Článek
Když jsem cestoval severní Etiopií, nemohl jsem nevnímat rezavé vraky tanků, které vizuálně ční z tamních hor jako vředy z krásy a odhalují odvrácenou tvář nedávné historie. Podle toho, jak rezavé jsou a do jaké míry je pohltila vegetace, lze poznat, z jakého konfliktu k nám napříč časem promlouvají. Bohužel se dunění výstřelů z nedávných dějin vrátilo do přítomnosti. Na severu Etiopie se znovu střílí a umírá.
Dne 23. září 2026 zahájila nově zformovaná protivládní koalice sedmi ozbrojených skupin pod názvem Aliance pro přežití (jejíž součástí je i Tigrajská lidově osvobozenecká fronta – TPLF) masivní pozemní ofenzívu. Obsadila klíčová letiště v Tigraji a střetla se s vládními silami v regionech Tigraj, Amhara a Afar. Vládní etiopská armáda (ENDF) následně odpověděla tvrdou protiofenzívou, masivním nasazením dronů a opětovným dobytím tigrajského hlavního města Mekelle na začátku října.
Mapa oblasti s vyznačením etiopského svazového státu Tigraj
Události z konce září a začátku října představují nejvážnější eskalaci od konfliktu z let 2020–2022. Nové boje ukazují, že příčiny předchozí války bohužel nebyly odstraněny. V listopadu 2022 podepsaly etiopská vláda a Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) v jihoafrické Pretorii dohodu o ukončení nepřátelství. Ta měla zastavit rozsáhlé boje, umožnit návrat základních služeb a otevřít cestu k odzbrojení a politickému usmíření. Jenže nejcitlivější otázky zůstaly nevyřešené: kdo bude spravovat sporná území, za jakých podmínek se vrátí vysídlení obyvatelé a jak bude obnovena důvěra mezi znepřátelenými stranami.
Zvlášť výbušným bodem zůstává západní Tigraj, odkud byly během předchozí války vyhnány statisíce lidí. O kontrolu nad tímto územím se vedou spory mezi tigrajskými a amharskými aktéry. Pro vysídlené rodiny nejde o abstraktní politickou otázku, ale o možnost vrátit se domů, získat zpět půdu a vlastní život. Jde o podstatu identity vázanou na území a historickou paměť.
Severní Etiopie
Protože se v Africe zabývám především náboženstvími, tak jen doplním, že znepřátelení Amharové a Tigrajové mezi sebou nemají žádný vážnější náboženský spor (což je jinak v Africe poměrně běžná rozbuška konfliktů) – obě etnika jsou z velké většiny křesťanského vyznání a vychází z Etiopské pravoslavné církve Tewahedo. Je ale pravdou, že po masakrech v letech 2020–2022 se tigrajské křídlo církve de facto oddělilo. Ve sporu jde o moc, území, politiku a konflikt je živen především etnonacionalisticky, nikoli nábožensky. Připomíná vám to něco?
Kněz etiopské pravoslavné církve
Zářijová eskalace ukázala, že se nejedná jen o izolované přestřelky na odlehlém venkově. Ozbrojené skupiny obsadily několik letišť a strategických míst, zatímco vládní jednotky se pokoušely získat kontrolu zpět. Začátkem října 2026 federální síly znovu ovládly hlavní letiště v tigrajském hlavním městě Mekele. Boje tím ale neskončily. Lidé znovu čelí strachu z útoků, vysídlení a ztráty přístupu k základním službám. Zprávy z oblasti upozornily také na nucený nábor civilistů včetně dětí, z něhož byla obviňována především tigrajská strana. Obvinění ale dosud nejsou jednoznačně prokázaná.
Celou situaci komplikuje také napětí se sousední Eritreou. Etiopská vláda ji obvinila z podpory ozbrojených protivníků. Eritrea tato obvinění odmítá. V říjnu navíc obě země vzájemně vznesly závažná obvinění týkající se vojenských pohybů v pohraničí. Eritrea požádala Radu bezpečnosti OSN o zásah v souvislosti se sporem o bezpečnost na hranici.
Etiopský Amhar
Do napětí vstupuje také otázka přístupu Etiopie k Rudému moři. Země přišla o přímý přístup k moři po osamostatnění Eritreje v roce 1993 a její snaha získat spolehlivé námořní spojení se stala významným geopolitickým tématem. Pro Eritreu jsou však případné etiopské ambice v oblasti přístavů citlivou bezpečnostní otázkou. Domácí konflikt se tak může propojit se soupeřením o strategické území, obchodní trasy a vliv v Africkém rohu. Napětí destabilizuje celý Africký roh. Etiopie v reakci na domácí krizi stahuje tisíce svých vojáků ze Somálska, čehož může využít teroristická skupina aš-Šabáb. Navíc se formuje protietiopská diplomatická koalice zahrnující Egypt, Somálsko a Eritreu, což riziko mezinárodní války v regionu dále dramaticky zvyšuje.
Etiopská Tigrajka
Obnovené boje v Etiopii jsou varováním, že příměří samo o sobě neřeší spory, které válku vyvolaly. Bez dohody o sporných územích, bezpečného návratu vysídlených lidí, politického dialogu a důvěryhodné kontroly dodržování závazků zůstává mír zranitelný. A to platí nejen pro Etiopii, ale pro všechny současné války, a že jich rozhodně nemáme málo.
Zdroje:
