Článek
Téma včelařství jako ideálního oboru pro nápravu lidí s kriminální minulostí (včetně zlodějů) se může zdát na první pohled paradoxní. Jak může práce s křehkým hmyzem a produkce sladkého medu souviset s tvrdým světem za mřížemi? Právě tento kontrast je však základem fascinujícího rehabilitačního trendu, který v roce 2026 rezonuje v britských i evropských věznicích a který se těší velké podpoře krále Karla III.
Od lehké ruky k citlivému zacházení
Úvaha o tom, že včelařství je ideální pro „zloděje“, v sobě nese jistou dávku ironie i hluboké psychologické pravdy. Zloděj, zejména ten úspěšný, musí disponovat specifickými vlastnostmi: trpělivostí, schopností pozorovat okolí, tichým pohybem a neobyčejnou manuální zručností. Včelařství tyto dovednosti nepopírá, ale transformuje je.
Tam, kde dříve byla šikovnost využívána k destrukci či obohacení na úkor druhých, nabízí včelí úl prostor pro kreativní uplatnění stejného talentu. U včel totiž „rychlé prsty“ a zbrklost nevedou k lupu, ale k bolestivému trestu v podobě žihadel. Včelařství tak funguje jako nekompromisní, ale spravedlivý učitel sebeovládání.
Na jedné straně disciplína, na druhé svoboda
Analýza rehabilitačních programů, jako je britský projekt „Bees Behind Bars“, ukazuje jasné přínosy. Na jedné straně stojí nesporný terapeutický efekt. Práce v ochranném obleku u otevřeného úlu vyžaduje absolutní soustředění a vnitřní klid. Vězeň, který se naučí manipulovat s tisíci včelami, aniž by vyvolal agresi, se učí ovládat vlastní emoce a impulzivitu – což jsou klíčové faktory pro prevenci recidivy.
Nelze opomenout ani fakt, že včelařství poskytuje hmatatelný výsledek. Pro lidi, kteří se dříve pohybovali v šedé zóně ekonomiky, je pohled na vlastní stočený med silným momentem hrdosti na legální práci. Kritici však namítají, že včelařství je náročný obor na znalosti i finance a že po propuštění může být pro bývalého trestance obtížné vybudovat vlastní včelín bez počátečního kapitálu.
Královská vize jako východisko
Král Karel III. ve své dokumentární sérii „Finding Harmony“ (2026) nabízí na tento problém konstruktivní pohled. Podle něj není cílem jen naučit vězně techniku chovu, ale vštípit jim smysl pro odpovědnost za živý organismus. Tato „zelená rehabilitace“ vrací jednotlivci pocit sounáležitosti s přírodou, který v betonových zdech věznic často zakrní.
Cesta k nápravě vede skrze integraci:
- Vzdělávání: Certifikované kurzy (jako v HMP Warren Hill) dávají vězňům oficiální status odborníka.
- Podnikavost: Prodej vězeňského medu učí základy marketingu a etického obchodu.
- Komunita: Propojení s místními včelařskými spolky vytváří sociální síť, která bývalého zloděje po propuštění „podrží“.
Nová identita - včelař
V nejbližší budoucnosti můžeme očekávat, že tyto programy se stanou standardní součástí nápravných zařízení i v kontinentální Evropě. Společnost by se měla naučit dívat na tyto projekty ne jako na „včelaření pro zábavu trestanců“, ale jako na investici do naší společné bezpečnosti.
Co můžeme udělat hned? Podpořit lokální projekty, které propojují ekologii se sociální prací. Každá sklenice medu s příběhem o nápravě je důkazem, že i ty nejšikovnější ruce, které dříve braly, se mohou naučit dávat a tvořit. Včelařství skutečně je ideální obor pro zloděje – ne proto, že by v něm mohli krást, ale proto, že v něm mohou najít novou, čestnou identitu.
Abychom co nejvíce podpořili další generaci našich malých včelařů - spustili jsme na portálu DONIO sbírku Včelí úly dětem.
Přispět můžete také přímo na transparentní účet spolku Planet Witness z.s.
Číslo účtu: 2603397130/2010 - do poznámky platby napište slovo „dětem“.
Termosolární úl dává možnost dětem včelařit bez tvrdé chemie
Sir David Attenborough, legendární přírodovědec a hlas naší planety, ve svých dokumentech a poselstvích opakovaně zdůrazňuje jednu zásadní myšlenku: Vztah k přírodě se formuje v dětství, a pokud tuto příležitost promeškáme, následky budou fatální.
„Nikdo nebude chránit to, na čem mu nezáleží; a nikomu nebude záležet na tom, co nikdy nezažil.“
Anketa
V českém vězeňském systému našel koncept „zelené rehabilitace“ silnou odezvu, zejména v projektu Věznice Jiřice, která se stala průkopníkem profesionálního vzdělávání v tomto oboru. Zdejší rekvalifikační kurz „Chovatel včel“ proměňuje teorii v praxi: odsouzení se učí, že u úlu neobstojí s agresí ani zbrklostí, ale pouze s absolutním klidem a precizností. Podobné včelnice dnes najdeme i v Bělušicích, Pardubicích či Stráži pod Ralskem, kde včelaření slouží jako funkční nástroj nápravy. Pro české trestance, často s kriminální minulostí v oblasti majetkové trestné činnosti, představuje práce se včelami unikátní lekci – získaný med není jen produktem, ale symbolem poctivě vydobyté hodnoty a nově nabytého certifikátu, který jim po odpykání trestu otevírá dveře k legálnímu uplatnění v zemědělství.
Zdroje:
1. https://www.theguardian.com/tv-and-radio/2026/feb/06/finding-harmony-a-kings-vision-review-charles-jeff-bezos-amazon-prime-video#:~:text=We're%20also%20shown%20how,educating%20liberated%20locals%20about%20art.
2. https://www.vs.gov.cz/organizacni-jednotky/veznice-pardubice/clanky/detail/vcelareni-ve-veznici-pardubice
