Článek
V moderních bezpečnostních systémech se stále častěji mluví o tom, že vedle psů mohou svou roli sehrát také včely. Zní to jako kuriozita z titulní strany, ale výzkum posledních dvou dekád ukazuje, že tento malý hmyz dokáže něco, co by se ještě před pár lety zdálo nemožné: identifikovat stopové koncentrace výbušnin či jiných škodlivin s přesností, která překvapuje i zkušené odborníky z oblasti CBRN*. A zároveň otevírá otázku, zda – a kdy – mohou včely skutečně nahradit psy.
Včely mají jednu pozoruhodnou vlastnost: čich. Když vědci v amerických laboratořích poprvé trénovali včely technikou podmiňování na pach TNT, zaskočilo je, s jakou rychlostí se včely naučily reagovat. Během několika minut pochopily, že specifický pach je spojen s odměnou, a začaly na něj odpovídat typickým reflexem – vystrčením sosáku. Tento Pavlovův mechanismus se stal základem pro stavbu specializovaných detekčních zařízení, v nichž je několik desítek včel umístěno do kompaktního boxu, zatímco senzory sledují jejich reakce. Tyto systémy sloužily například v experimentech amerického ministerstva obrany či na evropských univerzitách jako doplněk k tradičním chemickým senzorům. Na rozdíl od strojů totiž včely reagují na organické výpary i ve stopových koncentracích – v řádu částic na bilion.
Psi však mají jinou přednost. Pracují v terénu intuitivně. Klasický scénář z letiště je všem známý: vycvičený pes prochází kolem zavazadel, sleduje pachové stopy, zastaví se u podezřelého kufru a potvrdí přítomnost chemické látky. Psi jsou odolní, vytrvalí a dokážou pracovat i v rušném prostředí, kde se lidé pohybují v nepravidelných proudech a pachy se mísí ve víru klimatizace. Jejich schopnost vyhledat konkrétní zdroj pachu a přesně jej lokalizovat je v praxi nenahraditelná. V mnoha situacích se pes nepodobá senzoru, ale spolupracovníkovi, který chápe úkol a umí se rozhodovat.
Na jedné německé experimentální stanici však vědci ukázali, že i včely dokážou své. Vytrénovali tisíce včel, které byly vystavené pachům nitrosloučenin – látek typických pro TNT** nebo DNT. Poté vypustili včely do modelového prostoru podobného letištní hale. Kamery umístěné na stropě sledovaly, kde se včely shromažďují, protože mají tendenci trávit více času v místě, kde registrují známý pach. Tam, kde se včely nejčastěji vracely, byla pravděpodobnost výskytu výbušniny nejvyšší. V experimentu se to potvrdilo s překvapující přesností. Tento model, nazývaný „biohybridní detekční systém“, se dnes používá při testování minových polí ve válečných oblastech – a naznačuje, že by jej šlo přenést i do prostředí letišť, skladů nebo nákladních terminálů.
Zatímco psi jsou zaměření především na výbušniny a narkotika, včely mají širší spektrum možného využití. Umí rozpoznat nejen TNT, ale také výpary simulantů chemických zbraní, například methylsalicylátu***, který se používá při výcviku proti bojovým chemickým látkám. V jiných studiích vědci využili včely jako mobilní „sběrače“ stop biologických látek, dokonce i radioaktivních částic v prostředí. Med a vosk se totiž dají analyzovat a často odrážejí stav okolního prostředí lépe než statické měřicí přístroje.
V Německu, ale i USA byl například vyvinut přenosný detekční box, ve kterém několik desítek trénovaných včel reagovalo na výpary z podezřelých balíků. Na jednom letišti v Coloradu jej zkoušeli jako doplněk k psím týmům při kontrolách nákladu. Zatímco psi byli rychlí v selekci podezřelých kontejnerů, včely poskytly extrémně citlivé potvrzení nebo vyloučení přítomnosti specifických chemikálií. Vzájemně se tak doplňovali: pes označil oblast, včely poskytly analytickou přesnost.
Kufr
Při srovnání obou metod začíná být patrné, že nejde o konkurenci, ale o výhodnou mezidruhovou spolupráci. Psi jsou nenahraditelní tam, kde je potřeba mobilita, přesná lokalizace a rozhodování v prostoru. Včely jsou nenahraditelné tam, kde je potřeba vysoká citlivost, nízké náklady, rychlý výcvik a možnost rozlišit i nepatrné množství škodlivin. Výbušniny s nízkou těkavostí, chemické simulanty s minimální koncentrací, nebo situace, kdy je nutné testovat desítky či stovky vzorků — tam včely excelují.
V budoucnosti bude pravděpodobně běžné, že bezpečnostní složky nebudou volit mezi psy a včelami, ale mezi jejich různými kombinacemi. Psi zůstanou hlídači a průvodci v terénu. Včely se stanou živými senzory, které dokážou analyzovat to, co je lidskému nosu neviditelné a technice někdy nedostupné. A dohromady vytvoří detekční systém, který bude pevnější, než by dokázala kterákoli z těchto metod sama o sobě.
Jak takový včelí set vypadá se můžete podívat na odkazu zde:
Anketa
Zdroje:
1. Sandia National Laboratories – Bees Trained to Detect Landmines (Montana)
2. SPIE Proceedings – Training and Deployment of Honeybees to Detect Explosives (Rodacy et al., 2002)
PDF: https://www.sandia.gov/app/uploads/sites/51/2021/07/Bees_SPIE02.pdf
3. Science of the Total Environment (2022) – Honeybee-Based Biohybrid System for Landmine Detection
4. Frontiers / PMC – Bees as Biosensors: Chemosensory Ability and Explosive Detection
5. OPTICS.org – Honey Bees Sniff Out Landmines (Lidar + Montana tests)
6. OSTI (US Dept. of Energy) – Detection of Methyl Salicylate Transported by Honeybees (surrogate chem. agent)
PDF: https://digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc901468/m2/1/high_res_d/773021.pdf
7. University of St Andrews – Honeybee Activity Monitoring in Explosives Detection Systems (Simic et al.)
8. Scientific Technical Review – Analysis of the Possibility of Honeybees for Explosive Detection (Ćosović Bajić, 2014)
PDF: https://www.vti.mod.gov.rs/ntp/rad2014/3-14/2/02.pdf
9. International Journal of Biological and Natural Sciences – Bees as Biosensors of Drugs and Explosives (2022)
PDF: https://ijbionatsci.org/index.php/ijbionatsci/article/download/55/59
10. NASA ADS / SPIE (abstract) – Training and Deployment of Honeybees to Detect Explosives & Agents of Harm
* CBRN - Chemical, Biological, Radiological and Nuclear
**TNT trinitrotoluen/DNT di-nitrotoluen
***Methylsalicylát (MeS) se běžně používá jako simulant pro některé bojové chemické látky, zejména pro yperit (HD).
Proč se používá:
- Má podobné fyzikálně-chemické vlastnosti (např. těkavost a chování na povrchu), takže se dá použít k realistickému výcviku.
- Je podstatně méně toxický, takže je bezpečný pro cvičné situace.
- Snadno se detekuje — umožňuje trénovat obsluhu detektorů a dekontaminační postupy.
Oficiální výcvikové programy NATO i jednotlivých armád ho používají pod označením simulant HD.
