Článek
Izrael a svět. Svět a názor lidstva na Izrael. Proč je Izrael chráněný? Proč každý, kdo se vyjádří proti němu, je hned označen za Antisemitu. Jedna věc je židovský národ, jeho historie a druhá je moci říci svůj názor na to, co provádí.
V historii lidstva jsou tisíce národů, které přišly o svůj stát, o své území. A nikoho to nezajímá. Je to jen historická událost. Ale Židé? To je něco jiného. Je to jako na houpačce- něco měli, pak neměli, měli, neměli, až si nakonec to své území vzali silou. Pokud nás přesvědčili o tom, že na to území mají ne historický nárok, ale nárok daný Bohem, pak je chyba v našich hlavách.
Kdyby nebylo Bible se Starým zákonem, kterou nám církev před 2000 lety vnutila, tak bychom se na Izrael dívali jako na každý jiný národ. Dnes víme na základě archeologických vykopávek ( dokumenty na CS History Archeologie versus Bible např), že historie židovského národa se nestala tak, jak je ve Starém zákoně popisováno. I já tu knihu od dětství bral jako zápis skutečných historických událostí. A dnes? Tyto tzv. historické události kladu na úroveň Starý pověstí českýchm, Starých řeckých pověstí, Severských ság, Véd apod. O ničem jiném to není. Nějaký národ si zapsal svou historii, které věří. To je normální. Ovšem nesmí se na základě této historie prohlašovat za nedotknutelné. Bůh jim dal přeci tu zemi. Oni jsou jeho jediným národem vyvoleným. A na tom založili svou existenci.
Bůh. Pojem, kterým se zabývá každý člověk. Z historie víme o lidech, ke kterým nějakým způsobem promluvil Bůh. A my tomu věříme. Ale když potkáme někoho, kdo také rozmlouval s Bohemm, tak ho nazveme bláznem. Jako mně. Před 11 lety se mnou Bůh komunikoval. Byl to hlas, kterému nešlo uniknout. Říkal jsem si, že takhle začíná schizofrenie a šel jsem se zabít. Ne, nemáš nárok, ještě tě nechci. A tak jsem zůstal na tomto světě. Takže o Bohu můžu mluvit zcela otevřeně. A pořád se ptám: Proč?
Víte, Bůh, Nebe, Peklo jsou založeny na lidském podvědomí. Mluví k nám ve třetí osobě, když odmítneme veškerá varování, která nám posílá na základě našeho chování. A toho využívají organizace zvané církve. Církve na základě nějakého náboženství ovládají naše životy. A přesně to se části lidstva zvoucího se křesťané, stalo. Odkazují se sice jako následovníci Ježíše Krista, ale zařazením Starého zákona do křesťanské Bible, v nás vzbudili pocit lítosti nad osudem židů. Vím, že utrpení židů za druhé světové války bylo velké, ale tvrzení, že druhá světová válka byla jen holokaust, je špatně. Vždyť Hitler chtěl postupně vyvraždit a zotročit všechny národy. A jaké krutosti prováděli Japonci na jimi okupovaných územích. Když chceme mluvit o 2. světové válce, tak mluvme otevřeně o všem a nevytrhávejte jen některé události.
Takže dnešní Izrael hodnoťme podle jeho současných akcí. Ta s historií nemají nic společného. Je to jen ovlivňování myšlení lidí ve svůj prospěch, že na to mají nárok z historického hlediska.
Jaká je ale skutečnost dnešního Izraele. U moci jsou Ultraortodoxní. Navíc Izrael potřebuje nová území pro své občany. A kde je vzít než právě v Palestině. Tady se dostáváme ke hvězdě tajných služeb- Mossadu. Tolik vychvalovaná a že by o tom útoku neměla informace? Co když to nechali proběhnout záměrně? Vím, že tohle tvzení můžeme považovat za konspirační teorii. To ano, jenže nikdy nevíte.
Několikrát jsem se nejen kněží ptalm, proč je součástí naší Bible i Starý zákon. Měli jedinou odpověď: Abychom věděli, že příchod Ježíše byl prorokován. A k čemu je nám tato skutečnost dobrá? K ničemu. Nám přeci může být tento fakt ukradený. Židé si přáli svého nového Proroka. My ne.
Církev se hlásí k jeho odkazu, ale nutí nás dodržovat starozákonní Deasatero. Ale vždyť ve své podstatě Ježíš Desatero zrušil. Vyprávěl příběhy, na kterých ukazoval jak se lidi mají chovat sami k sobě a k jiným i k nepřátelům. O tom je Ježíš. Každá situace vyžaduje jiné chování. Život není dogmatismus. Život je radost i bolest. I když si často klademe otázky: Proč zrovna JÁ? Na to vám nikdo nedá odpověď. Ale možná k vám promluví vaše vnitřní Já. To je ten hlas v hlavě. To je ten neodbytný permoník v hlavě. A jen vy sami s tím můžete něco udělat. Nikdo jiný to za vás neudělá. A klidně může mluvit hlasem Boha.
No, a to jsme již zase odbočili. Zkrátka, hodnoťme každou událost samostatně. Pokud do toho zapleteme minulost, ocitneme se jednoduše řečeno v tzv. Krevní mstě. A nikdo z nás neví, co bylo na počátku. Jen víme, že musíme, že je to naše Svatá válka, náš Džihád. A to je hodně špatný důvod.
