Článek
Když nám lékař předepíše nějakou medikaci, automaticky očekáváme, že nám budou ku prospěchu, že existuje velká pravděpodobnost, že nám pomohou. Ovšem léky, které lékaři předepisují, velmi často nepomůžou drtivé většině pacientů. A vystaví je riziku nežádoucích účinků.
Zda se vám to překvapivé? Nemělo by. Je to popsáno ve vědecké literatuře, speciálně v klinických studiích, na základě kterých se léčivo schvaluje. Léky samy o sobě často překonávají placebo jenom o klinicky nepříliš významný rozdíl. Navíc lékaři neustále zvyšují předepisování léků, což dále snižuje šanci na úspěch.
Abychom zjistili, jaká je šance, že nám pomohou, musíme si zjistit NNT (Number Needed to Treat). Toto číslo vyjadřuje, kolik lidí musí medicínskou intervenci podstoupit, aby se dostavil jeden žádoucí účinek. Například kolik lidí musí brát statiny, aby se jeden z nich vyhnul infarktu. Dá se spočítat z výsledků klinických testů jako převrácená hodnota ARR, absolutního rozdílu účinků účinné látky a placeba. Ale dá se zjistit i jednodušeji. Například na stránkách theNNT.com (tam najdete také seznam vědecké literatury použité pro výpočet) nebo se zeptejte umělé inteligence.
Samozřejmě chcete takové léky nebo vakcíny, jejichž NNT je co nejnižší, ideálně 1. Takový by pomohl každému. Bohužel, takové nejsou. Ale i kdyby pomohl každému druhému, není to špatné. Kde je hranice, kde už ho budeme považovat za tak málo účinný, že nemá smysl se jím zabývat? U NNT 3 už lék nepomůže většině (67%) uživatelů. 10? Při NNT 10 léčivo nepomůže 90% uživatelů. Jakou hranici máte vy?
Nejčastěji předepisované léčiva jsou tzv. preventivní. Jejich NNT bývá zpravidla ve vysokých desítkách až stovkách. Například očkování proti chřipce u dospělých lidí má NNT 71¹. Intervence nepomůže 98,6% očkovaných vyhnout se chřipce. Prášky proti krevnímu tlaku mají NNT kolem 100. Statiny v primární péči na stovce začínají a najdete i mnohem vyšší čísla.
Pohled na užitečnost takové intervence se může lišit. Já třeba považuji za zcela nesmyslnou intervenci, kde je 99% šance na neúspěch, ale pro někoho i maličká šance na úspěch je lepší než nic. Druhou stranou mince je šance na utrpění nežádoucích účinků (vyjádřeno číslem NNH, Number Needed to Harm). Nežádoucí účinky jsou pro mě mnohem důležitější informace než pro většinu lékařů, kteří mi kdy něco předepsali. Toto číslo se ovšem u léků uvádí ještě méně často.
Potřebujeme větší transparentnost! Souhlasili byste s doživotní konzumací statinů, kdyby vás lékař pravdivě informoval, že vám to na více než 99% nepomůže? A že máte vyšší šanci dostat cukrovku 2. typu než vyhnout se infarktu? A daleko větší šanci na poškození svalů? ²
Chtěl bych, aby praktičtí lékaři předtím, než předepíšou lék, seznámili pacienta se šancemi na benefit i na případné problémy. Jsem přesvědčen, že jedině tak můžeme mluvit o splnění základního principu zdravotní péče. Tedy o informovaném souhlasu. Jsem přesvědčen, že by takové opatření pomohlo snížit jeden z největších problémů zdravotnictví. Nadpředepisování léků, především u seniorů.
Jsem přesvědčen, že by populace byla zdravější za vynaložení nižších nákladů na zdravotnictví.
Jsem také přesvědčen, že farmaceuti napnou všechny síly, aby k ničemu takovému nedošlo. Současný stav jim musí vyhovovat.
Problematika je samozřejmě složitější, NNT se bude lišit podle otázky, co chcete dosáhnout nebo čemu se chcete vyhnout, bude se lišit podle míry předepisování léčiv v daném čase, možná se bude i lišit v závislosti na klinickém testu, ze kterého vycházíme. Naše vnímání NNT se bude lišit i podle závažnosti problému, kterému se chceme vyhnout. Ale pro hrubou představu, jakou šanci na benefit máme, je NNT naprosto skvělý.
Žádejte u svých lékařů.
¹
https://thennt.com/nnt/vaccines-preventing-influenza-healthy-individuals/
²
https://thennt.com/nnt/statins-for-heart-disease-prevention-without-prior-heart-disease-2/
