Článek
Vlasy, oči, symetrie tváře, zaoblení těla… Stačí jeden pohled a muž má o atraktivitě ženy hned jasno. Žena má rozhodování mnohem složitější. Proto je pro ni tak snadné získat „srdce“ muže a pro muže tak těžké u ní uspět. To je praxe, kterou asi jen málokdo z nás může vyvrátit. Alespoň do určitého věku. V tom produktivním je vše jedna velká hra mozků. Pokud si žena vyhlédne muže a skutečně trvá na tom, že ho získá, použije všechny své zbraně a energii, dokáže to. Ať je odkudkoli, kdokoli, s kýmkoli. Muže dokáže lapit na udičku a stačí jí k tomu jen atraktivita, které se dá větším či menším úsilím docílit. Jenže muži to mají daleko těžší. Jen tak každou ženu rozhodně nezískají, ať se snaží sebevíc. Pro ženu není hlavním lákadlem jen sex appeal. Potřebují při svém rozhodování většinou mnohem, mnohem víc.
Když mluvíme nebo přemýšlíme o lásce, malujeme srdíčka. I když už od poloviny minulého století víme, že láska souvisí s mozkem. Jenže srdíčko je na malování snazší, tak nějak roztomilejší a oblejší. I to o lecčems vypovídá.
Chemie v mozku, motýli v žaludku, exploze v rozkroku
Láska je pouhá chemie. Na začátku strhující, až omamná. Jenže, i ve spokojeném manželství začne časem chybět něha. Může za to hormon oxytocin, kterému se taky říká hormon důvěry nebo lásky. Oxytocin se uvolňuje v části mezimozku už v době lidského dospívání. U dívky se začne kvůli přípravě na porod začne rozšiřovat pánev, pak mozek oxytocin pustí i do prsních žláz. Vliv má i na psychiku, kdy si začneme všímat druhého pohlaví. Žádné kouzlo, jen další pochod v našem mozku, který se u žen a mužů liší.
Preference se s věkem u obou pohlaví mění. V určité fázi do jisté míry splynou.
Ženy si vybírají partnera podle toho, jestli bude dobrým genetickým materiálem pro jejich děti. Podle evolučních sexuologů u nich rozhoduje i dávné genetické naprogramování, jehož cílem je přežití potomků, takže ve výběru muže hrají roli i zdroje a štědrost. Vysoko na žebříčku hodnocení je laskavost a něha muže, zároveň jeho testosteron, potenciál úspěchu a v neposlední řadě schopnost ženu rozesmát, utěšit a ochránit. Jediné, co ženy zmiňují jako faktor vzhledu bývá výška, která ovšem opět jen souvisí s pocitem ochrany, bezpečí a vzhlížení k partnerovi. Mužům se na ženách líbí symetrický obličej, který značí potenciál absence genetických vad. Zajímají se také podvědomě o zdraví ženy, kdy koukají na kvalitu vlasů, pleti, zubů, líbí se jim tělo ve tvaru přesípacích hodin, které značí reprodukční schopnosti. Ano, výčet požadavků druhého pohlaví je o poznání kratší a povrchnější.
Podle teorie rodičovské investice Roberta Triverse z roku 1972 je ve výběru partnera pečlivější to pohlaví, které se více stará o potomky. Australská studie vydaná v magazínu PLOS ONE se otázku rozhodla prověřit s pomocí více než 7 300 mužů a žen, od osmnácti do pětašedesáti let. Výsledky přinesly utvrzení, ale i překvapení. Potvrdily, že ženy mezi osmnácti a pětadvaceti lety vyzdvihovaly více než muži osobnostní rysy toho druhého. Muži ve stejné věkové kategorii přisuzovali větší význam vzhledu a atraktivitě. Jediným zmiňovaným překvapením bylo, že romantika je podle výsledků výzkumu důležitá pro obě pohlaví.
V určitém věku muž jen těžko odolá kráse ženy. Tím spíš, když je v získávání jeho „srdce“ urputná.
Priority se ale mění s postupem věku. Pokles vykazovaly především faktor jako věk. S tím, že význam tělesné stavby pro ženy naopak stoupal. Muži po šedesátce považovali osobnostní rysy za lehce důležitější než ženy. Rozdíly v hodnocení významu atraktivity se mezi muži a ženami zmenšovaly. Finanční příjem považovaly za nejméně významný faktor obě pohlaví. Ženy si obecně cenily vzdělání a inteligence o něco více než muži, pánové zase o trochu více otevřenosti, shrnuje server SciTechDaily.
Priority mužů a žen se srovnávají až v pokročilém stáří.
Láska aktivuje částí mozku víc než cokoli jiného na světě. Jak, co se týče „jiskření“, tedy spálené energie, tak hormonů, neurologických tras a anatomických center. Je to psychický, fyzický a neurologický stav, jehož projevy se liší v různých fázích lásky. Stav, ve kterém se právě ve vztahu nacházíme, dokonce už dokáže věda změřit.
Dvanáct druhů lásky
Ve své analýze z roku 2010 se na to zaměřila Stephanie Ortigueová z americké Syracuse University. Ukázalo se dokonce, že se při různých typech lásky – od bezvýhradné zamilovanosti až po mateřský cit – zapojujeme hned dvanáct odlišných oblastí mozku. Aktivují se přitom zejména centra související s vyplavováním hormonů, jako jsou dopamin, adrenalin či oxytocin. Při zamilování dochází v mozku k podobným procesům jako po užití drog. Při jejím prociťování se zapojují i oblasti, které se podílejí na různých vědomých i nevědomých poznávacích procesech a dochází také k ovlivnění pozornosti, sociálního vnímání a mentální reprezentace. I když měření vědeckými metodami lásce trošku ubírá na romantice, umožňuje nám získané informace využít například při léčbě depresivních stavů, mylně nazývaných „zlomené srdce“.
Muži lásce snáze podlehnou. Ne vždy ale se šťastným koncem
Poměr mužů a žen je v naší zemi vyrovnaný. Stejně jako ne/úspěšnost manželství, kde polovina končí rozvodem. Skoro polovina párů udává jako důvod nevěru. Pořád se držíme v padesátiprocentní rovině, ale jen do chvíle, než začneme mluvit o fatálních koncích. O život se v Česku ročně připraví zhruba 1500 lidí. Znamená to v přepočtu čtyři sebevraždy za den, což je lehce nad průměrem Evropské unie a mezi nejhoršími výsledky na světě.
Skoro čtyřikrát častěji si sáhnou na život muži. Mají řidší záchrannou síť ve společnosti, v okruhu blízkých přátel i sami v sobě, protože o problémech méně mluví, více je v sobě drží a pak už to zkrátka nevydrží. V pozdějším věku hraje v jejich fatálním zoufalství roli společenské postavení. Stresující pro ně bývá tradiční pojetí maskulinity, tedy chování a schopností, které mají podle společenských norem splňovat. Například vydělávat dost peněz, aby zajistili rodinu. Čímž se zase dostáváme na začátek, kde jsme mluvili o tom, jak velkou roli hraje tento faktor v jejich šanci na získání ženy. Pokud se dostanou do situace, kdy to nesplňují, třeba když přijdou o práci nebo propadnou hazardu, mohou to brát jako selhání. V mladém a středním věku je to často právě zlomené srdce, které donutí muže sáhnout si častěji na život.
Lásce zkrátka muži snadněji podlehnou. Té šťastné, i té nešťastné. Možná mají snadnější prvotní výběr, protože v podstatě každá žena může být krásná. Ale také složitá, a s tím už se v druhém kroku tolik nepočítá. Útěchou jim může být i to, že na světě jsou další čtyři miliardy žen. A je víc než pravděpodobné, že je mezi nimi ta, se kterou budou chtít zestárnout. Stáří se na krásu neptá, a přitažlivost na výšku těla ani objem konta neměří.
