Protože my jsme s mamkou přišli o bydlení a nemáme žádný domov. A teď ani moc peněz. Museli jsme se vystěhovat z bytu kde jsme bydleli, ale mohli jsme se nastěhovat do domu k babičce a dědovi. Ale je to tady hrozný, protože jejich dům je plný věcí a my bydlíme ve skladišti. Všude je všechno možný vyskládané ve všech místnostech. Protože sbírají starý nepotřebný krámy, že by se někdy mohly hodit a tady jsme ubytovaný v jedný místnosti, kde mám jednu postel a mamka jednu matraci na zemi mezi hromadama jiných krámů a vypadá to tady jako ve skladišti. Všechny naše věci musíme mít na zahradě v plechový boudě protože se nám ani u babičky v domě nikam jinam nevejdou. Mamka brečela že nám to tam všechno zplesniví a o všechno přijdeme. A celý dům taky moc smrdí plísní…,“ začíná Honzův dopis. Jak jste asi pochopili, Honza se nejmenuje Honza. Tohle jméno jsem mu „dala“, abych ho uchránila připomínek okolí. Už tak si nesmírně cením jeho odvahy říct si o pomoc a lásce, kterou ke své máme má. Ten dopis byl dlouhý a velmi osobní. Jsem zvyklá setkávat se se silnými příběhy denně, tenhle mě po dlouhé době ale opravdu rozplakal. A zároveň obrovsky zahřál u srdce. Oni mladí hrdinové vážně existují! Rytíři, co bojují za život mámy.
Hrdá pracovitá máma, srdečný syn, silná dvojka, která si zaslouží pomoc
Nebyla to ona, kdo se mi ozval. Byl to Honza. Do mailu mi přišel email od nesmírně citlivého mladého člověka, který zoufale touží po klidu svojí mámy. Chtěl poradit a pomoct mámě najít práci na severu Čech. Nechtěl sbírku finanční. Tvrdil, že jeho maminka by si nikdy bez práce žádné peníze nevzala. A měl pravdu. Bylo to nakonec veliké přemlouvání. Teď už ale oba vědí, že není ostuda říct si o pomoc a pomoc přijmout. Když jde o nový start z okraje propasti, ke které je nedotalčily jejich vlastní chyby: “ Moje máma je moc hodná a chytrá a ale je toho teď na ní moc najednou, ale vždycky se o nás dokázala sama postarat a milovat nás, i když někdy jsem viděl že to má těžký. Tak teď bych jí to chtěl vrátit. A když budeme mít bydlení tak mamka zase bude mít klid na práci,” píše Honza ve svém dopise.
Pokoj 15letého Honzy a jeho mámy.
Zakládáme proto s přáteli na Znesnáze sbírku, abychom mohli pomoci s úhradou nájemného a kauce pro tyhle dva parťáky, co jeden druhého v těžkých časech pevně podpírají. A když pár peněz zbyde, tak i na Ježíška, se kterým se letos už rozloučili. Vlastně by v té místnosti, kde společně na zemi v harampádí žijí, asi ani neměli kam stromeček dát. Ale každý, kdo věří v kouzlo Vánoc a lidskou laskavost, určitě pomůže sebemenší drobností k tomu, aby už brzy měli vlastní domov a místo pro radost a klid v srdci každý den. Protože bez klidu a jistoty se jen těžko dá znovu vykročit na startovací čáru.
Díky, Honzo! Kéž by všechny mámy měly po boku tak starostlivé a odhodlané kluky. A kdyby snad někdo věděl o práci pro Kláru (má živnost na úklid) na severu Čech, pište prosím na adresu olina.strejbarova@seznam.cz. Ráda vás propojím. Brigádu uvítá i 15letý Honza. Chystá se sice (jako správný jedničkář) pečlivě na příjimačky, ale na počítači prý zvládne ledacos.
Děkujeme! ❤️
