Článek
Její matka, Mary Wollstonecraftová, byla jednou z prvních feministek a autorkou díla „Obhajoba práv žen“. Otec, William Godwin, byl významným politickým filozofem a spisovatelem. Bohužel, její matka zemřela jen deset dní po jejím narození, což znamenalo, že Mary vyrůstala pod vlivem svého otce a jeho intelektuálního okruhu.
Mary byla od dětství obklopena knihami a debatami o literatuře, filozofii a politice. Otec ji podporoval v čtení a vzdělávání, což nebylo pro dívky v té době vůbec běžné. Mary byla neobyčejně bystrá a už od útlého věku psala povídky a básně.
Její život se dramaticky změnil, když se seznámila s básníkem Percym Bysshem Shelleyem. Percy byl ženatý, ale jejich vztah byl natolik vášnivý a bouřlivý, že spolu utekli do Evropy. V roce 1816 strávili léto u Ženevského jezera s Lordem Byronem a několika dalšími přáteli. Toto léto je dnes považováno za legendární – nejen kvůli jejich intelektuálním debatám a dobrodružstvím, ale také kvůli bouřlivým nocím, během kterých se bavili vyprávěním strašidelných příběhů. Právě během těchto večerů se Mary poprvé zrodil nápad na „Frankensteina“.
Román „Frankenstein“, publikovaný v roce 1818, byl revoluční nejen svým obsahem, ale i tím, že ho napsala žena. Příběh o vědci, který stvoří život a následně je pronásledován svým vlastním výtvorem, se stal jedním z prvních děl science fiction a dodnes je považován za klasiku. Mary v něm zkombinovala své zájmy o vědu, filozofii a horor, čímž vytvořila dílo, které překonalo její dobu.
Mary a Percy měli čtyři děti, ale pouze jedno z nich, syn Percy Florence, přežilo do dospělosti. Jejich život nebyl jednoduchý – potýkali se s finančními problémy, ztrátami blízkých a Percyho neklidným duchem. V roce 1822 Percy tragicky zemřel při plavbě na moři, což Mary hluboce zasáhlo. Přesto pokračovala v psaní a publikování, a také se snažila uchovat a propagovat Percyho dílo.
Osobní život Mary Shelleyové byl stejně fascinující jako její literární dílo. Byla neúnavnou čtenářkou a sběratelkou knih. Zajímala se o vědu a technologie, což bylo v té době mezi ženami neobvyklé. Navzdory mnoha tragédiím v jejím životě zůstala silnou a nezávislou ženou. Měla ráda společnost intelektuálů a umělců, ale zároveň byla introvertní a nejlépe se cítila v kruhu nejbližších přátel a rodiny.
Mary měla také zálibu v cestování. Po smrti manžela se často stěhovala, žila například v Itálii a Anglii. Cesty jí poskytovaly únik a inspiraci pro její tvorbu. Přestože byla obklopena mnoha významnými osobnostmi své doby, často se cítila osamělá a nepochopená. Její deníky a dopisy odhalují hluboké myšlenky a emoce, které do svých literárních děl nikdy plně nepromítla.
Mary Shelleyová zemřela 1. února 1851 ve věku 53 let. Její odkaz však žije dál. Nejen prostřednictvím „Frankensteina“, který se stal nedílnou součástí světové literatury a kultury, ale také jako symbol ženy, která překonala mnoho překážek a zanechala nesmazatelnou stopu v literárním světě. Její životní příběh je inspirací pro mnoho lidí dodnes, ukazující sílu kreativity, odhodlání a intelektuální zvědavosti.
Zdroje:
