Článek
Nemoc, často přezdívaná „falešná vzteklina“, nepředstavuje riziko pro člověka, ale pro psy i kočky je smrtelná. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná účinná léčba ani vakcína, stává se prevence jedinou cestou, jak ochránit čtyřnohé společníky před tragickým koncem, který po nákaze přichází velmi rychle v podobě krutého svědění a neurologického kolapsu.
Státní veterinární správa v roce 2026 spustila rozsáhlý plošný monitoring Aujeszkyho choroby u prasat divokých, aby zmapovala aktuální míru nákazy, která byla při posledním šetření potvrzena u pětiny populace divočáků. Majitelé psů, kteří se pohybují v příměstských lesích nebo v místech s vysokým výskytem černé zvěře, by měli zásadně přehodnotit míru volnosti svých svěřenců.
Virus se nachází v krvi, slinách a vnitřnostech nakažených divočáků, přičemž k fatální infekci stačí pouhé olíznutí místa, kde ležel ulovený nebo uhynulý kus. I zdánlivě nevinné očichávání vývrhů v lese může skončit tragédií. Doporučuje se proto mít psa v rizikových oblastech pod neustálou kontrolou, ideálně na vodítku, a striktně mu zamezit v požírání čehokoli, co v lese najde.
Kritickým bodem je také domácí strava, kdy majitelé nesmí psům nikdy podávat syrové maso nebo vnitřnosti z divokých prasat, protože virus spolehlivě ničí pouze důkladná tepelná úprava varem; běžné mrazení v domácích podmínkách jej naopak konzervuje.
Zvláštní kategorii rizika představují lovečtí psi, kteří při výkonu práva myslivosti přicházejí s černou zvěří do přímého kontaktu. Pro ně je nebezpečí nejvyšší zejména při dosledech nebo přímém kontaktu s „barvou“ (krví) uloveného kusu.
Vůdci loveckých psů by měli využívat moderní nástroje, jako je nová interaktivní mapa Státní veterinární správy, která v reálném čase zobrazuje katastry s potvrzeným výskytem nákazy. (online zde) Tato data umožňují lépe plánovat kynologické aktivity a v nejvíce zasažených lokalitách omezit přímý kontakt psa s úlovkem na nezbytné minimum.
Celoevropský trend ukazuje, že virus Aujeszkyho choroby je v populaci divokých prasat pevně usídlen a jeho eliminace v přírodě je v podstatě nemožná. Odpovědnost za život psa tak leží výhradně na bedrech majitele a jeho schopnosti předvídat rizika.
Sledování aktuálních zpráv z veterinárních portálů a respektování preventivních doporučení není projevem zbytečného strachu, ale nezbytným projevem ohleduplnosti vůči zvířeti, které nákazu nedokáže přežít. Pokud se u psa po návštěvě lesa objeví náhlá změna chování, nekontrolované drbání nebo křeče, je nutné okamžitě kontaktovat veterináře, ačkoliv v případě této diagnózy jde bohužel již jen o humánní ukončení utrpení.
Aujeszkyho choroba, způsobená prasečím herpesvirem, vykazuje v živočišné říši unikátní a děsivou strategii přežití. Jediným přirozeným rezervoárem jsou prasata, která jako jediný druh dokážou nákazu přežít a virus v sobě doživotně uchovávat v latentní formě. Zatímco u dospělých divokých prasat se nemoc projevuje jen mírně, virus se v nich při stresu aktivuje a šíří dál skrze sliny či krev.
Pro ostatní vnímavé druhy, jako jsou psovité a kočkovité šelmy, přežvýkavci aj., představuje virus tzv. biologickou slepou uličku s vysokou úmrtností.
U psů, koček či skotu cílí virus přímo na centrální nervovou soustavu a vyvolává extrémně silný zánět mozku. Ten se projevuje typickým nesnesitelným svěděním, které zvířata nutí k drastickému sebepoškozování, a následným rychlým úhynem během 24 až 48 hodin. Vzhledem k tomu, že neexistuje léčba, zůstává jedinou ochranou striktní prevence: zamezení kontaktu se syrovým masem a krví divočáků a důkladná tepelná úprava masa nad 70 °C, která virus spolehlivě likviduje.
Anketa
Lov
Zdroje:
1. https://www.svscr.cz/se_psy_pozor_v_lese_na_kontakty_s/
2. https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/aktualni-vyskyt-aujeszkyho-choroby-zobrazuje-interaktivni-mapa
