Článek
„První příznaky se projevily tak půl roku před zahájením léčby. Bylo to svědění kůže na nohou. S tím jsme byli u dětského lékaře, ale přes teorie o špatně vymáchaném prádle až po alergie na jiné alternativy se došlo k závěru, že syn se škrábe z nudy. Po pár týdnech následovala další návštěva lékaře, ale už se zvětšenou uzlinou na krku. Ta ale také nejevila podezření. To až po více návštěvách, kdy se přidávala při letních prázdninách únava přes den, a nakonec se nasadila antibiotika na zánět uzlin. Tím ale došlo ke zhoršení stavu. Až špatné krevní výsledky přiměly lékaře odeslat nás do Motola na veškerá vyšetření. Diagnózu jsme se dozvěděli hned další den,“ vzpomíná maminka Adama.
Chemoterapie vypadala jako úspěšné řešení. Ale jen dočasně
Série vyšetření nakonec po půl roce tápání ukázala příčinu všech potíží - rakovinu lymfatických uzlin ve čtvrtém stadiu. Následovala okamžitá léčba a naděje. Po chemoterapii se zdálo, že se situace zlepšuje, ale během čtyř měsíců bylo vše zase jinak: „Po udržovací léčbě se stav měl zlepšovat, ale po magnetické rezonanci nám volala paní doktorka, že místo zlepšení rakovina opět nabrala na síle a nález se zvětšuje. Bylo zapotřebí nasadit silnější léčbu, než byla původní,“ vzpomíná maminka Adama, který bojuje s nemocí už celé dva roky. Je to velmi vyčerpávající pro něj i pro celou rodinu. Včetně babičky, která se snaží svou přítomností a péči „zalepit díru“ v duši malé Gábinky, které chybí maminka.
Adamově sestře Gábince brzy po narození zjistili hluchotu. Komunikovat začala díky kochleárním implantátům, péči lékařů a logopedů.
Dlouhodobá léčba dítěte je obrovská zátěž pro celou rodinu
Potýkat se s následky dlouhodobého onemocnění dítěte je pro rodiče velmi náročné nejen po psychické a společenské stránce, ale také po stránce finanční. Přicházejí kvůli péči velmi často o zaměstnání a s tím o příjem. Pokud je to jediný příjem rodiny, je situace o to těžší. V mnoha případech nakonec docházejí k závěru, že nezbývá než si říct o pomoc. Takové rozhodnutí bývá těžké, ale správné: „Říká se, když nemůžeš, tak musíš. Musíme být Áďovi oporou. Každý měsíc ale máme obavy, jak přežijeme. Budou to už dva roky, a tak jsou rezervy vyčerpané. Potřebujeme pokrýt náklady na dojíždění do nemocnice, léky, a další nezbytné výdaje spojené s Adamovou léčbou. Také bychom rádi umožnili Vojtovi trávit více času s dětmi, zejména s dcerou Gábinkou, která nyní potřebuje více péče a lásky,“ říká maminka, která tráví čas se synem v nemocnici. O pomoc si řekli na dárcovské platformě Znesnáze, kde je podpořilo už více než pět desítek lidí nejen finančně, ale i povzbudivými vzkazy pro nemocného chlapce.
Děti si často na něco stěžují. Je ale třeba brát každé jejich upozornění vážně
Ze všech typů rakoviny, které děti a dospívající dostanou, je tato třetí nejčastější. Při diagnóze mají dvě třetiny nemocných pokročilá stadia nemoci. Ta postihuje nejčastěji dospívající ve věku od deseti do čtrnácti let, více pak chlapce. Jakékoli podezření, jako je zdánlivě banální únava, svědění kůže, nevysvětlitelné teploty nebo zvětšení uzlin by mělo rodiče přivést do čekárny pediatra. Včasná diagnóza samozřejmě zvyšuje šance na vyléčení. Stejně jako správný lékař, jak se ukázalo v případě Adama, jehož maminka ale přehlížení lékařů nepřijala a na dalších vyšetřeních trvala.
