Článek
Kdysi jsem se domníval, že doba kempování je nenávratně pryč, ale opak je pravdou. Proč tomu tak je, lze jen těžko říci. Většina lidí, hlavně z té starší generace, to bere jako milou vzpomínku na staré časy. Ti mladší k tomu mají jiné důvody. Třeba to, že nechtějí bydlet v něčem podobném, co mají doma a chtějí změnu. Popřípadě to chtějí jen vyzkoušet a berou to jako takový test, zda to zvládnou bez moderních vymožeností. A ta třetí část to bere jen proto, že odmítá za přespání na jednu noc zaplatit týdenní mzdu. A je jedno, zda z principu, nebo proto, že na to prostě v dnešní době nemají.
My zde nebudeme pátrat po důvodech. Je to každého osobní záležitost. My se spíše podíváme na úroveň dnešních takových ubytovacích zařízení. Zde musím konstatovat, že narazit na kemp absolutně nevyhovující asi už dnes nelze. Všude, kde jsem pobýval, bylo vše, co běžný člověk nezmlsaný civilizačními výdobytky potřebuje. Všude byla teplá voda a sprcha, někde pravda na žetony, o čemž se hodně diskutuje, ale byla. Víte, i já ty žetony nesnáším, ale zase na druhou stranu je třeba vzít v potaz majitele. Když každý druhý zapomene zavřít teplou vodu, mají problém. U žetonu se tohle stát nemůže.
V každém kempu byla elektřina a hlavně WC. Bez toho by asi ani nedostal majitel povolení k provozu. To co se v některých kempech nevyskytovalo, bylo připojení k internetu, ale v dnešní době, kdy má každý svoje, to asi nehraje roli. A někde nebylo ložní prádlo, dlužno však podotknout, že to bylo v podmínkách ubytování řádně uvedeno a všude se dalo za příplatek domluvit.
Vcelku lze tedy říci, že jsem měl buďto štěstí při volbě kempů, kde jsem přespával, nebo jsou opravdu všechny dobré. Ne, že by byly všechny dokonalé, to rozhodně ne. Ale ve velké většině případů za to mohli lidé, ubytovaní hosté. Jde o hluk v noci, nepořádek ve společné kuchyňce a tak podobně.
Letos, pokud zdraví dovolí, jich zase pár navštívím. Uvidím, zda budu někde nemile překvapen.
