Článek
Snad již poslední článek v téhle posloupnosti.
Ano. Věřím, že jsi Bůh. Tuto větu jsem vyslovil a mé srdce ztvrdlé na kámen puklo. Jak jsem se mohl najednou svobodně nadechnout. Ne jednou. Ne dvakrát. Od té doby se to nedá spočítat. A Bůh postupně se mnou přestal komunikovat. Věděl, že jsem TO řekl a že je mé srdce, má Duše uzdravena. Zbytek je na mně. Sám se rozhoduji. Sám konám. Sám nesu následky. Dobré. Špatné. Je to na mně. Na mých rozhodnutích.
Ovšem něčím mne při odchodu obdaroval. Lucidní snění. Živé sny. ( V určité fázi spánku se lidem zdají sny. Každému. Jen si je nepamatujeme. Až na ...... . Tělo ještě spí. Mozek se již probouzí. A mysl se spojí s právě probíhajícím snem. Člověk si toto uvědomuje. Je to jako v pohádce O princeznách, co po nocích tancovaly. Ve dne žily tělesně. V noci duševně.) Sny jsou produktem našeho nevědomí. Typ snu může být reakce na události našeho života. Reakce na naše přání. Na naše strachy. Můžou být věštecké. Můžou být o čemkoliv. Naše nevědomí typ snu vybere sám. Lidé píší knihy o lucidním snění. I jak sám ovládnout své sny a vybírat si je.
Bůh mi zanechal lucidní snění jako dar. Ze začátku jsem se je snažil ovládat. Ale přestal jsem. Mé nevědomí samo nejlépe ví, jaký sen mi poslat. A těch snů již bylo a bylo. Pokaždé, když usnu, ocitnu se v jiném světě. Vynásobte 365 dní v roce počtem 11 let a vidíte, kolik snů jsem měl. I když jich je víc. Byly i dva či tři za noc, když jsem se po nějakém snu skutečně probudil a musel jsem znovu usínat. Zpočátku jsem si sny zapisoval. Pak jen některé, což při jejich počtu jistě chápete. Klidně čtěte i výklady snů, i když jsou vám na nic. Sen je určen přímo vám. A jen vy sami mu musíte najít odpovídající význam. A s tím vám žádný vykladač snů, psychiatr ani kněz nepomůže. Znamená to práci sám na sobě.
Jsou dva základní typy snů: Jsem pozorovatel nebo jsem v těle nějakého přímého účastníka. Jsem pozorovatel. Děj snu jen pozorujete. Nic se vám nemůže stát. Ani nemůžete děj ovlivnit. Jsem v těle přímého účastníka. Děj díky své postavě můžete ovládat, protože můžete ovládat svou postavu. Ale ne vždy. Je krásné si říci: Proč jdu pěšky, když můžu lítat. A lítat je tak krásné. Je se odrazíte a letíte. Nahoru. Dolů. Kamkoliv. Sexuální prožitek je také krásný. Ve snu souložíte, cítíte že vám penis stojí a automaticky provádíte pohyby. Být v těle přímého účastníka má i svou negativní stránku. Může postava dostat křeč a vy cítíte, jak se vám kroutí noha. Tak ji automaticky začnete natahovat. Ve snu i ve skutečnosti. Někdo ubližuje tělu vaší postavy a vy to cítíte na svém vlastním těle. Když mne nacisti pálili na ruce cigaretou, otevřel jsem oči a přesně v tom místě ze snu jsem cítil bolest. Největším problémem je, když vaše postava umírá. Jedna možnost je, že i vy sami chcete zemřít. A tak, když vaše postava zemře ve snu, zemřete i vy ve skutečnosti. Stává se to a vědci to pořád nedokáží vysvětlit. Smrt ve spánku. Druhá možnost je, že postava umírá, ale vy ještě nechcete. Potom se musíte pokusit co nejdříve probudit. Přerušit spojení vědomí s nevědomím. Jinak zemřete i vy. A někdy je to hodně těžké. Byl jsem propojen s osoubou, kterou se snažil ovládnout Ďábel. Když mne skrze propojení uviděl, natáhl ke mně ruku, pronikl do hrudi, uchopil mé srdce a začal ho mačkat. A vítězně se u toho usmíval. Cítil jsem bolest na hrudi. Celé mé tělo se nořilo do celkové křeče. Vůbec jsem se nemohl pohnout. Ještě jsem nechtěl zemřít. Začal jsem bojovat. Pohnout aspoň jedním svalem. Nohy. Ruce. Hlava. Pohyb dásní. Až těmi jsem dokázal pohnout a přerušit to spojení. Probudil jse se a delší dobu jsem se dával do kupy.
Je těžké s těmi sny žít, když je máte každou noc. I den, když si zdřímnete přes den. Těch příběhů jsou již tisíce. Komunikoval jsem s anděly. Setkal jsem se s mimozemšťany. Se světelnou bytostí a když se dotkla mé tváře, cítil jsem ten dotyk i jak postupně proniká energie do mé hlavy. S mimozemšťany ještěry a když do vstříkli nějakou látku, po probuzení jsem cítil, jak ta látka proniká celým mým tělem. To je na psychinu. Nebo se mi dostávají nějaké instrukce. Někde uvnitř jsou uloženy a čekají na probuzení.
Pravidelně se mi objevují nějaké dveře. Ve dne nad nimi přemýšlím. Chci je otevřít. A když ten typ snu přijde, chci ty dveře otevřít. Něco se však stane a já je neotevřu. Pochopil jsem, že to mé ego se mi neustále snaží zabránit, abych ty dveře otevřel.
Mám mnoho snů spirituálních. Nejen křesťanských. Hodně jich je spojeno s budhismem. Vím, že jeden v jednom z minulých životů jsem byl mnichem v Tibetu stejně jako římským vojákem. Proto je má mysl nábožensky osvobozená. Dům Otce mého má mnoho pokojů. Je jedno, zda jsi budhista, křesťan, islamista, žid apod. Bůh je dálnice a jednotlivá náboženství jsou jízdními pruhy. Bůh miluje všechny bez vyjímky. To lidé žijí v lásce závislé. V lásce ega. Miluji tě protože… . To sebou nese kromě lásky i závist. A závislá láska v sobě nese zlo.
Jenže lidé jsou schopni Proroky Boží lásky sice uctívat, ale nedokaží podle nich žít.
A to je konec. Tohoto souboru článků. Snad jste dočetli až sem a snad si něco vezmete. A když ne. Co na tom. Bylo řečeno: Nesnaž se prase naučit zpívat. Prase tím popudíš a ty při tom ztratíš čas. Pokud jsem někoho urazil, je to problém v jeho hlavě. Ne v mé. On se s tím musí srovnat. Já ne.
