Článek
Ve hře je přístup k nerostnému bohatství, zlatu i strategicky významnému pobřeží Rudého moře. A zatímco se světoví i regionální hráči snaží posilovat svůj vliv, súdánské obyvatelstvo platí krvavou cenu. Stovky tisíc mrtvých, miliony vysídlených, hladomor v několika částech země, kolaps základního zásobování. To je realita dnešního Súdánu. Jedním ze smutných symbolů současné války jsou útoky bezpilotních letounů na energetickou infrastrukturu. Jen od začátku října bylo kriticky zasaženo patnáct elektrických rozvoden. Při útocích z 1. listopadu 2026 přišla o dodávky elektřiny také města Al-Dabbah a Abú Hamad. Výroba elektřiny v zemi přitom klesla na čtvrtinu předválečných hodnot.
Kořeny konfliktu sahají do mocenského soupeření dvou mužů. Na jedné straně stojí velitel súdánské armády Abdel Fattáh al-Burhán, na druhé velitel polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) Muhammad Hamdán Dagalo, známý jako Hemedti. Oba původně spolupracovali při převzetí moci v zemi, postupně se však jejich zájmy rozešly. Spor o kontrolu nad státem nakonec přerostl v otevřenou válku.
Další zásadní komplikací je zahraniční rozměr konfliktu. Mezi nejvýznamnější aktéry patří Spojené arabské emiráty, Egypt, Saúdská Arábie, Írán, Turecko a Rusko. Spojené arabské emiráty jsou opakovaně označovány za významného podporovatele RSF, zatímco Egypt se přiklání k súdánské armádě. Emiráty však obvinění z poskytování vojenské podpory RSF odmítají. Zahraniční pomoc má podobu dodávek zbraní, dronů, financování i diplomatického působení. Konflikt se tak postupně proměňuje v prostor, kde se střetávají rozdílné regionální a mezinárodní zájmy.
Důležitým důvodem zahraničního zájmu je samotná poloha Súdánu. Země leží na pobřeží Rudého moře, u jedné z klíčových obchodních tras spojujících Evropu s Asií. Vedle toho Súdán disponuje významnými zásobami zlata. Zahraniční mocnosti proto usilují o dlouhodobé postavení v této strategicky významné oblasti. A cenu za brutální válku a geopolitické choutky mocností platí jako vždy civilisté.
Zdroje:
