Článek
Válečný konflikt mění fungování celé společnosti, ale v zoologických zahradách má jeden zvlášť krutý rozměr: zvířata nemohou odejít. Nemohou se rozhodnout odjet do bezpečí, přerušit provoz, změnit práci ani se přizpůsobit jinak než biologicky. Péče o ně se tak v dlouhodobém konfliktu stává testem lidské odpovědnosti, odbornosti i morální odolnosti. Ukrajinské zoologické zahrady se od února 2022 ocitly v situaci, kdy jejich základní poslání – ochrana a welfare zvířat – muselo být naplňováno v podmínkách bombardování, výpadků elektřiny, uzavření měst, ztráty příjmů a přímého ohrožení života personálu.
Rok 2022: přežít první šok
Po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 byla většina zoologických zahrad okamžitě uzavřena pro veřejnost. Nešlo jen o bezpečnost návštěvníků, ale i o fakt, že mnoho měst se během hodin změnilo v potenciální cíle útoků. Provoz zoo se zredukoval na minimum: krmení, veterinární péči a zajištění fyzické bezpečnosti zvířat.
V Kyjevě i dalších městech se ošetřovatelé přesouvali se zvířaty do vnitřních pavilonů, sklepních prostor nebo provizorních krytů, aby je chránili před hlukem explozí a tlakových vln. Velké šelmy, kopytníci i citlivější druhy reagovaly na výbuchy panikou, odmítáním potravy nebo stereotypním chováním. Personál často zůstával v areálech zoo nepřetržitě, někdy i s rodinami, protože návrat domů byl nebezpečný nebo nemožný.
Symbolickým příkladem se stal Feldman EcoPark u Charkova, který se ocitl v bezprostřední blízkosti bojů. V prvních měsících války zde došlo k úhynu desítek zvířat v důsledku ostřelování a chaosu. Některá zvířata musela být v krajních případech utracena, jiná zahynula na následky stresu a zranění. Současně probíhaly riskantní evakuace – často pod palbou – aby alespoň část zvířat mohla být převezena do bezpečnějších oblastí nebo do zahraničních záchranných center.
2023: válka se stává každodenností
Jak konflikt přerůstal z akutní fáze do dlouhodobé války, začal se měnit i provoz zoologických zahrad. Některé zoo v relativně klidnějších regionech se znovu otevřely veřejnosti, často v omezeném režimu. Odesa Zoo obnovila provoz už na jaře 2022, jiné zahrady následovaly později. Návštěvnost byla nižší než před válkou, ale vstupné se stalo důležitým zdrojem přežití.
Zásadním problémem se však stala energetická krize. Opakované ruské útoky na energetickou infrastrukturu vedly v zimě 2022/2023 k rozsáhlým výpadkům elektřiny. Pro zoo to znamenalo hrozbu pro vytápění pavilonů, osvětlení a chod technologických systémů. V Kyjevské zoo se řešilo, jak udržet teplotu pro tropická zvířata, když proud vypadával na dlouhé hodiny.
Právě zde se naplno projevila mezinárodní solidarita. Zoologické zahrady v Evropě, sdružené v rámci EAZA, spustily mimořádný fond na podporu ukrajinských zoo. Konkrétní pomoc měla velmi praktickou podobu: generátory, palivo, veterinární léčiva, krmivo. Berlínská zoo například financovala dodávky zařízení, které umožnily kyjevské zoo zajistit světlo a teplo i během výpadků proudu. Bez této pomoci by část zvířat zimu nepřežila.
Příběhy záchrany: když se zvíře stane uprchlíkem
Vedle snahy udržet zvířata na místě probíhaly i mezinárodní evakuace. Organizace jako FOUR PAWS se zapojily do záchrany jednotlivých zvířat, především velkých šelem chovaných v problematických podmínkách nebo v oblastech blízko fronty. Lvice, tygři či medvědi byli v komplikovaných transportech převáženi přes hranice do specializovaných center v západní Evropě, kde dostali veterinární péči a prostor pro rehabilitaci.
Tyto příběhy se staly silnými symboly války: zvířata, která se bez vlastního zavinění ocitla v konfliktu lidí, se stala „uprchlíky“ podobně jako miliony Ukrajinců. Zároveň ale šlo jen o malý zlomek celkového počtu zvířat v ukrajinských zoo. Drtivá většina zůstala tam, kde byla – odkázaná na své ošetřovatele a na to, zda se podaří zajistit základní provoz.
2024–2025: vyčerpání a udržování křehké rovnováhy
S pokračující válkou se hlavním problémem stalo vyčerpání. Nejen finanční, ale lidské. Personál zoo pracuje roky v krizovém režimu, často s nižšími platy, v nejistotě a pod psychickým tlakem. Zvířata mezitím žijí v prostředí, které je sice stabilizované, ale stále daleko od normálu.
V roce 2024 a 2025 fungují některé velké zoo, včetně Kyjeva, v relativně standardním návštěvnickém režimu, zatímco jiné zůstávají omezené nebo uzavřené. Financování je mozaikou městských rozpočtů, vstupného, domácích darů a především pokračující mezinárodní pomoci. Nouzový fond EAZA do té doby shromáždil a rozdělil zhruba dva miliony eur, které pokryly nejnutnější potřeby desítek institucí.
Žádná z těchto zoo však nefunguje „normálně“. Každý výpadek proudu, každý letecký poplach, každá eskalace bojů připomíná, že zvířata zůstávají rukojmími konfliktu, který nemohou ovlivnit.
Co válka ukázala
Ukrajinské zoologické zahrady ukázaly profesionalitu a odvahu místních ošetřovatelů, ale také limity systému, který je závislý na stabilitě, energii a míru.
Příběh ukrajinských zoo mezi lety 2022 a 2025 není příběhem kolapsu, ale ani vítězství. Je to příběh udržování života v podmínkách, kde nic není samozřejmé – a kde každé přežité zvíře je výsledkem lidské práce, solidarity a rozhodnutí nenechat ani „neviditelné oběti války“ napospas.
Mezinárodní solidarita jako podmínka přežití
Bez zahraniční pomoci by velká část ukrajinských zoologických zahrad dlouhodobý válečný provoz nezvládla. Klíčovou roli zde sehrála Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která krátce po začátku invaze zřídila Emergency Fund for Ukraine Zoos. Tento fond funguje jako centrální a transparentní nástroj pomoci, do něhož přispívají evropské zoologické zahrady, instituce i jednotlivci.
Prostředky z fondu nejsou určeny na obecnou humanitární pomoc, ale cíleně na konkrétní potřeby zvířat a jejich chovatelů: nákup krmiva, veterinárních léčiv, technického vybavení, generátorů elektřiny či zajištění logistiky v krizových obdobích. Podle veřejně dostupných údajů EAZA byly do roku 2025 prostřednictvím fondu shromážděny a rozděleny přibližně dva miliony eur, přičemž organizace průběžně zveřejňuje přehledy o tom, kam prostředky směřují a jak jsou využívány.
Transparentnost fondu má v kontextu války zásadní význam. Umožňuje nejen důvěru dárců, ale také koordinaci pomoci mezi desítkami evropských zoo a konkrétními ukrajinskými institucemi. Zahrady v Kyjevě, Mykolajivu, Charkově i dalších městech díky této podpoře dokázaly udržet základní standard péče o zvířata i v situacích, kdy selhávaly státní rozpočty nebo místní infrastruktura.
EAZA Emergency Fund tak představuje jeden z mála příkladů dlouhodobě funkční, odborně řízené solidarity v oblasti ochrany zvířat během ozbrojeného konfliktu. Ukazuje, že i v podmínkách války lze vytvořit systém, který neponechává zvířata napospas okolnostem, ale bere jejich welfare jako hodnotu, za niž nesou lidé odpovědnost.
Pomoci můžete i Vy na oficiální stránce:
Zdroje:
https://strapi.eaza.net/uploads/2025_03_Report_Ukraine_Zoos_Emergency_Fund_3b81405d1d.pdf
https://www.upi.com/Top_News/World-News/2022/04/12/ukraine-ukraine-zoo-animals-evacuation/1121649744467
https://www.reuters.com/world/europe/kyiv-zoo-keeps-tony-gorilla-warm-despite-daily-power-cuts-2023-01-31
https://azu.org.ua/en/zoos/cherkasy-city-zoological-park-roshen
