Článek
Stojím tak ve frontě k pokladně v blíže nejmenovaném marketu. Těsně za mnou se fronta rozdvojuje, doprava i doleva, protože je tu málo místa. Takže je někdy i špatně vidět, kdo kdy ze které strany přijel. Všichni trpělivě čekáme, na paní, která vůbec netušila, že bude něco u pokladny platit, takže si v poklidu hledá teprve nyní peněženku. Poté si pomaličku odebírá věci a já stále čekám, kdy na ni někdo vystartuje. Prodavačka ostentativně hledí do stropu, zda by prodejna nepotřebovala tento vymalovat a konečně dojde k posunu. Děláme všichni nějaký ten krůček kýženým směrem a za mnou stojí dva pánové. Každý přijel z jiné strany a každý má ve vozíku zhruba stejný počet věcí. Očekávám, že se do sebe pustí…
Bohužel nemám oči vzadu, takže tam nevidím, zato slyším velmi zřetelně jejich hovor.
„No, tak jeďte, nevím sice kdo tu byl dříve, ale já zase tolik nespěchám“.
„Mně se zdá, že už jste tu stál, když jsem přijel, jeďte vy“.
„Hm, to je možné, ale jisté to není, klidně jeďte.“
„Ale ne, byl jste tu dříve, tedy máte nárok být i dříve u pokladny, tak prosím“.
„No, víte, mně se zdá, že je to obráceně, Já nestál přímo ve frontě, ale vybíral jsem ještě pivo, takže správně máte jet dříve vy“.
„Nu, tak slušného člověka jsem již dlouho nepotkal, takže jeďte, rád tu chvíli počkám“.
„Ne, ne, ne, kdepak, vy jste byl dříve“.
Fronta se opět posunuje a já už slyším hůře, ale chápu, že se debata nese v podobném duchu, Pánové už asi stojí dávno v řadě za sebou, ale ještě stále o něčem diskutují a já se bavím. Čekal jsem něco naprosto jiného. Vůbec jsem netušil, že lidé ještě někdy dokážou být na sebe slušní. O nějaké ohleduplnosti jsem neslyšel už pěkně dlouho a ta poslední příhoda, kde se ohleduplnost vyskytla, byla ještě ve filmu. Když jsem pak dával věci od pokladny pryč, měl jsem čas si oba „rivaly“ prohlédnout. Naprosto běžně vyhlížející pánové středního věku. Oblečení v běžném průměru. Aniž to oba tušili, měli u mne veliké plus, protože potěšili na duši. Což už dneska zase tak moc lidí nedokáže. Zkusme to všichni jako oni. Zkusme se k sobě chovat s ohledem a úctou člověka k člověku. Bude nám tak o hodně lépe na zemi.
