Článek
Celý život jsem volil pravicové strany. Ovšem po těch rošádách s kandidátkou koalice Spolu v posledních eurovolbách jim letos svůj hlas dát nemohu. Člověk nemusí denně sledovat tisk a naslouchat každému slovu jednotlivých politických lídrů, stačí letmo číst titulky a zamyslet se.
Při sestavování společné kandidátky do eurovoleb se jednotlivé strany pěkně „odkopaly“. V 28 členném seznamu zájemců nechají polovinu (14) míst obsadit dvaceti a třicetiletými lidmi. 20+ mělo osm(!) kandidátů. Co by takoví malí neználci ve Štrasburku či Bruselu zmohli? Přečetli si tito lidé alespoň Ústavu České republiky? Rád bych se jich na to zeptal.
28 míst je dosti pro trojkoalici možná i čtyřkoalici. Proč nenasadili opravdu znalé, známé a zkušené osobnosti – čtyřicátníky, padesátníky? Inženýry, doktory, právníky nebo profesory? Mají tyto strany málo takových lidí? Asi ano, když musí vyškrknout pana Hayata Okamuru. Ten by bezpochyby mandát získal a získal by možná i dostatek hlasů pro sedmého kandidáta. To by se ovšem vedení ODS a TOP 09 nesmělo zaleknout „silných karet ve hře“. Můj pocit z celé této blamáže je, že si to kluci a holky ze Spolu rozdělili mezi sebe, dokud jim lidé ještě ten hlas dají. Ostuda! Zbabělost!
Na druhou stranu dnes všichni vidí, s kým mají tu čest. Jen nechápu, proč se jim pan Okamura nevzepřel – nebylo jeho povinností kandidátku odřeknout. Byl k tomu donucen domluvou nebo mu vypustili gumy? Bezpochyby, bez odvahy se politika dělat nedá a v tom pan Okamura trochu zklamal. Snad se poučí a snad lidé nezapomněli na tuto zdánlivě bezvýznamnou epizodku volebního boje.
Myslím si, že každá politická strana by měla procházet přirozeným vývojem. A k tomu patří i neúspěch a stažení se z veřejného života. Toto naši Spolu euro lídři nepochopili. Mají strach z uplatnění v živelném boji o výplatu, který svádíme všichni my obyčejní lidé? Všechno tomu nasvědčuje. Mám už těch vypasených a okoukaných tváří dost. Letos to zkrátka bude protestní volba anebo vůbec žádná.