Článek
Tenhle článek bude opět zablokován. Přitom jen popisuji historické události. Máme tady opět slavnosti konce 2.světové války. Problém je v tom, že dnes je 2.světová válka prezentována pouze jako holocaust. Vyvražďování jednoho národa. A já s tím nesouhlasím. Všichni víme, že Němci by postupně vyvraždili i jiné národy. Heydrich přijel do Čech s jasným úkolem , vyvraždit Čechy. To je historicky doložitelné. Nemůžeme tedy 2.světovou válku chápat pouze jako vyvražďování Izraelitů. Co dělali Japonci? Oni snad nevyvražďovali jiné národy? Je třeba chápat 2.světovou válku v celém kontextu. Nemůžeme si vybírat jen něco, co se nám hodí. Nebo co se někomu hodí.
Bůh. Je to jen pojem. Pojem, kterému my sami dáváme obsah. Proto Islám tak dbá na to, že nebudeš zobrazovat Boha. Boha nejde zobrazit. Bůh jen je. Skrze Něho a v Něm jest všechno stvořeno. Když se nad tím zamyslíte, tak pochopíte. Skrze Něho a v Něm. To je Vesmír. Stvořil nás Vesmír a existujeme ve Vesmíru. Nikdo není vyvolený ani zatracený. Bůh miluje všechny bez vyjímky. Dokážete si představit, že po smrti přijdete do Nebe a tam setkáte s Hitlerem? Se Stalinem? S Gingischánem? S Husem? S Karlem IV? Pokud tuhle jednoduchou věc nepochopíte a nepřijmete, pak nejste hodni Boží lásky. Na druhou stranu, Bůh miluje všechny a nikoho nezatratí. I Peklo je podřízeno Bohu.
Vím to. Řekl mi to. Chtěl jsem se zabít. Nenacházel jsem cestu. Šel jsem se utopit.V dětství jsem se topil. Zachránili mne. Od té doby mám strach z vody. A vím, že pouze utopením můžu zemřít. Dvě předchozí sebevraždy mi nevyšly. Prášky. Alkohol. Výfuk z auta. Přežil jsem. A pochopil jsem, že se musím utopit. A to by mi vyšlo.
Bohužel. Ozval se Hlas a řekl : Jsem Bůh. Mám mnoho jmen. A jsem jeden a ten samý. Tebe ještě nechci. Svůj úkol jsi ještě nesplnil. Ani Peklo si tě nevezme. Já vládnu všemu.
A tak chodím po tomhle světě jako pozorovatel. Každý den se ptám: Již jsem splnil svůj úkol? Je těžké s tím žít. Již chápu problém Ježíše. Jak mám naplnit svůj osud? Prožitek není zážitek. Zážitek je věc těla. Jako cukrová vata v lunaparku. Přijde. Odejde. Ale Prožitek? Toho se nezbavíte. Prožitek ve vás zůstane. Nezbavíte se ho. Ani psychiatr nepomůže. Co bych za to dal, abych to neprožil.
Není vyvoleného národa. Jsou jen vyvolení lidé. A Bůh sám si určuje Vyvoleného. Každý národ má svého vyvoleného. A je to pouze na lidech samých, koho si zvolí za svého vyvoleného. A nikdy nebudeme vědět, jestli je ON ten pravý.
Proč Bůh mluví s lidmi, kteří jsou na dně? To je filosofická otázka. Na to nelze odpovědět. Dlouhé roky hledám odpověď. A nenacházím. Dostal jsem od Něj dar nedar. Jako chytrá Horákyně. Lucidní snění. Pokaždé, když usnu, jsem v jiné realitě. Tisíce příběhů. Ani Šeherezáda by neměla tolik příběhů. Viděl jsem své minulé životy. A možná i budoucí. Žil jsem na jiných planetách. Setkal jsem se s obyvateli jiných planet.
Je Bůh nebo není? Stejně jako nemůžeme dokázat existenci či neexistenci Boha, nemůžeme dokázat, že se mnou mluvil Bůh. Lidé vždy řeknou, běž se léčit. Proč si myslíme, že Bůh mluví pouze s knězi? Prožitek a zážitek. I kněz přede mnou utíká. Nechápe. Je v zajetí programu.
A tak chodím po tomhle světě. Vidím marnost tohoto bytí. Kéž bych nevěděl. Blahoslavení, kteří nevědí.
