Prostituci nigerijských dívek v Itálii spoluřídí afričtí čarodějové juju

Společenská moc afrických čarodějů je v subsaharské oblasti značná, ovšem jejich dosah se neomezuje pouze na Afriku: například rituální vraždy – typické velmi brutálním (a do času chorobně extendovaným) způsobem provedení, odřezáním hlavy, končetin a genitálií za účelem výnosného prodeje, konečně poté vhozením torza do řeky – jsou v posledních letech tu a tam hlášeny z Velké Británie a Francie. (Ano, Temže a Seina už také vyplavují hrůzné tvary známé z břehů Nigeru.) Nigerijští čarodějové působící v rámci náboženství juju se chopili výnosné role spirituálního zajištění rozsáhlého organizovaného byznysu s prostitucí nigerijských dívek v Evropě, zejména v Itálii. (Rozkladně zapáchající až štiplavě smradlavé břehy Tibery šeptají – často spíše řvou – tvar mračící se reality do barevně želatinové hmoty usmívajícího se turistického snu.) Z nejlidnatější země Afriky – Nigérie – míří do Itálie a dalších evropských zemí ohromující množství mladých (a krásných – jako nejhlubší vesmír antracitových) dívek a byznys produkuje neméně ohromující (jako černá díra z italského rozpočtu vysávající) množství peněz. Nemalá část z nich končí u nigerijských čarodějů (viva la crypto!), neboť všichni zúčastnění věří, že je to právě čaroděj, kdo distančně drží dívky ve strachu (a tím v kleštích organizace). Čaroděj – v Nigérii vážeností překypující i strach vzbuzující duchovní, který svírá ve svých mocných rukách smrt a do času neúnosně rozložené utrpení (ovšem i sakra naditou bitcoinovou prkenici – viva la envidia!) – hraje klíčovou, nezastupitelnou roli.

Organizované skupiny vysílají do evropských zemí – typicky do Itálie, v menší míře také do Británie, Francie a Německa (ano, i Labe a Rýn… – ? – není to už prachsprostá obsese řekami?!) – mladé Nigerijky. Skupina vyřídí ženě v Nigérii víza a potřebná povolení – přesněji řečeno drahá víza a velmi drahá povolení –, která by žena sama nebyla v této zemi schopna získat; ženu poté dopraví do evropské země, kde ji čeká místní spojka. Aby však ženu v cílové zemi ani nenapadlo zmizet, což by ve velkém evropském městě snadno mohla (a mnohé se pokusily, mnohé z mnohých poté trpěly, úpěnlivě volaly po inverzi času a dlouze umíraly), hraje zásadní roli čaroděj v Nigérii; ten učiní mocný rituál, který sváže mladou ženu se skupinou a v případě porušení dohody ze strany ženy postihne (podle tamější víry) jí a celou její rodinu v Nigérii série neštěstí končící smrtí. Obavy z čarodějů působících v rámci náboženství juju a úcta k nim jsou v Nigérii velmi silné, a to nejen u věřících náboženství juju, bori, vodunu nebo jorubského náboženství, ale v nemenší míře i u tamějších muslimů a křesťanů. (V oblasti je běžná vícečetná náboženská identita, rozličné synkretismy a eklekticismy.)

Nigerijské náboženství juju a čarodějný rituál

Juju je tradiční nigerijské náboženství, systém věštění a čarodějnictví; hojně se také používá při uzavírání smluv a vymáhání smluvních dohod. Nutno doplnit, že smlouva je prastarý a mnohovrstevný teologický pojem. Někteří autoři zastávají tezi, podle níž uvnitř poměrně otevřeného náboženství juju existuje skrytá větev čarodějnictví juju (s čímž na základě svého terénního výzkumu nemohu nesouhlasit)– je tedy přesnější rozlišovat mezi náboženstvím juju a čarodějnictvím existujícím uvnitř tohoto náboženství.

Čaroděj provádí s mladou ženou před její cestou do Evropy složitý rituál: začíná zaříkáváním (vyvoláváním božstev juju a jejich až agresivním vybuzováním), obcházením a okuřováním posvátnými sušenými rostlinami; poté na ženu foukne bílý prášek ze své dlaně, zaváže ji magický šál na hlavu a krví (dnes zvířecí, dříve lidskou) a bílým práškem označí znameními na obličeji, aby duch věděl, kdo je mu zavázán a podřízen. Poté hladí ženu po těle živou slepicí, kterou posléze zařízne a nechá na ženu vykrvácet – přesněji řečeno ji na ni vyždíme jako hadr (z koštěte uklizečky Tarantinových scén) do poslední kapky krve. Žena, ačkoli může být křesťanka nebo muslimka, věří, že pokud by porušila přísahu a nevyplatila smluvenou sumu peněz, jistě by při útěku zemřela a neštěstí by se poté nevyhnulo ani její rodině v Nigérii. Duchové neznají hranic, božstva juju jsou nevyzpytatelná a čarodějové – podle Nigerijců (ano, i těch vzdělaných) – nesmírně mocní. Čaroděj se rituálem zmocní části ducha ženy; tato část zůstává podle tamější víry u čaroděje a skrze ni je žena zranitelná a ovladatelná.

Evropská realita

Žena – často spíše dívka – musí do organizovaného systému vrátit sumu peněz, která odpovídá asi pěti letům každodenní prostituce. Pokud přežije brutální zacházení, neotěhotní a vydělá potřebnou sumu, je volná a může zůstat v Evropě. Nemálo žen se ale tohoto osvobození nedožije. Nigerijská mafie v Itálii nechvalně proslula nesmírnou brutalitou: na veřejnost unikla videa, která dokládají, že pokud se mafiáni rozhodnou dívku zabít, neučiní tak rychle, ale naopak dlouze, bolestivě a brutálně. Videa, která takto vznikají, slouží k zastrašování konkurence, samotných dívek a vlastně všech, kdo by chtěl strukturu narušit. Torza poté plují po řekách, zatímco čarodějové v Nigérii počítají závratné zisky…