Článek
Historie včelaření pro válečné veterány jako prostředek psychoterapie z válečných hrůz a útrap není fenomén dnešní doby. V dubnu 1919, když se vojáci vraceli z první světové války, vydal americký Federální úřad pro odborné vzdělávání malou příručku nazvanou Opportunity Monograph, Vocational Rehabilitation Series No. 37: Bee Keeping. Doporučovala včelařství jako povolání pro zdravotně postižené veterány vracející se z války — jako způsob, jak mohou veteráni se službou zlomeným zdravím vydělávat na živobytí, trávit čas venku a znovu se zapojit v zemi, za kterou právě bojovali.
Adam: od Vikodinu k úlu
Veterán Adam Ingrao přišel z armády na začátku tohoto tisíciletí po šesti letech aktivní služby. Přivezl si zranění, bolest tlumil Vikodinem a s ním přišla závislost. Přivezl si neklid, trauma z misí, vzpomínky na kamarády, kteří se nevrátili, a pochyby, proč on ano.
Zapsal se na univerzitu. Studoval botaniku. Jednoho semestru mu v rozvrhu zbylo volné místo — a on ho zaplnil kurzem, který si nevybral z žádného zvláštního důvodu. Prostě tam byl. Včelařství.
„Byl to první okamžik od armády, kdy jsem si řekl: teď opravdu sloužím své zemi,“ říká Adam. „Když jsem stál u těch úlů, nepřemýšlel jsem o kamarádech, kteří se nevrátili. Nepřemýšlel jsem o vině.“
Jeho žena, která v té době dokončovala magisterské vzdělání z psychologie, mu po vyslechnutí jeho popisu řekla jediné slovo: mindfulness. Plná přítomnost. Ten stav naprosté soustředěnosti, na který existují aplikace, kurzy a police plné knih — Adam ho našel náhodou, v zimní zahradě, u dřevěného rámku plného včel.
V zimě roku 2014 seděli s manželkou v kuchyni v Lansingu a položili si otázku: mohli by tohle zažít i jiní veteráni?
Dnes jejich programem Heroes to Hives prošlo přes dvacet tisíc amerických válečných veteránů.
Rozhovor s dětmi o včelaření
Proč to funguje: věda za bzučením
Jde o víc než jen příjemný koníček. Včelařství jako terapeutická metoda má logiku, kterou začíná potvrzovat i výzkum.
Přítomný okamžik bez kompromisů. U úlu nemůžete být někde jinde. Pokud jste nervózní, pohybujete se trhavě nebo mělce dýcháte — včely to vycítí a okamžitě dají najevo. Bolestivě. Zpětná vazba přírody je bez příkras a právě proto funguje: nutí člověka do stavu vědomé přítomnosti, o němž meditační tradice mluví po tisíciletí a moderní psychologie po něm pátrá pod zkratkou „mindfulness.“
Struktura a smysl. Včelstvo je hierarchicky organizovaný celek s rytmem odpovídajícím ročním obdobím. Pro člověka vykořeněného z vojenské nebo jiné struktury poskytuje péče o úl pravidelnost, jasné úkoly a viditelné výsledky — tři věci, jejichž absence je jedním z nejčastějších spouštěčů deprese.
Komunita. Lidé kolem úlů si povídají. Ne o diagnózách, ale o včelách. A přesto — nebo právě proto — si říkají věci, které jinde nevysloví.
Včelaření nezná hranice
Valerie a první měřitelná studie
Valerie Carterová je rekreační terapeutka v nemocnici v Manchesteru v New Hampshire. Přišla tam v roce 2018 s jasnou představou: dát veteránům možnost včelařit — ne jako terapii v uvozovkách, ale jako skutečnou klinickou intervenci, měřitelnou a dokumentovanou.
Nejdřív přesvědčila správu budovy, že úly na nemocničním pozemku jsou v pořádku. Vybavení daroval Červený kříž, včelstva věnovala Novohampshirská včelařská asociace, manželka jednoho veterána přišla jako dobrovolnice. Na konci první sezóny bylo v programu osm veteránů a trocha medu.
„Mluvili o tom, jak se cítí méně sami. O méně návštěvách psychiatrie. O úlevě od bolesti, od deprese, od úzkosti,“ říká Valerie. „Říkala jsem si: moment, tady se děje něco důležitého.“
To „něco důležitého“ se dalo nakonec změřit. V roce 2024 vyšla v odborném časopise Therapeutic Recreation Journal první recenzovaná studie na světě, která zkoumala včelařství jako klinickou intervenci pro veterány. Devět účastníků, patnáct dvouhodinových sezení, šestnáct týdnů. Každá lekce začínala venku před úlem: dechové cvičení, ukotvení v přítomném okamžiku, krátká meditace. Pak oblékání ochranných obleků. Pak práce se včelami.
Výsledky: úzkost a deprese se sezení po sezení zlepšily přibližně o třicet jedna procent. Celkové vnímání vlastního zdraví vzrostlo o deset procent. Statisticky významné, opakovatelné, měřitelné.
„V těch dvou hodinách jsme viděli takový pokles něčeho, na co lidé normálně berou léky,“ říká Adam Ingrao, který byl jedním ze spoluautorů studie.
Centrum podpory
Včely nejsou jen pro veterány
Čím více se výzkumníci a terapeuti začínají věnovat včelařství jako terapii, tím zřetelnější je jedno: výsledky se překvapivě opakují i u skupin, které nemají s válkou nic společného.
Teenageři a krize duševního zdraví mládeže
Světová zdravotnická organizace i OECD bijí na poplach: duševní zdraví mladých lidí se po celém světě zhoršuje. Úzkost a deprese u dospívajících rostou rok od roku a jen zlomek postižených dostane adekvátní péči.
Studie z roku 2025 sledovala šestnáct adolescentů ve věku 14 až 18 let — mnoho z nich s poruchami učení, depresí nebo úzkostí — kteří se zúčastnili strukturovaného včelařského programu. Výsledky hovoří za sebe: účastníci referovali o rozvoji hmatatelných dovedností, větší sebedůvěře, více energie a motivace. Klíčovým benefitem bylo sociální propojení — silnější vztahy, lepší komunikační sebevědomí a pocit sounáležitosti. Autoři studie zdůrazňují, že jde právě o to, co mladým lidem v době rostoucí izolace a závislosti na sociálních sítích nejvíce chybí.
Autistické děti a síla strukturovaného smyslového zážitku
Včelařství nabízí autistickým dětem něco, co je pro ně zároveň náročné a léčivé: předvídatelnou strukturu v kombinaci s bohatým smyslovým zážitkem. Bzučení úlu, vůně vosku a medu, přesné pohyby s rámky — to vše jsou silné, ale konzistentní smyslové podněty, které pomáhají mozku autistického dítěte se ukotvit.
Výzkumy zaměřené na mindfulness u dětí s autismem (porucha autistického spektra, PAS) opakovaně dokládají, že programy orientované na přítomný okamžik snižují komunikační problémy, zlepšují emoční regulaci a sociální chování. Meta-analýza z roku 2025, která shrnula výsledky dvanácti randomizovaných studií zahrnujících 643 dětí s autismem, potvrdila, že přístupy zaměřené na vědomou přítomnost výrazně snižují úzkost rodičů i dětí a zlepšují sociální reaktivitu dítěte. Včelařství tyto principy naplňuje přirozeně — bez terapeutické místnosti, bez terapeuta sedícího naproti.
Učitel a děti - předávání zkušeností si ponesou děti celý život
Úl jako zpovědnice
Existuje ještě jedna vrstva, o které se mluví méně — protože se špatně vysvětluje.
„Jdete za svými včelami,“ říká Adam Ingrao. „Říkáte jim věci, které nemůžete říct nikomu jinému. Věci, které vám leží na duši. Morální zranění z války. Prostě to ze sebe dostanete — a máte pocit, že vás někdo poslouchá.“
Úl jako zpovědnice. Zní to divně, dokud si nepředstavíte, jak to vypadá v praxi: člověk, který roky nedokázal promluvit s terapeutem, s manželkou, s přítelem, najednou stojí sám u úlu v tichosti plné bzučení a říká nahlas věci, které v sobě nosil léta.
A pak je tu ještě jeden smysl. Veteráni jsou lidé, kteří celý svůj hodnotový systém postavili na tom, že slouží něčemu většímu než jsou oni sami. Doma ten rozměr zmizí. Práce, kariéra, rodina — to vše je důležité, ale žádné z toho nenaplňuje ten konkrétní hlad po smysluplné službě.
Abychom pomohli s obnovou válkou poničené Ukrajiny, spustili jsme na portálu DONIO sbírku pro válečné veterány a veteránky, kteří se právě nacházejí v nemocnicích, kde podstupují rehabilitační program s posttraumatickou stresovou poruchou, nebo jsou po amputaci rukou či nohou. Podpořit projekt Honey by Veterans můžete i Vy!
Někdy máme pocit, že abychom ve světě něco změnili, musíme udělat obří, hrdinské gesto. Přitom stačí úplný detail. Zítra ráno si možná cestou do práce koupíte kávu. Bude skvělá, ale za deset minut po ní zbyde jen prázdný kelímek.
Když přesně tuhle jednu kávu, kterou si nedáte, pošlete na Donio, stane se z ní něco trvalého.
Stačí jedno kliknutí a ta zítřejší káva bude mít mnohem lepší chuť. Klik
Návrat domů
Zdroje:
https://www.vcelarstvikunvald.cz/lezany/
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2025.09.03.25334765v1.full
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrokodon/paracetamol
https://planetwitness.eu/projekty/
https://research.reading.ac.uk/research-blog/2025/05/13/from-bees-to-belonging-how-purpose-and-community-can-heal-young-minds/
https://learning.umn.edu/search/publicCourseSearchDetails.do?method=load&courseId=38474404&courseTitle=beekeeping-for-veterans
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12101429/
