Článek
Změnit informační prostředí není těžké. Factcheckingové platformy podporované částí oligopolů a spíše levicových politiků se o to na sociálních sítích pokoušejí nejméně deset let. Teď masivní výzkum vlivu tzv. nedůvěryhodných zdrojů na Facebooku a Instagramu ukázal, že i když dojde k omezení viditelnosti obsahu z problematických zdrojů, k měřitelným změnám politických postojů, důvěry v média ani schopnosti rozpoznávat nepravdivé informace to nevede.
Studie Untrustworthy sources on Facebook and Instagram in 2020: Concentrated exposure but no attitudinal effects reagovala na přesvědčení, že sociální sítě zaplavují uživatele dezinformacemi. Ty mění jejich názory, zvyšují polarizaci společnosti a podkopávají důvěru v demokratické instituce.
Autoři (Olivier Bergeron-Boutin, Brendan Nyhan, Jaime Settle, Emily Thorson, Magdalena Wojcieszak, Andrew M. Guess, Natalie Jomini Stroud, Joshua A. Tucker a další) podrobili zkoumání celé „nedůvěryhodné zdroje“ – tedy facebookové stránky, skupiny, instagramové účty nebo weby, které opakovaně publikovaly obsah označený nezávislými fact-checkery jako nepravdivý nebo manipulativní. Výhodou takového přístupu je, že reflektuje celé výrokové ekosystémy, nikoliv jednotlivé lživé výroky.
Výzkum probíhal ve dvou fázích. První zahrnovala analýzu dat přibližně 231 milionů amerických facebookových účtů a 200 milionů instagramových účtů v druhé polovině roku 2020. Druhou částí byl terénní experiment, během kterého společnost Meta po dobu tří měsíců experimentálně omezila zobrazování příspěvků z nedůvěryhodných zdrojů u poloviny z téměř 16 tisíc dobrovolníků. Následně autoři porovnávali postoje experimentální a kontrolní skupiny, aby zjistili dopady tohoto opatření.
Z rozsáhlé studie jsem si dovolil extrahovat
Nejzajímavější zjištění
1. Většina lidí téměř žádné dezinformační zdroje neviděla
To je možná největší překvapení celé studie. Mediánový uživatel Facebooku měl pouze 1,1 % svého feedu tvořeného obsahem z nedůvěryhodných zdrojů. Na Instagramu šlo dokonce jen o 0,1 % obsahu.
Pro většinu uživatelů představoval problematický obsah pouze zanedbatelnou část informačního prostředí.
Expozice fake news a dezinformací, zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adz6502
2. Expozice byla extrémně koncentrovaná
Přestože průměr byl nízký, existovala malá skupina uživatelů, která problematický obsah konzumovala velmi intenzivně.
- 2,5 % uživatelů Facebooku mělo alespoň 14 % svého feedu tvořeného nedůvěryhodnými zdroji;
- na Instagramu šlo o více než 10 % obsahu.
Ještě zajímavější je koncentrace:
- 23 % uživatelů Facebooku vytvářelo 80 % všech zobrazení obsahu z těchto zdrojů,
- na Instagramu stačilo pouhých 11 % uživatelů.
To znamená, že problém nebyl plošný, ale silně soustředěný do relativně malé části populace.
3. Lidé si problematické zdroje většinou vybírali sami
Studie vyvrací představu, že algoritmus masově vnucoval uživatelům dezinformační obsah, to se ale nezakládá na skutečnosti. Naprostá většina expozice vznikala proto, že uživatelé:
- sami sledovali příslušné stránky,
- byli členy příslušných skupin,
- nebo odebírali konkrétní instagramové účty.
Algoritmická doporučení hrála podstatně menší roli, než se často předpokládá.
4. Problematické zdroje nebyly jen šiřiteli dezinformací
Výzkumníci zjistili, že stejné stránky a účty zároveň:
- častěji porušovaly pravidla platforem,
- častěji používaly nenávistný nebo agresivní jazyk,
- častěji publikovaly zavádějící obsah,
- dostávaly více negativních hlášení od uživatelů.
Nešlo tedy pouze o problém faktické správnosti, ale o širší komunikační styl.
Experiment s překvapivým závěrem
Meta následně snížila zobrazování obsahu těchto zdrojů přibližně o 70 %. To lze považovat za výrazný zásah do struktury informačního prostředí uživatelů.
Výzkumníci proto očekávali, že se projeví například menší důvěra nepravdivým tvrzením, že se sníží polarizace a naopak zvýší důvěra v média a volby nebo že se dostaví lepší schopnost rozlišovat pravdivé informace. Nic z toho se ale nestalo.
Hlavní výsledek
Ani po třech měsících intenzivního omezení expozice autoři nenalezli statisticky významné změny:
- v politických názorech,
- ve víře dezinformacím,
- v důvěře v média,
- v polarizaci,
- v postoji k volbám, a to za
- ani u uživatelů, kteří byli problematickému obsahu vystaveni nejvíce.
To je mimořádně důležitý závěr. Pokud se postoje lidí během několika měsíců nezmění ani po tak výrazném omezení jejich informačního prostředí, samotná regulace obsahu zřejmě není dostatečným nástrojem ke změně společenských postojů.
Autoři jsou nicméně v interpretaci opatrní a netvrdí, že dezinformace jako takové jsou bez vlivu. Sami ale vytýkají před závorku, že zkoumali pouze období tří měsíců, výzkum probíhal pouze v USA, lidé mohli stejné informace získávat i mimo Facebook a Instagram, studie nepokrývá kumulativní dopady vystavení dezinformacím - a zejména že se fungování platforem od okamžiku uzavření studie změnilo.
- dlouhodobé kumulativní účinky studie zachytit nedokáže;
- dnešní fungování platforem se od roku 2020 významně změnilo.
Přesto ale lze tvrdit (interpretuji sám za sebe) že platformy dokážou technicky velmi účinně snížit viditelnost problematických zdrojů. Vztah mezi vystavení „dezinfo“ obsahu a změnou politických postojů je subtilnější než se předpokládá.
A pak je tu dilema moderace obsahu. Opatření zaměřená na celé zdroje jsou efektivnější a lépe škálovatelná než posuzování jednotlivých příspěvků, současně ale zvyšují riziko, že budou potlačovány i legitimní informace publikované stejnými autory.
Zdroje uvedeny v odkazech v článku. Při tvorbě tohoto článku byla AI použita pouze pro vyhledávání a ověřování zdrojů.
