Hlavní obsah
Jídlo a pití

Včelí med je nejčastěji falšovaná potravina v EU

Foto: Petra Fejtová/Gemini, vytvořeno AI

Mezigenerační včelaření je jedním z nejhezčích okamžiků každého včelaře.

Falšování medu se stalo jedním z nejpalčivějších témat evropské potravinové bezpečnosti. Poté, co rozsáhlé vyšetřování Evropské komise s názvem „From the Hives“ (Z úlů) odhalilo šokující míru podvodů, reagují unijní orgány zásadní změnou legislativy.

Článek

Med je víc než jen sladidlo. Je to kulturní symbol čistoty a jeden z posledních produktů, u kterého očekáváme nulový lidský zásah do složení. Realita na evropském trhu je však od tohoto ideálu na hony vzdálená. Aktuální data Evropské komise a Společného výzkumného střediska (JRC) ukazují, že téměř polovina veškerého dováženého medu do EU (46 %) nese známky falšování.

Nepíšeme o tom jen kvůli statistikám. Píšeme o tom, protože tento problém obnažuje křehkost našeho globálního potravinového řetězce a neschopnost dosavadních kontrol zachytit moderní metody falšování, které jsou čím dál sofistikovanější.

Mezi tradicí a průmyslovým klamem

Způsob, jakým se med dnes falšuje, už dávno není o „přimíchání trochy cukrové vody“. Podvodníci využívají vysoce čištěné rýžové, pšeničné nebo řepné sirupy, které jsou laboratorně upraveny tak, aby oklamaly standardní testy. Evropští včelaři tak čelí nespravedlivé konkurenci: zatímco poctivý včelař je vázán přírodou, počasím a přísnými standardy EU, průmyslový padělatel „vyrábí“ med v nekonečném množství za zlomek nákladů.

Tento fenomén se nás dotýká hlouběji, než si připouštíme. Podkopává totiž důvěru v trh jako takový. Pokud si spotřebitel nemůže být jistý ani u tak základní suroviny, jako je med, dochází k erozí vztahu mezi výrobcem a kupujícím. Na jedné straně stojí snaha o levné potraviny, na straně druhé riziko, že z našich jídelníčků vytlačíme poctivé producenty, bez kterých zkolabuje opylování a s ním i kus našeho ekosystému.

Argumentační analýza: Transparentnost jako zbraň i břemeno

EU v reakci na tyto nálezy přijala tzv. Snídaňovou směrnici (Directive (EU) 2024/1438), která od roku 2026 radikálně mění pravidla hry.

Na jedné straně přináší tato legislativa konečně konec vágním nápisům typu „Směs medů ze zemí EU a mimo EU“. Nově bude povinné uvádět na etiketě všechny země původu v sestupném pořadí i s jejich procentuálním podílem. To je obrovské vítězství pro transparentnost. Spotřebitel poprvé uvidí, zda kupuje český med s kapkou ukrajinského, nebo čínský sirup s přídavkem evropského medu.

Kritici však namítají, že samotné označování problém nevyřeší, pokud nebude doprovázeno drastickým zvýšením počtu laboratorních kontrol na hranicích. Nelze opomenout fakt, že některé země (včetně Velké Británie či Číny) zpochybnily metodiku EU, označují ji za příliš přísnou a varují před obchodními bariérami. Existuje také riziko, že zvýšená byrokracie a náklady na testování dopadnou nejtvrději na malé včelaře, nikoliv na velké míchárny, které mají prostředky na právní i chemické kličky.

Cesta z lepkavé krize

Jak tedy tuto situaci konstruktivně řešit? Cesta nevede jen přes nové zákony, ale především přes technologii a vzdělávání.

  1. Vytvoření referenční banky medů: EU již pracuje na zřízení „Medové platformy“ a unijní referenční laboratoře, která bude shromažďovat vzorky autentických medů z celého světa. Jen tak budeme mít digitální otisk, proti kterému lze podezřelé vzorky porovnávat.
  2. Sledovatelnost až k úlu: Budoucnost pravděpodobně patří blockchainu nebo QR kódům, které umožní vystopovat každou sklenici až ke konkrétnímu včelaři. To, co dnes zní jako sci-fi, se od 29. listopadu 2024 stává částečnou realitou – všechna zařízení vyvážející med do EU musí být nově schválena a registrována Komisí.

Co můžeme udělat my jako jednotlivci? Paradoxně nejúčinnějším nástrojem proti falšování není laboratorní test, ale lokální patriotismus. Nákupem medu přímo od místního včelaře zcela obcházíme složitý a rizikový globální řetězec. V nejbližší budoucnosti nás čeká období „čištění trhu“, kdy ceny medu pravděpodobně vzrostou, ale s nimi (doufejme) i jistota, že to, co si mažeme na chleba, skutečně vytvořila včela, nikoliv chemik. Kde najít svého včelaře? Dnes můžete najít včelaře přímov místě, kde bydlíte díky webovým stránkám, které najdete níže.

Abychom co nejvíce podpořili tuto cestu a další generaci našich včelařů: spustili jsme na portálu DONIO sbírku Včelí úly dětem.

Díky tomu, že úly budou mít k dispozici kroužky a centra zdarma, odstraňuje tato sbírka finanční bariéry a zpřístupňuje cestu k přírodě každému dítěti.

Podporou této iniciativy neinvestujete pouze do úlů, ale především do myšlení budoucí generace, pro kterou se ochrana planety stane díky těmto prvním krůčkům samozřejmostí, nikoliv lhostejným tématem.

Sir David Attenborough, legendární přírodovědec a hlas naší planety, ve svých dokumentech a poselstvích opakovaně zdůrazňuje jednu zásadní myšlenku: Vztah k přírodě se formuje v dětství, a pokud tuto příležitost promeškáme, následky budou fatální.

Podle Attenborougha je kontakt s živým světem pro děti naprosto klíčový. Často v této souvislosti připomíná svůj slavný výrok:

„Nikdo nebude chránit to, na čem mu nezáleží; a nikomu nebude záležet na tom, co nikdy nezažil.“

Zdroje:

https://donio.cz/vceli-uly-detem

https://www.najdisivcelare.cz/24-prodej-medu-vysocina

https://mapavcelaru.cz/

https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1438/oj

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz