Článek
Vzpomínáte si na ten pocit, kdy se v televizi objevila znělka Včelky Máji, Krtečka nebo Ferdy Mravence? Nebyly to jen kreslené příběhy. Byla to malá, nenápadná ponaučení o světě, o přátelství, o trpělivosti a o tom, že každé konání má logicky i svůj následek.
Tyto pohádky nás netlačily do kouta s jasným moralizováním; spíše nás pozvaly k pozorování života úplně obyčejných hmyzích přátel, jejich nadějí, nových přítelství a nově získaných zkušeností i zklamání z okolního světa.
Jako děti jsme si z nich nevědomky odnášely kompas pro vlastní cestu světem.
Dnes se však ocitáme v éře „akčních pohádek“, jejichž typickým představitelem je fenomén Tlapkové patroly. Na první pohled nevinná zábava, pod povrchem však skrývá mechanismus, který je v přímém kontrastu s klasickou tvorbou. Je čas se zastavit a podívat se na to, co svým dětem předkládáme jako „obsah“. Protože děti je jednoduše milují, ale proč?
Svět hloubky versus svět akce
Klasické „vědomé“ pohádky sázely na pomalejší tempo, které dětem umožňovalo vnímat emoce a detaily. Hrdina v nich musel překonávat překážky svou vlastní vnitřní silou, empatií nebo důvtipem. Tyto příběhy měly přesah do skutečného života, protože byly ukotveny v přírodě a v řádu věcí, kterému děti mohly rozumět.
V ostrém kontrastu s tím stojí moderní akční seriály. Ty fungují jako neustálý vizuální a zvukový „bombard“ bez jediné pauzy. Místo růstu postavy vidíme schéma „deus ex machina“, kdy se v kritické chvíli objeví magická síla nebo super schopnost, která problém vyřeší bez jakéhokoli vlastního přičinění. Jen s opakováním několika výkřiků, hesel: „Do akce!“ Dítě se v takovém světě učí, že na vše existuje rychlá zkratka, a výsledek je pro něj prázdný – pamatuje si jen hesla a výkřiky, nikoliv hlubší smysl příběhu. On tam vlastně moc stejně není.
Proč je „prázdný čas“ u obrazovky varovný?
Když dítě sleduje moderní akční formáty, jeho mozek je pod neustálou stimulací, ale postrádá ukotvení a fixaci čehokoli. Dítě se stává pasivním konzumentem „rychlých výkřiků“. Tento „prázdný čas“ u televize není odpočinkem, ale vyčerpávajícím procesem, který dítěti nedává žádné nástroje pro skutečný život.
Když se pak takové dítě setká se skutečným světem – kde věci nejdou vyřešit superschopnostmi - řekne si, škoda že nemám superschopnosti jako Tlapky.
Některé vnímavější děti tak zažívají frustraci a nudu. Pocit, že nic nezvládnou, protože jim něco chybí.
Klasické pohádky oproti tomu budují vnitřní bohatost. Učí dítě, že včela i mravenec jsou součástí širší komunity, kde má každý svůj úkol a každý se musí podílet svou drobnou prací pro celé společenství bez ohledu na vlastní prospěch.
Musí dokonce pracovat, dodržovat místní řád, ať už ve včelstvu či mraveništi.
Jejich lumpárny a nebo zvídavost je ale dostávají do situací, z kterých musí často vyváznout za pomoci přátel.
Jsou to „vědomé pohádky“, které kultivují trpělivost, pozorovací talent a schopnost empatie vůči druhým.
Od obrazovky k opravdovosti
Není nutné technologie démonizovat, ale je nezbytné vrátit do dětských životů reálnou zkušenost.
Děti potřebují cítit hlínu v rukou, pozorovat, jak se vyvíjí život, a pochopit, že věci mají svůj čas a proces, který nelze „přeskočit“ akční animací.
Abychom dětem umožnili lépe pochopit svět kolem nás, musíme je vyvést ven z digitálního šumu do živého, pulzujícího prostoru přírody. Musíme jim nabídnout něco, co je reálné, pozorovatelné a co přináší výsledky, které nejsou virtuální, ale skutečné.
Učebna biologie 2030
Projekt: Včelí úly dětem
Právě proto jsme založili projekt Včelí úly dětem. Naším cílem není vychovávat novou generaci včelařů. Naším cílem je přinést do škol živou přírodu, která je fascinující sama o sobě.
Včelí úl v areálu školy není jen „další kroužek“. Je to laboratoř pod širým nebem. Děti díky ní vidí, jak funguje společenství a dělba práce. Projekt propojuje řadu školních předmětů v jednom projektu: nejen biologii a chemii, ale také málo oblíbenou matematiku, statistiku a ekonomii do jednoho propojeného celku. Změna perspektivy z „akce“ na „pozorování“ je přesně to, co v dnešní době děti potřebují. Mít vlastní zkušenost a hlavně mít ji s kým osobně sdílet.
Tento projekt je reálnou odpovědí na prázdnotu moderní zábavy. Je to cesta, jak dětem vrátit to, co jim v moderních seriálech chybí: pocit sounáležitosti s živým světem.
Tento projekt máte nyní možnost podpořit přímo na platformě DONIO.cz.
Zdroje:
https://donio.cz/vceli-uly-detem-ii
https://planetwitness.eu/vceli-uly-detem-obsah/
