Článek
Nigerijští kněží a čarodějové působící v rámci náboženství juju se chopili výnosné role spirituálního zajištění rozsáhlého organizovaného byznysu s prostitucí nigerijských dívek v Evropě, zejména v Itálii. Z nejlidnatější země Afriky – čtvrtmiliardové Nigérie – míří do Itálie a dalších evropských zemí ohromující množství mladých dívek a byznys produkuje neméně ohromující množství peněz. Nemalá část z nich končí u nigerijských čarodějů, neboť všichni zúčastnění věří, že je to právě čaroděj, kdo distančně drží dívky ve strachu a tím v kleštích organizace.
Organizované skupiny vysílají do evropských zemí – typicky do Itálie, v menší míře také do Británie, Francie a Německa – mladé Nigerijky. Skupina vyřídí ženě v Nigérii víza a potřebná povolení – přesněji řečeno drahá víza a velmi drahá povolení –, která by žena sama nebyla v této zemi schopna získat; ženu poté dopraví do evropské země, kde ji čeká místní spojka. Aby však ženu v cílové zemi ani nenapadlo zmizet, což by ve velkém evropském městě snadno mohla, hraje zásadní roli čaroděj v Nigérii; ten učiní mocný rituál, který sváže mladou ženu se skupinou a v případě porušení dohody ze strany ženy postihne (podle tamější víry) jí a celou její rodinu v Nigérii série neštěstí končící smrtí. Obavy z čarodějů působících v rámci náboženství juju a úcta k nim jsou v Nigérii velmi silné, a to nejen u věřících náboženství juju, bori, vodunu nebo jorubského náboženství, ale v nemenší míře i u tamějších muslimů a křesťanů. V oblasti je běžná vícečetná náboženská identita, rozličné synkretismy a eklekticismy.
Juju je tradiční nigerijské náboženství, systém věštění a čarodějnictví; hojně se také používá při uzavírání smluv a vymáhání smluvních dohod. Někteří autoři zastávají tezi, podle níž uvnitř poměrně otevřeného náboženství juju existuje skrytá větev čarodějnictví juju (s čímž na základě svého terénního výzkumu nemohu nesouhlasit)– je tedy přesnější rozlišovat mezi náboženstvím juju a čarodějnictvím existujícím uvnitř tohoto náboženství.
Čaroděj provádí s mladou ženou před její cestou do Evropy složitý rituál: začíná zaříkáváním (vyvoláváním božstev juju a jejich až agresivním vybuzováním), obcházením a okuřováním posvátnými sušenými rostlinami; poté na ženu foukne bílý prášek ze své dlaně, zaváže ji magický šál na hlavu a zvířecí krví a bílým práškem označí znameními na obličeji, aby duch věděl, kdo je mu zavázán a podřízen. Poté hladí ženu po těle živou slepicí, kterou posléze zařízne a nechá na ženu vykrvácet. Žena, ačkoli může být křesťanka nebo muslimka, věří, že pokud by porušila přísahu a nevyplatila smluvenou sumu peněz, jistě by při útěku zemřela a neštěstí by se poté nevyhnulo ani její rodině v Nigérii. Duchové neznají hranic, božstva juju jsou nevyzpytatelná a čarodějové – podle Nigerijců – nesmírně mocní. Čaroděj se rituálem zmocní části ducha ženy; tato část zůstává podle tamější víry u čaroděje a skrze ni je žena zranitelná a ovladatelná.
Žena – často spíše dívka – musí do organizovaného systému vrátit sumu peněz, která odpovídá asi pěti letům každodenní prostituce. Pokud přežije brutální zacházení, neotěhotní a vydělá potřebnou sumu, je volná a může zůstat v Evropě. Nemálo žen se ale tohoto osvobození nedožije. Nigerijská mafie v Itálii nechvalně proslula nesmírnou brutalitou: na veřejnost unikla videa, která dokládají, že pokud se mafiáni rozhodnou dívku zabít, neučiní tak rychle, ale naopak dlouze, bolestivě a brutálně. Videa, která takto vznikají, slouží k zastrašování konkurence, samotných dívek a vlastně každého, kdo by chtěl strukturu narušit.
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
HAVELKA, Ondřej. Cesta k branám Damašku východní Afrikou. Praha: Akbar, 2016.
K poslechu:
HAVELKA, Ondřej. ČESKÝ ROZHLAS – RADIO WAVE. Amulety s verši Koránu pokapanými kohoutí krví: Afrika s religionistou doktorem Havelkou • mujRozhlas Praha, 2023.
