Článek
V Česku je aktuálně kolem 12 tisíc pěstounů, kteří mají v péči většinou jedno až dvě děti. Jen v loňském roce bylo do dlouhodobé pěstounské péče svěřeno 1615 dětí a do přechodné pěstounské péče pak 833. Počet žadatelů loni mírně vzrostl, finálně bylo osvojeno 395 dětí. Nicméně počet dětí v dětských domovech je v naší zemi stále poměrně vysoký, MPSV to reflektuje, a tak je teď například ve schvalovacím procesu novela zákona SPOD, která má za cíl zjednodušit přípravy zájemců o pěstounství a podmínky pro pěstouny.
Rodiny mají v pěstounské péči většinou jedno až dvě děti, které často vychovávají společně s dětmi vlastními.
Jiný kraj, jiný zájem o pěstounství
Zajímavé je, jak se liší zájem o pěstounství v jednotlivých krajích: „Přesná čísla a pořadí krajů neznáme, ale dlouhodobě různé výzkumy a statistiky ukazují, že se skutečně počet pěstounů i dětí umístěných v dětských domovech či náhradní rodinné péči liší kraj od kraje. Je tedy zjevné, že kraje jako územně správní celky mají k problematice NRP odlišný přístup. Nedávno jsme byli na prezentaci na půdě Parlamentu ČR, kde byl představen vysoce motivační a také efektivní přístup Moravskoslezského kraje, který se může pochlubit vysokým počtem pěstounů na přechodnou dobu a systémem péče o ně i náboru nových pěstounů. Je tedy zjevné, že vše je o přístupu a vůli zlepšit situaci dětí, které neměly z jakéhokoliv důvodu štěstí na funkční a milující biologickou rodinu,“ přibližuje situaci v zemi Daniela Kuhnová, výkonná ředitelka organizace Rozum a cit, která pracuje s pěstounskými rodinami v Česku už více než 22 let.
Rozum a cit se věnuje pomoci pěstounským rodinám už skoro čtvrt století.
Zásadní je cílená podpora pěstounských rodin a dětí
Rozum a Cit doprovází aktuálně 250 pěstounských rodin. Což je „strop“ pro to, aby si dokázali zajistit individuální přístup ke každé z nich. To je pro ně klíčové. Rodiny se k nim hlásí převážně na doporučení OSPOD nebo na doporučení od jiných pěstounů: „Když se pěstouni ozvou, pokud máme volnou kapacitu na příslušném pracovišti (Praha, Benešov, Říčany, Plzeň), zahájíme s rodinou jednání, představíme naše služby i způsob práce, formulář pro dohodu, kterou s rodinami uzavíráme a pokud pěstounům vše vyhovuje, dohodu uzavřeme. Následně je s nimi v kontaktu pravidelně jejich klíčová sociální pracovnice, jezdí k nim minimálně 1× za dva měsíce a rodina se na ni obrací se vším, co ohledně péče o dítě potřebuje. Zároveň si pěstouni vybírají z nabízeného vzdělávání, čerpají příspěvek na odlehčení a mohou docházet na terapie nebo do sdílecích skupin. Podporujeme je také při realizaci kontaktů s biologickou rodinou dítěte, které mají svěřené do péče. Pěstounů se průběžně ptáme na jejich spokojenost se spoluprací s naší organizací a snažíme se na jejich potřeby reagovat co nejvíce individuálně,“ nabízí náhled a možnosti manažerka projektů a fundraisingu organizace Rozum a cit, Silvie Horká.
Podpora pěstounů doprovázejícími organizacemi je financovaná dotací, která se jmenuje Příspěvek na výkon pěstounské péče. Za to poskytuje rodině sociální a výchovné poradenství, financuje krátkodobou pomoc (hlídání dítěte, když je pěstoun např. hospitalizovaný, musí k lékaři, soudu, atd.), přispívá na odlehčení (tedy pobyt dítěte mimo domácnost, aby si mohl pěstoun odpočinout), vzdělává pěstouny povinnými 24 hod za rok, přispívá na terapie. Příspěvek se v posledních dvou letech 2× navýšil, ale i přesto dlouhodobě nestačí pokrývat veškeré potřeby spojené s povinnostmi doprovázejících organizací, které jim ukládá zákon SPOD, nereflektuje inflaci ani další změny, které výši nákladů doprovázejících organizací ovlivňují: „V již zmíněné novele je obsaženo zatím nejzásadnější navýšení příspěvku, což velmi oceňujeme. V současné době si čtvrtinu našeho organizačního rozpočtu pokrýváme z jiných zdrojů, než je příspěvek na výkon pěstounské péče a všechny prostředky přitom využíváme na podporu pěstounských rodin. Především v oblasti terapeutické podpory dětí a rodin se nám daří uspokojovat potřebnost terapií v celé šíři a jsme na to pyšní, protože jde o zásadní prevenci dalších problémů, které pak rodiny zvládají jen s obtížemi, jako například problémy dětí ve škole, sebepoškozování, dětské deprese a podobně,“ přibližuje Silvie Horká.
Péče o odebrané děti vyžaduje velmi často i terapeutickou podporu.
Bez pomoci vnímavé veřejnosti to nejde
Stejně jako v jiných oblastech nezisku, i zde je třeba ukázat na nezastupitelnou roli, kterou supluje pomoc státu. Tam, kde on nestačí nebo nedohlédne, přichází na řadu zásadní práce pracovníků neziskových organizací. Vnímavá veřejnost je v činnosti často podporuje sponzorskými dary, fyzickou pomocí, nebo prostřednictvím darů do sbírek. Jednu takovou v roce 2022 spustil Rozum a cit na podporu unikátního projektu, který měl dětem dát možnost poznat svou minulost, aby mohly jít s odvahou a klidem vstříc své budoucnosti.
Sbírka „Pomozte dětem v pěstounské péči poznat mámu a tátu“, kterou jsme realizovali v roce 2022, bylo vybráno něco přes 50 000 Kč. S výběrem nám hodně pomohla i restaurace Salut z pražských Holešovic, která z každého zakoupeného zákusku s kafem věnovala 10 Kč do naší sbírky,” ukazuje Horká cesty podpory. Sbírka tehdy pomohla pěti dětem v pěstounské péči, které během celého roku společně s kvalifikovaným terapeutickým pracovníkem zpracovávali svůj životní příběh do tzv. Knihy života. Pracovníci z Rozum a cit pomáhali dětem v pěstounské péči uchopit a popřípadě přetvářet jejich životní příběh tak, aby byl pro ně přijatelný: “Příběhy některých rodin jsou opravdu těžké, ale i tak jsou nedílnou součástí životů dětí. Nejhorší je totiž nevědět.
Příběhy některých rodin jsou opravdu těžké. Kniha života pomáhá dětem uchopit a pochopit minulost a vykročit tak snadněji do budoucnosti.
V práci na knihách života pracujeme s pěstounskými dětmi i nadále, po ukončení sbírky,” říká s vděčnosti směrem k dárcům Silvie, která společně s kolegy spustila na dárcovské platformě Znesnáze v tomto roce sbírku další: „Naše aktuální sbírka je postavena jako dlouhodobá. Přicházejí do ní finanční prostředky dárců z velké galaakce the Prime Real Estate Gala, které se Rozum a Cit opakovaně účastní jako charitativní partner. Prostředky ze sbírky jsou využívány k tomu, co je u nás zrovna potřeba. Hradíme z nich terapie pro pěstouny, náklady na vzdělávací pobyty, náklady na zvláštní potřeby přechodných pěstounů – např. speciální vyšetření dětí, která nehradí zdravotní pojišťovna, speciální kojenecká mléka apod., nebo například pronájmy prostor, kde se konají vzdělávací akce pro pěstouny, nebo terapeutické skupiny. Zároveň z nich hradíme také mzdové náklady sociálních pracovníků v rodinách. Vždyť jsou to hlavně oni, kdo nejvíce pracuje pro pěstounské rodiny. Oni tvoří naši službu,“ poukazuje Horká na úskalí fundraisingu, kdy je v popředí zájmu dárců vždy konkrétní příběh člověka, nikoli pomoc organizace, která ho na jeho cestě životním příběhem provází. Jde o dlouhodobou a obsáhlou problematiku, na kterou chce v budoucnu upozornit i speciálním projektem, který má dodat odvahu fundraiserům a posílit jejich obraz ve vnímání širokou společností.
Statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ukázaly, že celých 71 procent pěstounských rodin pečuje o jedno dítě a dalších 20 procent pečuje o děti dvě. Jen asi dvě procenta rodin pečují o čtyři a více dětí. Extrémní případy sedmi a více dětí v péči jedné rodiny jsou pak naprosto výjimečné. Nejčastější formou je dlouhodobě pěstounská péče, tu aktuálně poskytuje kolem devíti tisíc rodin. Více než 60 procent těchto dětí pak vyrůstá s jinými příbuznými nebo blízkými osobami.
