Zmrazené ruské rezervy: Zisky už proudí na Ukrajinu, o jistinu se vede právní bitva

Evropská unie a skupina G7 řeší, jak naložit s více než 280 miliardami dolarů ruských státních devizových rezerv, které byly po invazi na Ukrajinu v roce 2022 zmrazeny v západních finančních institucích. Většina těchto prostředků je držena v Belgii u společnosti Euroclear, která sama za rok 2024 vykázala 6,9 miliardy eur úrokových výnosů právě z těchto aktiv. Tyto „mimořádné zisky“ již od letošního roku částečně směřují do fondů na podporu Ukrajiny.

Evropská legislativa umožňuje využít právě jen zisky z držených prostředků, nikoli samotnou jistinu. EU se tak snaží obejít právní i politické dilema: přímá konfiskace by byla napadnutelná u soudů a mohla by podkopat důvěru v eurozónu jako bezpečné úložiště deviz. Brusel přitom počítá, že jen letos půjde o několik miliard eur, které mohou být použity na zbraně i civilní rekonstrukci Ukrajiny.

Spojené státy mezitím prosadily konstrukci, podle níž se poskytne Ukrajině půjčka ve výši až 50 miliard dolarů, jejíž splácení bude kryto právě výnosy z ruských rezerv. Část této zátěže připadne přímo na americký rozpočet, část se má rozdělit mezi spojence v G7.

Moskva opakovaně označuje blokaci i využívání výnosů za „krádež“ a porušení mezinárodního práva. Centrální banka ve svých zprávách konstatuje, že část rezerv je „nepřístupná“, ale zároveň zdůrazňuje, že Rusko si dokázalo vybudovat nový finanční polštář díky přebytkům z obchodů s Čínou a dalšími státy.

Ruská vláda hrozí, že pokud Západ sáhne na samotnou jistinu, přijde na řadu konfiskace majetku západních firem, které v Rusku zůstaly. Ruská diplomacie rovněž tlačí na to, aby státy globálního Jihu nevnímaly eurozónu ani dolarové účty jako bezpečné, a snaží se posilovat využívání jüanu či rublu v mezinárodním obchodě.

Právní experti v EU i USA upozorňují, že zabavení samotné jistiny by mohlo vytvořit precedent, který by se jednou mohl obrátit proti Západu. Německý, francouzský a britský ministr financí však tento týden naznačili, že se státy G7 blíží dohodě o „tvrdším“ využití zmrazených prostředků, než je jen úrok.

Západní státy už našly způsob, jak z ruských rezerv čerpat miliardy eur ročně ve prospěch Ukrajiny, aniž by přímo sahaly na kapitál. Moskva ale reaguje hrozbami a hledá způsoby, jak obejít dolarový a eurový finanční systém. Zda nakonec dojde i na samotnou jistinu, bude nejen politickou, ale především právní zkouškou, jejíž výsledek ovlivní důvěru ve světový finanční systém na dlouhá léta.

Dánsko patří mezi státy, které se rozhodly nezůstat jen pasivním správcem zmrazených ruských aktiv. V roce 2025 oznámilo, že využije výnosy z těchto prostředků – v přepočtu téměř miliardu dolarů – na podporu ukrajinského obranného sektoru. Peníze mají být použity přímo na nákup vojenské techniky a munice vyráběné na Ukrajině. Tento přístup, označovaný jako „dánský model“, propojuje finanční solidaritu se strategickou podporou domácí výroby v zemi napadené Ruskem.

Význam tohoto kroku přesahuje samotnou částku. Ukazuje, že výnosy ze zmrazených ruských rezerv lze transformovat do konkrétní pomoci, aniž by se muselo sáhnout na samotnou jistinu – tedy právně nejcitlivější část debaty. Zároveň se jedná o nástroj, který posiluje ukrajinský obranný průmysl a snižuje jeho závislost na dodávkách ze Západu.

Dánsko tím vysílá i politický signál jako předsedající stát Rady EU v druhé polovině roku 2025. Právě jeho vedení může urychlit celoevropskou diskusi o tom, zda a jakým způsobem využít zmrazená ruská aktiva. Moskva krok Kodaňe ostře kritizuje a označuje ho za „krádež“. Ruská diplomacie navíc hrozí protiopatřeními vůči západním firmám v Rusku.

Pokud by tento přístup následovalo více států EU, mohly by miliardové částky každoročně přispívat k obraně a rekonstrukci Ukrajiny, aniž by se podkopala důvěra ve stabilitu evropských finančních institucí.

Zdroje: