Článek
To vidí
málokdo
na Boubín
z anfasu,
u okna
s muškáty
netřeba
atlasu.
* * *
Myslím,
že to zas tak
těžké není,
večer usnout
a
ráno se probudit,
potíže
však vždycky dělá
vydržet život
od rána
až do večera.
* * *
U nás
se ještě zvoní
poledne
a
rytmické
bim bam
i
podvečer
rozechvívá,
u nás
se zvoní
do slunce
a také
když se
stmívá.
* * *
Kořeny
vrostlá
do Šumavy
držím se
jejích
kopců,
Boubín,
Libín,
Mářský vrch
drží mě
pevně
za ruce,
kol pasu
i ramen,
než
na mě
položí
šumavský
kámen.
* * *
Líbí se mi
moje zasněžené
město
i má zasněžená
vesnice,
líbí se mi
bílé cesty
i silnice.
Zimní romantika
lokálního poetika.
