Článek
Přijďte k volbám. Jde o vše. Jde o republiku. Jde o národ. Jde o svobodu.
A po volbách? Volby skončili, zapomeňte. Zapomeňte na sliby. Teď vládneme my. A naše pohodlí a výhody jsou pro nás víc než voliči.
Proč nechodím k volbám? Chodil jsem. Po převratu v roce 1989. Ale vždy to bylo stejné. My jsme jiní. My nás dovedeme do doby, kdy pečení holubi budou lítat do úst. A po volbách? První schůze a všichni jednohlasně hlasovali pro nekonečnou imunitu. Pro zvýšení platů. Pro zvýšení náhrad. A díky kontaktům se rozbujela korupce do nevídaných výšin. A to se nezměnilo dodnes. Tak proč chodit k volbám.
Dokonce i biskupové v čele s arcibiskupem Graubnerem se ozvali. Že by to s naší zemí mělo být po volbách horší než to je? Ano, možná. Ale taky může být líp.
Že by nás komunisté vrátili zpět do roku 1950? To už není možné. Vždyť kdo nejvíc vydělal v prvních letech po roce 1989? No byli to přeci komunisté. Jak mi říkal kamarád: Když jste vy cinkali klíči, tak my jsme si již zajišťovali pozice.
A kdo rozkradl peníze z privatizace? Kdo tehdy vládl? ODS. ČSSD. A oni se teď opět staví do čela světlé budoucnosti?
A vzhledem k četnosti voleb, tak vlády v podstatě nemají čas vládnout. Musí se připravovat k dalším volbám. A tam musíme být za Hochy od Bobří řeky. Ne Bratrstvo Zaječí pracky.
Víte, v jednoduchosti je krása. Jenže politici na všech úrovních mají jednu vlastnost : Složité věci neřešíme a ty jednoduché uděláme tak složité, aby lidé viděli, co ve skutečnosti musíme řešit. A za to chceme nemorální platy.
Chcete jít k volbám? Běžte. Nechcete? Nechoďte. Ale nikdo nemá právo vás do toho jakýmkoliv způsobem nutit ani vás veřejně ostouzet.
