Je genetické inženýrství lékem na krize? Nová metoda „vypínání genů“ má zachránit planetu

Stojíme na prahu největšího biologického experimentu v dějinách lidstva. Zatímco tradiční chemie v boji proti globálním hrozbám selhává a parazité jako Varroa destructor decimují přírodu, vědci vytahují zbraň nejtěžšího kalibru: cílené vypínání genů.

Boj včely medonosné s roztočem Varroa destructor je příběhem jednoho z největších biologických konfliktů moderní historie. Již více než půl století se včelaři po celém světě snaží zastavit parazita, který se stal synonymem pro hromadné úhyny včelstev a ekonomické ztráty v zemědělství. S příchodem technologií, jako je přípravek Norroa™ a mechanismus RNA interference, se však v roce 2026 ocitáme na prahu nové éry, která slibuje definitivně změnit pravidla této vyčerpávající hry a posunout včelařství od hrubé chemie k precizní biologii.

Cesta od prvního masivního výskytu kleštíka v Evropě v sedmdesátých letech byla lemována pokusy a omyly. První reakcí včelařů byl útok syntetickými akaricidy, jako jsou fluvalinát či amitraz. Tyto látky sice včelstva v první vlně zachránily, ale zanechaly v úlech neviditelné dědictví v podobě toxických reziduí ve vosku. Příroda však odpověděla nečekaně rychle a roztoči si vyvinuli odolnost, která nutila včelaře neustále zvyšovat dávky. Ukázalo se, že tato cesta vede do slepé uličky, kde se cena za přežití včelstva v podobě kontaminace medu a oslabení imunity včel stala příliš vysokou.

Otázka, proč moderní věda nedokáže kleštíka jednou provždy vyhubit, má kořeny v jeho unikátní biologii. Varroa destructor je parazit, který se dokonale synchronizoval s životem včely. Většinu času tráví v bezpečí uzavřené buňky pod voskovým víčkem, kde je fyzicky chráněn před většinou léčiv. Navíc disponuje schopností chemického mimikry, díky kterému ho včely v úlu často vůbec nedetekují jako cizince. Jelikož se včelstva mezi sebou neustále setkávají a včely zalétávají do cizích úlů, jakákoliv lokální likvidace roztoče je jen dočasná. Vyhubení by vyžadovalo koordinaci, která v otevřené přírodě není reálně proveditelná.

Technologie RNA interference (RNAi), kterou využívá nově schválená účinná látka vadescana, představuje radikální odklon od všeho, co jsme dosud v boji s varroázou znali. Zatímco starší metody fungovaly jako plošné „nervové plyny“, které zasahovaly roztoče i včely, RNAi funguje jako biologický software. Do organismu roztoče se dostane specifický vzkaz ve formě dvouvláknové RNA, který v jeho buňkách vypne produkci klíčového proteinu, bez něhož se nedokáže množit. Dospělý roztoč sice může v úlu nějakou dobu přežívat, ale jeho reprodukční cyklus se v plodové buňce zastaví, čímž populace parazita v krátkém čase přirozeně zkolabuje bez použití jediné kapky klasického jedu.

Slibný rozvoj této technologie však naráží na etické a ekologické otázky spojené s genetickými manipulacemi. Historie zná případy, kdy snaha ovlivnit genetiku hmyzu ve volné přírodě skončila rozpačitě. Projekty zaměřené na vyhubení komárů přenášejících horečku dengue (např. firma Oxitec v Brazílii) narazily na nepředvídatelnost přírody. Část modifikovaných jedinců přežila a jejich umělé geny se smísily s divokou populací, což vyvolalo obavy z vytvoření odolnějších hybridů. Tyto neúspěchy jsou varováním, že trvalá změna DNA v ekosystému může mít nezvratné následky, které věda nedokáže plně predikovat.

Právě zde leží zásadní rozdíl mezi RNA technologií a klasickým GMO, který je klíčem k veřejnému přijetí. Zatímco u komárů šlo o trvalý zásah do genomu, RNA interference u včel neprovádí žádnou genetickou modifikaci včely ani roztoče. Je to v podstatě „dočasný vzkaz“, který se v prostředí i v těle včely rychle rozloží na neškodné látky. Lidský trávicí trakt navíc tyto molekuly okamžitě zničí, čímž odpadá riziko pro konzumenty medu. Přesto bude v Evropě, kde je odpor k GMO potravinám velmi silný, nutné vést transparentní dialog, aby včelaři dokázali veřejnosti vysvětlit, že jejich med zůstává čistým přírodním produktem.

Cesta k vítězství nad kleštíkem pravděpodobně nepovede přes jeho totální vyhlazení, ale přes dosažení stavu, kdy přestane být pro včelstva smrtelnou hrozbou. Nástup biopesticidů nové generace v kombinaci se šlechtěním odolných linií včel naznačuje, že se blížíme k bodu zlomu. Včelařství se posouvá od krizového managementu k sofistikované ochraně přírody, kde je prioritou zdraví opylovačů a absolutní čistota včelích produktů. Jsme svědky tiché revoluce, která může včelařskému řemeslu vrátit jeho radost a stabilitu, aniž by opakovala chyby agresivních genetických experimentů minulosti.

„Ačkoliv technologie vadescana slibuje revoluci, pro tuzemské včelaře je zatím hudbou budoucnosti. Vzhledem ke složitým schvalovacím procesům v Evropské unii se odhaduje, že přípravky jako Norroa™ budou na českém trhu dostupné nejdříve v roce 2028. Otazník se vznáší i nad cenou; předpokládá se, že náklady na ošetření jednoho včelstva se budou pohybovat kolem 600 Kč. To je sice výrazně více než u tradičních kyselin, ale pro mnohé včelaře půjde o přijatelnou investici za čistý med bez reziduí a minimální pracnost.“

Ale je toto opravdu ta nejlepší cesta?

Všechny převratné vědecké objevy, od molekulární biologie až po inteligentní úly, mají ve výsledku jediný cíl: zajistit, aby včely na naší planetě přežily. Technologie jako RNA interference nám sice dávají do rukou mocný nástroj v boji s parazity, ale samy o sobě jsou jen polovinou řešení. Skutečná záchrana včelstev totiž neleží pouze v laboratořích, ale v rukou těch, kteří převezmou dýmák a rozpěrák po současné generaci včelařů.

Právě proto vznikla iniciativa „Včelí úly dětem“. Fascinující svět včel nabízí dětem jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku přírody, což vytváří silné citové pouto a zážitky, které se nevyrovnají žádné učebnici. Na příkladu včel děti nejlépe pochopí křehkou rovnováhu ekosystému i vlastní zodpovědnost za krajinu, v níž žijí a zcela bez tvrdé chemie a genetického inženýrství.

Jak připomíná legendární přírodovědec a hlas naší planety Sir David Attenborough, vztah k přírodě se formuje v dětství, a pokud tuto příležitost promeškáme, následky budou fatální. Jeho slova jsou pro nás mementem i motivací:

„Nikdo nebude chránit to, na čem mu nezáleží; a nikomu nebude záležet na tom, co nikdy nezažil.“

zdroje:

https://donio.cz/vceli-uly-detem

Jelikož je téma vysoce aktuální pro rok 2026, klíčové dokumenty a tiskové zprávy k postojům včelařů v EU lze nalézt přímo na oficiálním portálu zastřešující organizace:

COPA-COGECA. Honey Working Party: Positions on New Genomic Techniques and Varroa Treatments. Brussels: Copa-Cogeca Website, 2025.

https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2025/12/04/new-genomic-techniques-council-and-parliament-strike-deal-to-boost-the-competitiveness-and-sustainability-of-our-food-systems/

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20251201IPR31710/new-genomic-techniques-deal-to-support-the-green-transition-in-farming

Použité zdroje a literatura: