Co dělat, když Vás v neoprenu přepadne Faraon?

V českých cestovatelských diskuzích koluje nespočet legend o tom, co s našincem udělá pověstná „Faraonova pomsta“. Zatímco jedni preventivně pálí červy slivovicí, jiní zažívají na vlnách Rudého moře chvíle, které by mohly konkurovat scénářům hollywoodských komedií nebo katastrofických filmů.

Představte si to: azurové moře, nádherný korálový útes v Marsa Alam, vy se ladně vznášíte v neoprenu a pozorujete klauna v sasance, mořskou želvu a nádherné korály. V tom se ale v podbřišku ozve temné zabublání. Zvuk, který zní jako startování starého traktoru. V tu chvíli vám bleskne hlavou ta nejděsivější myšlenka lidské existence: Jak rychle se sakra svléká neopren a doplavu na břeh?!

Pokud máte na sobě těsný neoprenový oblek, odpověď zní: „tým amerických vědců zjistil“, že záleží na mnoha proměnných a jednou z těch hlavních je, zda máte ten správný neoprenový oblek, který zvládnete rozepnout sami.

Řada nezkušených cestovatelů si totiž často zcela neuváženě pořídí neopren se zapínáním na zádech (tzv. back-zip). Tento střih sice skvěle sedí a nikde vepředu nepřekáží, ale k jeho rozepnutí často potřebujete asistenci druhé osoby. V krizové situaci na pláži se bez parťáka stáváte vězněm svého předem napsaného osudu Arabové tomu říkají „Maktub“ (arabsky: مكتوب).

Doslovný překlad znamená „je to napsáno“ nebo „bylo to napsáno“.

V arabské kultuře má toto slovo hluboký význam. Vyjadřuje odevzdání se osudu a víru, že vše, co se v životě děje (ať už dobré, nebo špatné – včetně těch nečekaných příhod v Marsa Alam), je předem dané a má svůj důvod. Když se stane něco, co člověk nemůže ovlivnit, jednoduše se pokrčí rameny a řekne se: Maktub.

Nejvýhodnější nabídky často bývají v porovnání tloušťka neoprenu x cena právě neopreny se zipem na zádech. Nemusí se nutně jednat o neopreny z egyptské anabáze. Prodejci tím sledují něco jiného. Často jsou to právě lidé, kteří se chtějí potápět a šnorchlovat častěji, proto volí komfortnější verze neoprenových obleků. Buď sahají po variantě s předním, nebo bočním zipem, který sice může mírně omezovat flexibilitu na hrudníku, ale desetivteřinový únik z něj zvládnete naprosto sami, nebo po moderních oblecích bez zipu (zipless), které sice nabízí maximální volnost pohybu, ale jejich svlékání bez asistence vyžaduje ohebnost jogína.

Faraon nečeká, Faraon jedná. Vteřiny hrají proti vám. V takové situaci je neopren v podstatě schránkou pro nálož dynamitu s velmi krátkým knotem.

Jedna z českých turistek vzpomínala na situaci, kdy ji tato střevní apokalypsa potkala přímo během šnorchlování. Naštěstí na sobě neopren neměla. Vteřinu před dvanáctou prostě jen stáhla plavky a odevzdala se osudu přímo do vln Rudého moře. Co však nečekala, že zatímco předtím byla v roli pronásledovatele korálových rybiček ona. Situace se po této nehodě obrátila a ona sama se stala pronásledovanou hejny nepříjemně dotěrných rybek. A nyní se dozvídáte pravdu o tom, proč vznikl tento článek.

Možná jste to právě vy: z ranního bufetu propašujete v kapse housku nebo kousek bábovky a pak je ve vlnách házíte rybám, abyste kolem sebe vytvořili magické hejno pro dokonalé video na Instagram. Jenže tohle nevinné gesto je pro podmořský svět Rudého moře tichým rozsudkem smrti. Mořské ryby mají extrémně specifické trávicí bakterie nastavené na řasy a plankton. Když do nich nacpete pečivo plné sacharidů, soli a kvasnic, jejich žaludek ho nedokáže zpracovat. Pečivo v nich začne hnít, způsobí jim fatální nadýmání, infekce a paradoxně vede k tomu, že ryby kvůli zničené mikroflóře ztratí schopnost trávit přirozenou stravu a pomalu uhynou hlady.

Dopad na celý korálový útes je přitom ještě děsivější. Mnohé z ryb, které turisté krmí, jsou takzvaní „zahradníci útesu“ – jejich hlavní prací je oštipovat z korálů přemnožené řasy. Jakmile si ryby zvyknou na snadný přísun lidského jídla, přestanou svou přirozenou práci dělat. Korály pak bleskově zarostou řasami, které je doslova udusí, více o tom, proč nám korálové útesy mizí přímo před očima jsem psala v tomto článku Skutečná cesta do pravěku. Krmením navíc ryby ztrácejí plachost, opouštějí svá hnízda, která pak okamžitě vyplundrují dravci, a narušuje se celá potravní pyramida. Pokud chceme, aby v Marsa Alam nějaké korály vůbec zbyly, musíme si uvědomit, že Rudé moře není zoo ani Matějská pouť – nejlepší způsob, jak ho chránit, je nechat ho na pokoji a jen tiše pozorovat, co se odehrává pod vámi.

České diskuze jsou plné expertů, kteří před odletem balí půllitru domácí slivovice s tím, že „panák ráno a večer to spraví“. Realita v egyptských 40 °C je ale taková, že žaludek dorazíte hned na startu.

Hlavním viníkem totiž často nebývá jen samotná kohoutková voda (kterou si sice nečistíte zuby, ale led v drinku z ní třeba vyrobili), ale náš vlastní český optimismus u švédských stolů. Když v rámci jednoho oběda zkombinujete hovězí na kari, pálivou omáčku, meloun, větrník s krémem, zmrzlinu a spláchnete to ledovou colou, váš zažívací trakt vyhlásí stávku i bez přispění faraona.

Když se k tomu přidá úpal z celodenního smažení na lehátku a klimatizace nastavené na polární noc (zatímco venku padají teplotní rekordy), tělo reaguje jasně: krutá bolest hlavy, zvracení a celkový kolaps.

I když desetitisíce českých turistů rok co rok míří na stejné egyptské pláže a sdílí své osvědčené recepty na přežití, je důležité si uvědomit, že každé místo se v čase dynamicky mění – hotel, který měl minulý měsíc špičkovou gastronomii, může po výměně šéfkuchaře čelit vlně střevních potíží a informace z loňských diskuzních fór tak mohou za týden zcela ztratit svou platnost. Pokud chcete předejít nepříjemným překvapením, je nejlepším řešením vyhledat specializované a aktuální facebookové skupiny, kde Češi sdílejí své čerstvé zážitky přímo z konkrétních resortů – od reálných fotografií moře a korálů přes upřímné recenze hotelového jídla až po aktuální úroveň animačních programů pro děti.

Fotografie v tomto článku byly zveřejněny se svolením jejich autorky, paní Moniky Ágnes Nápravníkové. Více jejích nádherných fotek z podmořského světa i cest naleznete na jejím autorském profilu zde.

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi, nebo stáhnout do čtečky Kindle. Pro další články přímo do vašeho emailu stačí kliknout na + sledovat.