Článek
To se podle všeho povedlo současnému ministrovi zahraničí Petru Macinkovi. Ve vysílání XTV se pustil do projektu Štít demokracie a komentoval jeho financování. Konkrétně řekl:
„Aby nemuseli do práce, pod každým příspěvkem mají: Přispějte nám na HeroHero, 4 Kč denně. To je úžasný…“
Jenže místo oslabení mohl nastat pravý opak.
Existuje totiž takzvaný bumerangový efekt. Jde o situaci, kdy pokus ovlivnit lidi nebo poškodit určitou myšlenku vyvolá reakci opačnou, než byla zamýšlena. Snaha někoho oslabit tak může vést k jeho posílení.
A právě to se podle samotného Štítu demokracie stalo. Projekt oznámil rekordní příliv nových předplatitelů a z čísel, která jsem během následujících hodin sama sledovala na HeroHero, vyplývá, že počet sledujících vzrostl během zhruba jednoho dne o více než 300. Růst navíc pokračoval i následující dopoledne. Jestli je souvislost skutečně tak přímá, to samozřejmě nevíme. Časová shoda je ale minimálně pozoruhodná.
Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně znamená počet sledujících na sociálních sítích?
To číslo se totiž nerovná počtu fanoušků. Ten bývá menší. Mezi sledujícími totiž nejsou jen podporovatelé, ale i lidé, kteří s daným člověkem nebo projektem nesouhlasí, a přesto chtějí vědět, co jejich „protivník“ zveřejňuje.
Když na něco veřejně upozorníte, nikdy nemáte jistotu, kdo si vaše slova vezme k srdci. Někdy totiž neposlouchají jen vaši příznivci. Poslouchají i lidé, kteří si po vašem vystoupení řeknou:
„Tobě se tohle nelíbí? Tak se na to raději podívám sám!“
Za růstem samozřejmě nestojí pouze pan ministr, ale i samotný Štít demokracie, který na jeho slova upozornil na svém facebookovém účtu. Bez původního výroku by ovšem podobná reakce pravděpodobně vůbec nevznikla.
Ve světě sociálních sítí totiž neplatí, že každá negativní publicita škodí. Někdy stačí pár rozhořčených komentářů, jedno televizní vystoupení nebo výzva k bojkotu a výsledek je přesně opačný. Lidé se začnou ptát, o co jde. A někdy si při tom ještě otevřou peněženku.
Celé mi to připomnělo kauzu modela černé pleti v letáku Lidlu z roku 2017.
Proti černochovi v letáku, který propagoval sportovní oblečení, se zvedla nečekaná vlna odporu. Některým lidem vadilo, že zboží pro české zákazníky prezentuje člověk s černou barvou pleti. Objevovaly se otázky, jestli je to nutné, zda si Lidl nespletl českou pobočku s africkou, ale i otevřeně rasistické poznámky.
Jestli tehdy Lidlu přibyli nebo ubyli zákazníci, to nevím. Jedno si pamatuji dodnes. Psalo se o tom opravdu hodně. A pozornosti si všimly i další firmy.
Na některé reakce se dnes už skoro zapomnělo. Přesto se mi po letech podařilo na svém facebookovém profilu dohledat reklamu Alzy, která nabízela album Karla Černocha za symbolickou korunu. A nebyla sama. Jägermeister se pochlubil „černým panákem“ v reklamě, Connect IT připomněl své černé kabely a Rossmann nabízel masku s černým uhlím.
Z původní kritiky se tak stala příležitost pro ostatní značky. V marketingu se tomuto jevu říká newsjacking. Jde o situaci, kdy firma využije aktuální událost nebo kauzu k vlastní propagaci.
A právě v tom je síla pozornosti. Nikdy totiž nevíte, kdo ji nakonec využije. Někdy z kritiky vznikne bumerangový efekt, jindy reklama zdarma a někdy obojí zároveň.
A tak se může stát, že člověk vyrazí do boje proti svému protivníkovi a ani si nevšimne, že mu cestou drží reklamní megafon.
Zdroje:
