Proč jsem radioamatérem

To těm lidem nemůžu zavolat mobilem nebo napsat přes internet? Můžu, ale…

Pro každého radioamatéra je jeho koníček jiný. Pokusím se nás rozdělit do několika skupin, které se vzájemně částečně překrývají a výčet určitě nebude konečný. Spousta radioamatéru bude patřit do více skupin a někteří do skupiny žádné. Kromě první skupiny je prakticky skoro vždy nutné složit zkoušky odborné způsobilosti a získat individuální oprávnění od ČTÚ. Podobně jako na auto potřebujete řidičák, na vysílání potřebujete oprávnění.

Posluchačem je kdokoliv, kdo si za řádově stokoruny nakoupí potřebné vybavení. Není třeba k tomu žádná licence, žádné oprávnění, protože poslouchání radioamatérských kmitočtů je u nás legální. Pouze nesmíte získané informace zveřejňovat. Posluchači nemusí poslouchat jenom radioamatéry, ale i ostatní rádiové signály, např. telemetrii ze startu Falconu 9. Je ale nutné zachovat telekomunikační tajemství, podobně jako známější listovní tajemství.

Někteří radioamatéři používají rádio jako komunikační prostředek. Vědí, že na druhé straně rádia najdou podobně zaměřenou skupinu lidí a mohou si tak povídat o rádiových vlnách, elektrotechnice, jakou mají anténu nebo třeba jaké je venku počasí. V této skupině najdeme hodně lidí z dob před internetem a z doby, kdy se za každou minutu hovoru platilo zlatem. Je to pro ně levný nástroj na komunikaci. Tzv. meteokroužek se na převaděčích udržel dodnes. Stačí ve správnou chvíli zapnout rádio a dozvíte se, jaké je počasí ve vašem regionu. Na krátkých vlnách jsou v tomto ohledu velice aktivní Rusové pravděpodobně hlavně kvůli nedostatečném pokrytí mobilního signálu venkova.

Preppeři jsou lidé, kteří se aktivně připravují na nouzovou či jinak kritickou situaci. Počítají s tím, že běžné mobilní a internetové sítě nemusí být funkční a protože komunikace by v takovém okamžiku byla velice důležitá, spoléhají se na její alternativní způsoby. A když to dáte do kontextu s tím, že se správnou anténou, rádiem a baterií můžete komunikovat s celým světem, radioamatérský koníček se nabízí jako jasná synergie. Pro bezdrátovou komunikaci na kratší vzdálenost stačí i obyčejné vysílačky PMR, na které není potřeba žádné zvláštní oprávnění. Ty koupíte v každém hobby marketu a často i v supermarketech.

Říká se, že český národ je národem kutilů. Z velké části za to může minulý režim a v komunitě radioamatéru tomu není jinak. Dnes se k tomuto koníčku dá vše pohodlně koupit, zároveň je ale internet plný návodů jak si vyrobit anténu, rádio, zdroj, apod. I legislativa s tím počítá a radioamatérské kmitočty jsou jediné, na kterých můžete vysílat pomocí nehomologovaných zařízení. Je tedy možné si kompletně navrhnout a vyrobit vlastní rádio, anténní systémy, apod. Pochopitelně vysílat můžete pouze na povolených frekvencích a nesmíte nikoho rušit.

Stejně jako v jiných sportech i radioamatéři rádi poměřují síly mezi sebou. Prakticky každý týden se koná nějaký menší či větší závod. Některé jsou lokální, jiné celosvětové. To souvisí také s použitým pásmem, kde krátké vlny umožňují vysílání do celého světa, zato velmi krátké vlny jsou spíše lokální a spojení se dělají na maximálně vyšší stovky kilometrů. Závod je poté zpětně vyhodnocen podle dodaných záznamů o spojeních od účastníků či posluchačů a samozřejmě nechybí ani diplomy.

Některým radioamatérům ani tak nejde o to se měřit s ostatními v rámci závodu, ale spíš chtějí sami dosáhnout určité mety. Ti pak dělají spojení na velké vzdálenosti (DX) nebo naopak s co nejmenším výkonem (QRP). Další pak chodí dělat spojení z různých kopců či přírodních parků (POTA, WWFF) kde každá lokalita je zajímá pouze jednou a znovu už se většinou nevracejí. Pochopitelně za to také získávají různé diplomy.

Několik mých kamarádů radioamatéru se aktivně účastní vědecké a vývojové činnosti ať už na vysokých školách nebo v soukromém sektoru. Dá se tedy říci, že propojují profesionální svět s tím amatérským a ze své práce si dělají koníček. Platí to ale i obráceně a hraní si ve volném čase je posouvá v jejich práci.

A kam bych se zařadil já sám? Z povahy introvert si na pásmech nerad povídám, ale raději dělám formální spojení a také rád s klubem jezdím na závody. Takže asi kombinace závodníka a spojovače. A abych odpověděl i na otázku z úvodu, proč to vlastně celé dělám. Protože je to koníček jako každý jiný a žádný důvod k tomu, proč mne baví, nepotřebuji.

73 de Ondra OK3ON